Najděme motivované lékaře, kteří pohotovosti chtějí sloužit, a slušně je zaplaťme, míní šéf praktiků

Protest lékařů by měl díky jednání s ministrem skončit. Personální situace nemocnic je ale napjatá. Pomohlo by, kdyby na pohotovostech začali více sloužit praktičtí lékaři? „Více než půlka praktiků tam slouží. To není vzhledem k tomu, jak je zdecimovaná primární péče, špatné číslo,“ míní šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Někteří se na službách podílí, ale je to menšina,“ říká ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček v pořadu Pro a proti.

Pro a proti Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lékařské vyšetření srdce (ilustrační foto)

Lékařské vyšetření srdce (ilustrační foto) | Foto: Zuzana Jarolímková | Zdroj: iROZHLAS.cz

Praxe, kdy jsou urgentní příjmy v nemocnicích zahlceny pacienty často i s banálními zdravotními obtížemi, které by mohli řešit praktici, má podle Šonky své důvody. Není to ale tím, že by praktičtí lékaři nechtěli sloužit lékařskou pohotovostní službu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Měli by praktičtí lékaři začít sloužit na pohotovostech? Pomohlo by to vyřešit nedostatek lékařů? Karolína Koubová se ptá ředitele Nemocnice Slaný Štěpána Votočky a předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky

„To je jeden z důvodů, proč jsme se shodli s ministerstvem zdravotnictví, že by lékařské pohotovostní služby měly být přesunuty na urgentní příjmy nemocnic. Dnes jsou roztroušeny po republice ve velmi nevyrovnané koncentraci a většinou se slouží ve velmi nevyhovujících prostorách, kde lékař není schopen poskytovat péči odpovídající medicínskému poznání 21. století, kde má i horší výbavu než ve své ordinaci,“ vysvětluje.

„Urgentů v nemocnicích je ale poměrně malé množství a většina lékařských pohotovostních služeb se stále odehrává na pracovištích, které popisuji,“ dodává předseda Sdružení praktických lékařů.

Suplování primární péče

Votoček připomíná, že v Česku je 89 urgentních příjmů a podle vyhlášky každý z nich disponuje pracovištěm lékařské pohotovostní služby.

„Tím pádem je k dispozici 89 pracovišť lékařské pohotovostní služby, po kterých bylo voláno. Skutečně jsou vybaveny naprosto špičkově v tom smyslu, že ve vedlejších dveřích je internista, v dalších chirurg, za rohem je rentgen, laboratoř je okamžitě k dispozici,“ naznačuje.

Kolik tam slouží praktických lékařů? „Například v naší nemocnici ve slánském regionu za průměrný 30denní měsíc, slouží čtyři dny praktici a 26 dnů slouží nemocniční lékaři, kteří místo toho, aby se věnovali své odborné práci, službám na svých odděleních, ústavní pohotovostní službě, suplují primární péči,“ upozorňuje ředitel nemocnice.

Petr Pavel uvítal Válkovu dohodu s lékaři. Podle něho se ale nejedná o systémové řešení

Číst článek

Šonka s tím nesouhlasí. Podle něj není stanovišť lékařské pohotovostní služby 89, ale aktuálně jich je 170.

„Jsme mezi psem a vlkem. Řekli jsme, že pokud se zredukuje počet lékařských pohotovostních služeb na 89 stanovišť v České republice a budou na urgentních příjmech, že jsme je schopni kapacitně obsloužit. A to za předpokladu, že se do služeb zapojí také ambulantní specialisté, protože mají stejnou povinnost sloužit jako praktičtí lékaři,“ vysvětluje Šonka.

„Problém je v tom, že urgentů se snažíme obsadit 170 nikoliv 89. Pan ředitel ví, že 89 urgentů máme v Česku zatím jen na papíře, takže to neodpovídá realitě. My se praxi praktických lékařů sloužit nebráníme, pokud to bude dávat smysl,“ zdůrazňuje Šonka.

‚Trošičku jako za bolševika‘

Votoček připomíná praxi v zahraničí. Uvádí, že například v Německu žádné nemocnice ani ministerstvo pohotovosti praktických lékařů neřeší. „Tam to řeší pojišťovny s praktiky,“ zdůrazňuje.

„Dokonce pojišťovny vypisují služby ambulantních doktorů, a to jak praktiků, tak specialistů, kteří mají povinnost se těchto služeb zúčastňovat. Nemocnice nebo urgentní příjmy, kde se péče koncentruje, dávají k dispozici prostor a vůbec je nezajímá, jak to praktici obsadí a jak jsou placeni. Do toho nemocnicím nic není. A u nás to padlo na bedra nemocnic právě proto, že nikdo pohotovosti nechtěl sloužit,“ popisuje.

Přestože v Česku mají ambulantní lékaři také zákonnou povinnost podílet se na pohotovostních službách, není to podle něj vymahatelné. Pokuty, které kraje udělují praktikům, kteří se nezúčastní, jsou podle něj buď malé nebo se neudělují vůbec.

Protest lékařů by mohl skončit s pátkem. Komora i odbory souhlasí s růstem platů až o 15 000 korun

Číst článek

„Například v Německu pokud nějaký z lékařů ze zdravotních důvodů nebo z jiných nechce pohotovost jednou za měsíc odsloužit, najme si kolegy, kteří to za něj odslouží. A je to,“ nastiňuje ředitel Nemocnice Slaný Štěpán Votoček.

„Jsme tady trošičku jako za bolševika. Pořád se bavíme o nějaké povinnosti a nebavíme se o efektivitě systému, smysluplnosti systému a o nějaké pozitivní motivaci,“ reaguje Šonka.

„Najděme motivované lidi, kteří pohotovosti chtějí sloužit, zaplaťme je slušně a ve chvíli, kdy to nebude fungovat, začněme řešit nějaké povinnosti,“ uvádí předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka s tím, že ambulantních lékařů je v Česku pouhých 20 procent, tedy necelých 5000 doktorů.

Není možné toto chtít jen od praktiků,“ uzavírá Šonka.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, kbr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme