Ochranu klimatu bere vláda vážně. Abychom dosáhli závazků pro rok 2030, musíme přidat, říká Hladík
V New Yorku začíná summit o udržitelném rozvoji, na kterém budou země hodnotit pokrok v plnění cílů stanovených před osmi lety v rámci agendy 2030. Ta měla podpořit prosperitu, sociální spravedlnost a také ochranu životního prostředí. Na plénu vystoupí i český prezident Pavel. „Nejsme už těmi, kteří popírají klimatickou změnu anebo říkají, že je to problém někoho jiného,“ říká pro Radiožurnál ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Skupina odborníků před summitem zveřejnila v časopise Science analýzu, podle které se zatím cíle udržitelného rozvoje z většiny nepodařilo přetavit v realitu. Generální tajemník OSN Antonio Guterres volá na základě vědeckých poznatků po radikální akci. Americký prezident Joe Biden minulý týden řekl, že jediná horší hrozba pro lidstvo než jaderná válka je ohřátí planety o víc než jeden a půl stupně Celsia v následujících deseti nebo dvaceti letech, protože potom nebude cesty zpátky. Vnímá to česká vláda stejně? Je načase přistoupit k radikálnějším krokům, brát ochranu klimatu jako záležitost národní bezpečnosti?
Není to jen otázka vnímání české vlády, ale myslím, že i široká veřejnost postupně pozoruje, co se v okolí děje, jak se změny klimatu opravdu masivně projevily například při velkých lesních požárech.
Letošní rok také proběhla celá řada velkých sesuvů, já jsem teď navštívil třeba Gruzii.
Říkáte, že veřejnost to chápe, což ostatně dokládá i dnes zveřejněný průzkum agentury Median pro Český rozhlas. Ale já jsem se ptal, jestli to dostatečně vážně bere a chápe i vláda. Třeba od pana premiéra podobně silná vyjádření, jaká jsem citoval před chvílí, moc neslýcháme.
Vláda to bere velmi vážně. Také teď pracujeme na energeticko-klimatickém plánu a na tom, jak Českou republiku adaptovat na klimatickou změnu, jakým způsobem zvýšit míru obnovitelných zdrojů a jak předcházet dopadům klimatické změny.
Musíme si také uvědomit, že na státy, které jsou v našem klimatickém pásmu, jsou dopady klimatických změn větší než na průměr celé zeměkoule. Opravdu to v našich životech pociťujeme a budou to pociťovat budoucí generace.
Svět podle nové zprávy OSN výrazně zaostává za plněním Pařížské dohody, která má za cíl udržet nás co nejvíc pod oteplením o dva stupně Celsia oproti éře před průmyslovou revolucí. Jak v tomto směru dopadá Česko? Plní Česká republika všechny své závazky?
V současné době plníme závazky včetně Pařížské dohody. Abychom ale dosáhli našich závazků pro rok 2030, tak v míře renovaci, snížení spotřeby energie, ale také vyššího procenta obnovitelných zdrojů musíme přidat.
Vládě Petra Fialy se podařilo nastartovat obnovitelné zdroje především v solární energetice. Myslím si, že tady jsme na dobré trajektorii, ale potřebujeme jít dál, ať už se to týká větrné energie, nebo třeba průmyslových tepelných čerpadel, které mohou nahradit některé fosilní zdroje.
Jak rychle by v tomto Česká republika měla přidat? Je to například záležitost příštích měsíců v letošním roce nebo v příštím roce? Jak rychle v tomto směru chcete, aby Česko bylo rychlejší?
Horizont roku 2030 je asi optimální. Když se podívám na dnešní energetický mix České republiky, tak obnovitelné zdroje tvoří zhruba 15 nebo 16 procent. Podíl, který potřebujeme a kterého chceme dosáhnout za nějakých sedm let, je zhruba 30 procent obnovitelné energie vyrobené v roce 2030.
