Válka na Ukrajině je jiná než ostatní, popisuje laureát Ceny Ferdinanda Peroutky, zpravodaj Martin Dorazín
Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky v pondělí společně s redaktorkou Respektu Ivanou Svobodovou získal zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. V současnosti působí jako zahraniční zpravodaj na Ukrajině, v minulosti informoval o Jugoslávii či Libyi. „Je to úplně jiný typ války. Ruský režim shodil všechny masky a chce Ukrajinu už jen zničit,“ říká o válečném konfliktu. V rozhovoru po Radiožurnál odpovídal na otázky Štěpána Pokorného.
Máš zkušenosti z různých konfliktů, Ukrajina je ten nejčerstvější. Je pro tebe jako zpravodaje srovnatelná s něčím, co jsi zažil v minulosti?
Je to úplně jiný typ války. Je to taková totální válka, kterou jsem asi ještě nezažil. Na jedné straně je barbarství a zlo, které to ani neskrývá, nejsou tam už žádné masky. Ruský režim shodil všechny, které si postupně nasazoval, a teď už chce Ukrajinu prostě zničit nebo co nejvíce poškodit.
Člověk vždy vyhodnocuje míru rizika. Spolehá se i na lidi kolem, kteří oblast dobře znají a ví, jak se tam pohybovat, říká o svém působení na Ukrajině válečný zpravodaj Martin Dorazín, který získal novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky
V tom je ta válka jiná než třeba etnické války v bývalé Jugoslávii, které jsou záležitostí sta let tamního vývoje, nebo situace na Blízkém východě či v Izraeli, na územích, která nesou obrovskou historickou zátěž.
Na Ukrajině nejde o historii, i když se Vladimir Putin pokouší o jakýsi nový výklad historie Ukrajiny, ale to není ten hlavní problém. Tím jsou mocenské choutky Ruska, které byly v devadesátých letech trošku utlumené a mysleli jsme si, že už to tak bude navždycky. Že se s touto zemí dá když ne kamarádit, tak aspoň slušně vycházet.
Ukazuje se, že měli pravdu ti škarohlídové, kteří říkali: ne, dávejte si na to pozor, je to nebezpečná země, kde se to může vyvinout jakkoli. Bohužel se tak i stalo.
Cenu Ferdinanda Peroutky získal Martin Dorazín. Porota ocenila jeho práci v krizových oblastech
Číst článek
Jiným konfliktem bylo v Libyi povstání proti diktátorovi Kaddáfímu. To je úplně jiný typ války, lidového vzepětí proti jednomu tyranovi. Doufejme, že tak to dopadne i v Rusku, ale moc v to nevěřím.
Posluchači si možná vybaví tvoje reportáže z válečných zón, kde jsou jako kulisa slyšet výbuchy a různé výstřely. Jaká míra rizika je podle tebe ještě přijatelná? Kde se válečný zpravodaj musí zastavit a opravdu nejít dál? Jde vůbec nejít dál, když už jsi tou svou prací svým způsobem nemocný?
Člověk není nemocný prací, vždycky to vyhodnocuje a spoléhá se na lidi kolem, kteří jsou daleko zkušenější, protože jsou místní. Znají tu oblast, mají kontakty na armádu a ví, jak se tam pohybovat, daleko líp než člověk, který tam přijede. I když je tam třeba podesáté, stejně je to vždycky trochu jiné, takže opatrnost je namístě. Nebezpečí ale hrozí kdekoli na Ukrajině.
Když jsi mluvil o těch reportážích a zvucích, tak bych připomněl, že jsme s týmem Českého rozhlasu připravili podcast, který se začne vysílat v den toho smutného výročí, 24. února. Připravuje ho mimo jiné Jan Pokorný, se kterým jsme průběžně mluvili o pocitech a záležitostech kolem, které se nedostanou do zpravodajství. Bude se vysílat na stanici Plus a na Radiožurnálu.
Na další otázky bude zpravodaj Martin Dorazín odpovídat už zítra v pořadu Host Lucie Výborné.
