Myslivecké obory by podle ombudsmana měly být veřejně přístupné. U některých to zakazuje zákon
Myslivecké obory by měly být podle veřejného ochránce práv veřejně přístupné. Výjimkou jsou případy, kdy o omezení nebo zákazu vstupu rozhodnou úřady. Ombudsman Stanislav Křeček tak zareagoval na stížnosti lidí, kteří nepřístupnost obor dlouhodobě kritizovali. Část myslivců se však k rozhodnutí staví skepticky.
Lidé budou moct navštívit obory, pro které neplatí zákaz nebo omezení vstupu podle zákona o myslivosti nebo jiných předpisů. Při zákazech vstupu se podle ombudsmana zohledňuje třeba rozloha obory, počet zvěře, která se v ní uživí, nebo také rozmístění zdrojů vody.
Právníci ombudsmana: A tady jsou děti? Podmínky v psychiatrických zařízeních bývají až protiléčebné
Číst článek
„Vždycky je potřeba zvažovat zájmy zvěře, ale i zájmy veřejnosti, aby lidé mohli procházet krajinou. Záležet tedy bude na vyvažování těchto zájmů,“ upozorňuje právnička z kanceláře veřejného ochránce práv Marie Poláčková.
Podle předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Jiřího Janoty by o přístupnosti u menších obor měli rozhodovat jejich vlastníci. „Obory jsou určeny speciálně k odchovu zvěře, intenzivně se tam loví a bezpečnost je velice důležitá,“ upozorňuje Janota
„Lidé by měli dodržovat zásady správného chování, chovat se tiše a chodit pouze po vyznačených cestách,“ dodává. Velké obory nad tisíc hektarů by ale podle něj měly být volně přístupné.
V České republice se nachází zhruba 200 mysliveckých obor a přibližně tři čtvrtiny z nich nejsou veřejnosti otevřené. Většinou to je z toho důvodu, že při jejich zakládání nikdo nepředpokládal, že by lidé mohli vstupovat dovnitř, a kvůli tomu v nich chybí branky. Jejich přístupností se bude kancelář ombudsmana nadále zabývat v jednotlivých případech.
