‚Jsou plné zakázaných léčebných tvrzení.‘ Inspekce zařadila prodejce odčervovače mezi pochybné weby

Na podporu odčervovacích tabletek si jejich prodejci vymysleli rozhovor s odborníky, teď mají další problém: Státní zemědělská a potravinářská inspekce varuje před jejich internetovým obchodem. „Stránky jsou plné zakázaných léčebných tvrzení,“ vysvětlil pro server iROZHLAS.cz její mluvčí Pavel Kopřiva. Weby jsou ale stále dostupné, inspekce totiž nemá pravomoc k jejich zablokování.

Původní zpráva Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Titulek rozhovoru, který ovšem nikdo z citovaných vědců neposkytl, má lákat na přípravek Wortex

Titulek rozhovoru, který ovšem nikdo z citovaných vědců neposkytl, má lákat na přípravek Wortex | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Tento anthelmintický přípravek se jmenuje Wortex a byl vyvinut ve spolupráci s Parazitologickým ústavem a skupinou nezávislých mladých vědců.“ To je jedno z tvrzení ze smyšleného rozhovoru, na který minulý týden upozornil server iROZHLAS.cz. Dva vědci z Parazitologického ústavu Akademie – profesor Tomáš Scholz a docent Roman Kuchta – v něm doporučují mimo jiné právě pochybný přípravek Wortex.

Na sítích se šíří lži o úmrtí dětí po očkování. ‚Myslela jsem, že je to fakt,‘ říká autorka jedné z nich

Číst článek

A oba se od publikovaných vyjádření distancovali. „Jsou tam naprosté nesmysly. Kdybych to říkal, styděl bych se a musel vrátit diplom,“ komentoval to Scholz pro iROZHLAS.cz. 

Před weby, které produkt nabízí, teď navíc varuje i Státní zemědělská a potravinářská inspekce. „Jsou typickou ukázkou portálů, které Státní zemědělská a potravinářská inspekce umisťuje na seznam rizikových webů,“ uvedl pro server iROZHLAS.cz její mluvčí Pavel Kopřiva. 

Stránky navíc podle něj porušují řadu předpisů. Neobsahují například „žádné obchodní podmínky“ a „jsou plné zakázaných léčebných tvrzení“.

Falešný rozhovor s vědci | Foto: salcedoclinic.com

Nemožné je také dohledání skutečné adresy prodejců. „Když spotřebitel vyplní telefonní číslo a jméno a ozve se mu někdo z call centra, tento pracovník je typicky velmi poučen o tom, aby neřekl, odkud volá a z jaké je společnosti,“ upozornil mluvčí. 

Přesně to se stalo i v případě, kdy se snažil sídlo firmy zjistit server iROZHLAS.cz. Jeden z pracovníků nejprve sdělil neexistující adresu. Další operátorka se představila jako „starší odbornice Kristýna“, uvedla, že volá z Prahy a po chvíli dodala i konkrétní adresu:  Československé armády 23. To je ale sídlo Úřadu městské části Praha 6.  

Jak to řešit? 

Ani zařazení stránek mezi rizikové nicméně celý problém nevyřeší, nemá totiž žádný vliv na jejich dostupnost. Kompetenci k úplnému zablokování webů s nelegální nabídkou léků má jen Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten se ale od věci distancoval, protože výrobky jsou doplňky stravy

Na sítích se šíří další dezinformace: Pět zánětů srdečního svalu po očkování u mladých hokejistů

Číst článek

Podle mluvčího Kopřivy z potravinářské inspekce je boj proti takovým obchodníkům problematický.

„Vzhledem k tomu, že se držitelé domén nachází mimo Evropskou unii, jsou možnosti domáhat se dodržování právních předpisů ze strany evropských dozorových organizací velmi omezené. Na této skutečnosti nemění nic ani fakt, že stránky oslovují tuzemského spotřebitele v češtině, umožňují nákup v korunách a zasílání do Česka,“ popsal.

Bránit se proti praktikám prodejců podobných pilulek snaží i samotná Akademie věd, jejíž vědci před nimi dlouhodobě varují.

„V minulých letech jsme se pokoušeli podobné případy řešit. Problém je ale v tom, že internetové stránky se nacházejí na serverech v zahraničí, a tudíž je těžké pachatele najít,“ uvedla již dříve pro iROZHLAS.cz mluvčí Biologického centra Akademie věd Daniela Procházková.

‚Dobré na zbohatnutí‘

„Je to produkt, který je na základě nějakých rostlinných výtažků. Ty neškodí, rozhodně ale nejsou k tomu, aby léčily nějaké případné parazity,“ myslí si parazitolog Roman Kuchta. Dalšími podobnými preparáty jsou podle něj například výrobky s názvy Wurm-Ex, ParazitEx, Parazin, Anti-parasite Herbal Tea nebo Parasitic.

Oleg Ditrich, další parazitolog z Akademie věd, zase říká, že takové produkty jsou „dobré hlavně na zbohatnutí“. „Obsahují rostlinné extrakty, ale v minimální koncentraci. Kdyby jich tam bylo víc, tak je nedovolí prodávat jako doplněk stravy. Kdyby se to mělo prodávat jako léčiva, muselo by to absolvovat daleko víc testů. Zkrátka to levně vyrábějí a draze prodávají,“ komentuje Ditrich.

Martin Štorkán, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme