O vyrovnání s církvemi rozhodl už Ústavní soud, říká k referendu koalice
V zákonu o majetkovém vyrovnání s církvemi vládní koalice prosazuje normu, která jí mnoho bodů u veřejnosti asi nezíská. Průzkumy naznačují, že proti navracení majetku církvím se staví kolem 70 procent občanů. Zásadní námitky má i parlamentní opozice a chce prosadit referendum, ve kterém by využila společenský nesouhlas.
Sociální demokraté jsou přesvědčeni, že nejlepším způsobem, jak o takovém zákonu rozhodnout, je buď referendum, nebo odsunutí rozhodnutí až po příštích volbách.
„Chápu, že vláda chce rozhodnout nyní, když má většinu, ale jedná se o největší majetkový přesun po kuponové privatizaci, a nejen že nepanuje shoda na parlamentní půdě, ale nepanuje shoda ani ve společnosti a do dnešního dopoledne nepanovala ani v K9,“ tvrdí předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc.
Předseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Marek Benda z ODS není příznivcem referenda a už vůbec ne referend v případech složitých zákonů. „Zákon se někde projednává, vznášejí se připomínky a referendum může říci jen ano-ne. To vůbec nedává smysl. Ale za jedinou férovou otázku bych považoval: ‚Souhlasíte s tím, aby v souvislosti s navracením majetku církví došlo k odluce státu a církve ve vztahu k financování?‘ To je jediné, co se řeší navíc. Zbytek už nám řekl Ústavní soud,“ upozorňuje.
Marek Benda z ODS a Jeroným Tejc z ČSSD diskutovali o vhodnosti referenda v Ozvěnách dne
„Navracení majetku nikdy nebylo příliš populární. Jsme rovnostářská společnost a já si myslím, že o otázkách spravedlnosti nemá rozhodovat veřejné mínění a pocity lidí. Prostě pokud bylo někomu něco ukradeno, má se mu to vrátit,“ dodává.
Podle něho se problém vyrovnání s církvemi vysvětluje veřejnosti už dlouho: „Všem, kteří chtějí slyšet, je jasné, že se s církvemi nějakým způsobem vyrovnat musíme. Restituce bychom stejně museli udělat na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Návrh zákona ale říká především to, že současně s navrácením majetku dochází k odpojení církví od státního rozpočtu, respektive odpojení financování duchovních. To je podle mne férové sdělení veřejnosti.“
ČSSD tvrdí, že vládní návrh je ve vztahu k církvím příliš velkorysý. „My nechceme zpochybňovat vyrovnání s církvemi. Ale chtěl bych připomenout, že právní řád v 90. letech nepočítal s nápravou všech odškodnění – všem společnostem, právnickým a fyzickým osobám,“ připomíná Tejc.
Vláda schválila církevní restituce. VV couvly
Číst článek
Dalším sporným bodem je podle něho ocenění majetku: „Jestliže dnes je na trhu cena zemědělského pozemku 5 až 11 korun a návrh počítá s tím, že by církev obdržela 44 korun za metr čtvereční, pak minimálně v téhle věci je rozdíl 30 miliard ve prospěch církví. O tom bychom samozřejmě chtěli jednat.“
Sociální demokraté navrhují vrácení církevního majetku formou vložení do zvláštního fondu, ze kterého budou financovány aktivity církví v oblasti školství, kultury, zdravotnictví nebo sociálních věcí. „Majetek takto nebude moci být zcizován, prodán nebo zatížen. Obáváme se toho, co se dělo nejen u jednotlivých řádů, ale například i na Slovensku,“ vysvětluje Tejc.
Církve se už na případné převzetí svého majetku připravují
Číst článek
Občanským demokratům se tato myšlenka zdá od počátku sporná. „Víme, jak to tady dopadá s veřejnými fondy, někteří se už vidí v čele toho fondu. Pokud je něco něčí vlastnictví, tak ať je to jeho. Představa, že tady vytvoříme nějaké kolektivní vlastnictví, které bude spravovat někdo, kdo za něj neponese zodpovědnost, nějací státní úředníci, to už jsme zažili příliš moc,“ reaguje Benda.
Restituce církevního majetku
• církvi bude vráceno 56 procent majetku, hlavně pole, lesy a rybníky v celkové hodnotě 75 miliard korun
• za ostatní majetek stát během 30 let doplatí 59 miliard
• příští rok se začne postupně snižovat státní příspěvek církvím, financování církví z rozpočtu skončí v roce 2030
Pro něho je jasná záruka, doložená staletými zkušenostmi s církvemi, že navrácený majetek bude sloužit ku prospěchu celé společnosti:
„Lesy a polnosti byly vždy jednak volně přístupné, na rozdíl od mnohých soukromých nebo panských, a jednak vždy sloužily pro podporu činnosti církví, která je z větší části projevem solidarity ve společnosti, ať už to byly nemocnice, sociální služby, školství, kultura. Nepochybuji, že budou sloužit veřejnému blahu.“
