Zeman se sešel s Balašem. Prezident mu doporučil doplnění znalostí o regionálním školství
Kandidát na ministra školství Vladimír Balaš, který má nahradit odstupujícího Petra Gazdíka (oba STAN), nastoupí do funkce asi od 1. července. Balaš to v úterý řekl po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. S prezidentem hovořil o tom, že je potřeba pokračovat v modernizaci školství. Zeman mu doporučil, aby si doplnil znalosti o regionálním školství.
Prezident jmenuje Balaše ministrem školství ve středu v podvečer na Pražském hradě. Končící ministr Gazdík se rozhodl k 30. červnu odstoupit kvůli kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. Předání funkcí na ministerstvu školství by mělo být zřejmě rovněž ve středu, řekl Balaš.
Plaga odchází z ministerstva školství. Důvodem je nástup do čela Národního akreditačního úřadu
Číst článek
S prezidentem v úterý diskutoval hlavně o koncepci, kterou by chtěl na postu ministra školství prosazovat. „(Prezident) v zásadě souhlasil s tím, že je třeba pokračovat v tom, co už nastartoval (ex)ministr (Robert) Plaga a ministr Gazdík v tom pokračoval,“ uvedl Balaš.
Řekl, že při diskusi o regionálním školství mu prezident doporučil, aby si doplnil znalosti. „Budu se snažit vyhovět,“ dodal. Prezident byl podle něj „hodně v obraze“.
„Ví, že nejsem úplně expert na regionální školství,“ shrnul. Balaš je expertem na ústavní právo. Doufá, že jako ministr se bude moct spolehnout i na schopnosti spolupracovníků na úřadu, na které má dobré reference. Zemanovi vysvětlil, že chápe, že každý region má ve školství jiné problémy.
Priority ministerstva
Za akutní otázku k řešení označil začleňování ukrajinských uprchlíků do škol. „To je otázka, která se už řeší a řeší se poměrně úspěšně, to ministerstvo nastartovalo,“ řekl.
Dále zmínil problematiku přijímacího řízení na střední školy, kde je podle něj kvůli silným populačním ročníkům málo míst.
Revoluci ve školství nečekejme, říká ke svému nástupu do funkce ministra Vladimír Balaš
Číst článek
„Za osm let se nepodařilo navýšit kapacitu natolik, aby to nebyl problém, tak to si myslím, že ve spolupráci se zřizovateli - hejtmany a obcemi - by ministerstvo mělo pomáhat získat třeba prostředky, jednat na úrovni vlády a přesvědčovat ministra financí, aby uvolnil prostředky a snažit se najít nějaké řešení,“ řekl.
Ministerstvo školství nedávno oznámilo, že v celorepublikovém průměru jsou střední školy naplněné asi z 54 procent. Za hlavní důvody, proč je nyní například v Praze pro uchazeče obtížné se na střední školu dostat, označil úřad nezájem o některé obory a problematické rozmístění škol v regionech.
Za nabídku oborů vzdělávání mají podle školského zákona odpovědnost hlavně obce a kraje jako zřizovatelé škol.
Balaš v úterý také zmínil, že by chtěl získat data o fungování výuky druhého cizího jazyka v základních školách. Experti ministerstva nedávno doporučili, aby už nebyl povinný, ale volitelný.
Proti se postavili zástupci učitelů cizích jazyků a vysokoškolští pedagogové. Podle Balaše by se o tom mělo rozhodnout na základě analýzy. S prezidentem o tom ale v úterý nehovořil. Tématem nebyla ani kauza Dozimetr, dodal.
Balašovi zkušenosti
Se Zemanem se rovněž dotkli i toho, že jako tehdejší děkan právnické fakulty Západočeské univerzity v Plzni umožnil studium na přelomu tisíciletí předsedovi někdejší Unie svobody Janu Rumlovi, i když v přijímacím řízení neměl dost bodů. Prezident podle něj ale uvedl, že jeho vysvětlení už zná. Už dříve Balaš řekl, že se nemá za co stydět.
Rozhovor s prezidentem byl podle něj velmi korektní. Řešil s ním i „pár osobních věcí“. „To myslím, že ale není tak důležité,“ poznamenal. „Pan prezident mi nakonec popřál hodně štěstí,“ dodal.
Balaš v pondělí absolvoval jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS), který kandidáta označil za zkušeného právníka, jenž se zabývá otázkami mezinárodního práva s ekonomickými aspekty.
Podle Fialy má Balaš díky působení na vysokých školách zkušenosti se vzděláváním a výzkumem a má všechny předpoklady, aby funkci ministra školství vykonával.
