Všichni mají co nabídnout, říká o kandidátech na šéfa lidovců Bělobrádek. Nikoho přímo nepodpoří

Lidovci si v pátek na volebním sjezdu v Brně vyberou nové vedení. Současný šéf Pavel Bělobrádek funkci obhajovat nebude. Kandidáti na předsedu jsou tři. Nový trenér může jako ve fotbale udělat se stejným týmem lepší výsledky, vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál Bělobrádek. Všichni kandidáti pak mají podle něj co nabídnout. Koho by ale v čele rád viděl, stávající předseda neřekl.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Současný předseda Pavel Bělobrádek

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Lidovci mají v současné době 10 poslanců, 15 senátorů a také jednoho hejtmana. V Evropském parlamentu sedí tři europoslanci v barvách KDU-ČSL. K tomu mají stovky zastupitelů obcí a měst a lidovci jsou také někteří starostové a zastupitelé krajů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nový trenér může jako ve fotbale udělat se stejným týmem lepší výsledky, vysvětluje v rozhovoru pro Radiožurnál šéf lidovců Pavel Bělobrádek

Pavel Bělobrádek je předsedou od roku 2010, je poslancem a také zastupitelem Královéhradeckého kraje a města Náchoda. Původní profesí je veterinář.

Před Bělobrádkem stranu vedli například Jiří Čunek, Cyril Svoboda nebo Miroslav Kalousek, který později spoluzaložil stranu TOP 09. KDU-ČSL má přibližně 25 tisíc členů.

Vést KDU-ČSL chtějí exministr zemědělství Marian Jurečka, předseda lidoveckých poslanců Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Na poslední chvíli se přihlásil také další člen lidovců Jaroslav Vlach. Jeden z nich tak pravděpodobně zaujme v pátek místo, které se uvolní po Pavlu Bělobrádkovi.

Lidovce jste vedl přes osm let. Proč už je dál vést nechcete?
Je to především proto, že mám tři malé děti a chtěl bych být zase normální táta. Zadruhé od roku 2016, do kterého jsme měli pořád lepší výsledky než předtím, jsme začali stagnovat a v některých případech i ztrácet. Myslím, že strana potřebuje novou dynamiku, novou energii a možná i novou tvář, tak aby tady byl někdo, kdo dokáže stranu posunout dál. Jako to bývá někdy ve fotbale, že nový trenér udělá se stejným týmem lepší výsledky.

Novým šéfem lidovců je Výborný. ,Cítím obrovskou odpovědnost,‘ řekl. Ve druhém kole volby porazil Jurečku

Číst článek

Řekl jste, že nepodpoříte žádného ze tří kandidátů na předsedu. Proč?
Myslím, že by nebylo dobré ani pro toho daného člověka, aby to tak bylo, protože pak by mohl být vnímán jako můj člověk nebo bych mu mohl dát polibek smrti. Mají si to rozhodovat mezi sebou a delegáti mají určitě schopnost posoudit, kdo bude pro stranu největším přínosem.

Je to jen o „novém trenérovi“ nebo jak zlepšit volební preference lidovců?
Je potřeba, aby na tohle odpověděli ti kandidáti. Jsem přesvědčen, že všichni mají co nabídnout, a určitě si rád poslechnu všechny tři nabídky.

Podle vás byl neúspěch, když se rozpadla koalice se Starosty a nezávislými před sněmovními volbami v roce 2017. Která parlamentní strana nebo hnutí má podle vás ve sněmovně k lidovcům nejblíž?
Neúspěch byl v tom, že jsme s nimi začali vůbec jednat a nechali jsme se do toho trochu vlákat. Pak se ukázalo, že Starostové a nezávislí nenasadili do té koalice, co mohli, a také to tak dopadlo. A v průzkumech nám vycházelo, že nás podporuje dohromady asi 7,5 procenta voličů. Kdyby to bylo 9,5 procenta, tak by se ten risk vyplatil.

Když se podíváte na hejtmana Martina Půtu, který odmítl kandidovat na společné kandidátce, aby za samostatný STAN kandidoval a stal se poslancem, tak skutečně nenasadili první ligu. Ale to už je pryč. Jsem přesvědčen, že máme vlastní program. A ke komu máme nejblíž? Když jako křesťanskodemokratická středová, chcete-li středopravicová strana hlasujeme o jednotlivých věcech, tak se často s některými stranami potkáváme, a často se s nimi nepotkáváme, takže se to úplně říct nedá.

Nejdéle fungující strana na českém území. Před 100 lety vznikla Československá strana lidová

Číst článek

Podle vaší zprávy pro sjezd členů KDU-ČSL každý rok ubývá členů zhruba o tisícovku. Co s tímhle problémem?
Není to zase tak velký problém. Je to dáno tím, že v roce 1990 vstoupilo do strany několik desítek tisíc lidí, včetně těch, kteří byli členy ještě před rokem 1948. Od roku 1990, ať už byl předsedou kdokoli, tak lidé přirozeně odcházeli. Není v tom nic nenormálního. Mám radost, že za tu dobu vstoupilo přes 3300 nových členů.

A je to otázka, která se netýká pouze KDU-ČSL, ale všech politických stran, a to nejen v České republice, ale i v zahraničí.

Členové ubývají i CDU, je to určitá krize stranictví. Lidé se nechtějí příliš organizovat, ale nejen v politických stranách, ale i když se podíváte na spolky, tak snad kromě dobrovolných hasičů a teď se to zastavilo u včelařů, tak všechny tyto organizace jdou dolů.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že pořád je to robustní, přes 20 tisíc. My jsme také, což se vůbec nezmiňuje, prošli přeregistrací. To znamená, udělali jsme si doma pořádek a každý člen znovu musel podepsat, že v té straně chce být a samozřejmě spousta těch lidí, kterým je 80 a více, už to třeba nepodepsali. Takže pro nás je zásadní, že máme pořádek. A já jsem přesvědčen, že je potřeba mít i aktivní příznivce, a nejen členy.

Předseda Pavel Bělobrádek na sjezdu KDU-ČSL v Brně | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Jiří Chum, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme