První ledový den má Česko za sebou. Příchod mrazu se kvůli změně klimatu oddaluje a mrzne čím dál méně
Téměř na celém území České republiky ve středu odpolední teploty nevystoupaly nad nula stupňů Celsia a meteorologové tak tento den mohou označit za ledový. Průměrně se tento den objevoval v posledních 60 letech 28. listopadu, letošní rok lze tedy v tomto ohledu označit za průměrný.
Se zprávou přišel klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd– CzechGlobe Pavel Zahradníček, který statistické podrobnosti o ledových dnech zveřejnil na síti X. Se změnou klimatu a oteplováním planety však v průměru přichází ledový den později a počet ledových dnů se snižuje.
Zítra nás čeká na celém území republiky první ledový den, tedy teplota nevystoupá nad 0°C. Průměrný výskyt tohoto prvního ledového dne je 28.11., takže letos jsme prakticky přesně na průměru. V poslední dekádě to bylo většinou až 2.12. Více na infografice @czechglobe_offi pic.twitter.com/V0TBEeqaJ0
— Pavel Zahradníček (@pavelzahrad) November 28, 2023
Ledový den lze určit pro každou stanici zvlášť. Průměrný ledový den je hodnotou, kterou meteorologové vypočítali jako průměr prvních ledových dnů ze všech dostatečně dlouho měřicích stanic.
Jak působí na první ledový den změna klimatu, lze podle klimatologa ilustrovat na změnách během dekád. Zatímco v letech 1961 až 1990 přicházel průměrně první ledový den 26. listopadu, mezi lety 2011 až 2020 to bylo o šest dnů později.
Do Česka přichází ochlazení. Mrznout může i přes den, v noci teplota spadne až pod minus 10 stupňů
Číst článek
„V letech 1961 až 1970 se vyskytlo v průměru 47 ledových dnů, v poslední dekádě už průměr o polovinu klesl a podle projekcí klimatických modelů bude tento trend pokračovat,“ uvedl Zahradníček.
S posunem příchodu prvního ledového dne do prosince se posouvá i termín posledního ledového dne. „Zatímco dříve se s celodenními mrazy počítalo průměrně do 1. března, v poslední dekádě mrzlo po celý den průměrně naposledy 20. února,“ uvedl Zahradníček.
Málo sněhu
Na jedné straně jsou celodenní mrazy komplikací pro energetiku či dopravu, na druhé straně ubývá sněhu, který při odpoledních teplotách nad nula stupňů Celsia odtává, případně vůbec nesněží, ale prší.
Logicky tak ubývá dnů se sněhovou pokrývkou, a to významně. Komplikuje se tak například přežití rostlin, které nejsou pod izolační vrstvou sněhu, ale jsou vystavené holomrazům. Při promrznutí půdy se mohou navíc poškodit kořeny a uhynout rostliny, upozornil Zahradníček.
Zdůraznil také, že změna klimatu pro variabilní počasí v Česku neznamená, že nemůže udeřit tuhá zima, ale z dlouhodobého hlediska je mnohem pravděpodobnější, že zima bude teplejší a s menším množstvím sněhu, než bývalo v minulosti.