To je reálné?
To je ambiciózní, ale realistické. Není to žádné science fiction. Děláme k tomu celou řadu kroků jak legislativních, tak faktických. Máme moderniizační fond nastavený takovým způsobem, abychom rychle dokázali přecházet na obnovitelné zdroje. Musíme to také podpořit úpravou legislativy.
Změny nepopíráme
Generální tajemník OSN Antonio Guterres vzkázal, ať na klimatický summit jednotlivé země přijedou s opravdu novými a výrazně zvýšenými ambicemi. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel. Předpokládám, že máte informace, co tam přednese? Můžete už teď naznačit, s čím tam pan prezident odletěl?
Je to záležitost, kdy se Česká republika opravdu staví čelem. Nejsme už těmi, kteří buďto popírají klimatickou změnu, anebo naopak říkají, že je to problém někoho jiného, ať to zaplatí.
PRŮZKUM: Změn klimatu se bojí tři ze čtyř Čechů. Maso omezit nehodlají, mají strach ze ztráty pohodlí
Číst článek
Náš příspěvek rozvojovým zemím, aby mohly rychle přecházet na obnovitelné zdroje, bereme vážně a Česká republika ho bude dále hradit. Je to samozřejmě i naše vnitrostátní záležitost, protože vyšší míru závislosti na uhlí už má z celé Evropské unie jenom Polsko. I k tomu se stavíme čelem.
Pan prezident určitě bude hovořit i o dalších výzvách, které jsme jako Česká republika zvládli ve chvíli, kdy jsme minulý rok vedli Evropskou unii a prosadili se opravdu zásadní dokumenty směrem k ochraně klimatu.
Evropská unie směřuje k uhlíkové neutralitě v roce 2050. Česko se samozřejmě hlásí k tomuto závazku v rámci Evropské unie, ale to mluvíme za celou Unii. Zaváže se Česko k uhlíkové neutralitě v roce 2050 nebo v jiném roce i samostatně?
Je to záležitost celounijní. To znamená, záležitosti se týkají i Česka, to znamená, že ano, i Česká republika směřuje k uhlíkové neutralitě v roce 2050.
I dokumenty, které nyní zpracováváme, to znamená energeticko-klimatický plán, státní politika ochrany klimatu a energetická koncepce, počítají s tím, že bychom v roce 2050 měli být uhlíkově neutrální.
Jako Česká republika samostatně?
Jako Česká republika samostatně.
Jak to aktuálně vypadá s termínem, kdy se v Česku přestane využívat uhlí? Ve vládním programovém prohlášení je uveden rok 2033.
Je to záležitost, kterou máme vetknutou ve vládním programovém prohlášení.
Určitě to chceme dodržet, zároveň ekonomický tlak na uhlí, respektive ekonomicky pozitivní tlak obnovitelných zdrojů, povede k tomu, že některé uhelné zdroje mohou být uzavírány i dříve, protože se prostě ekonomicky nevyplatí.
Otázka dolu Bílina
Ale ten závazek tedy nebude z pohledu české vlády dříve než v roce 2033. Chápu to dobře?
To je záležitost, o které definitivně rozhodneme v rámci těch dokumentů, které zpracováváme. Tedy někdy na přelomu letošního a příštího roku ve státní energetické koncepci a politice ochrany klimatu. Domnívám se, že termín je opravdu realistický někde mezi roky 2030 a 2033.
Užívání auta, spotřeba masa, volba zaměstnání. Klima máme pořád v rukou, vyzývá klimatolog
Číst článek
Jedná se také o možnosti prodloužit těžbu uhlí v Dole Bílina do roku 2035. To je z vašeho pohledu akceptovatelné?
To jsou dvě spolu nesouvisející záležitosti. Když společnost ČEZ začala povolovací proces o prodloužení těžby uhlí na Bílině, tak takové stanovisko vlády České republiky neexistovalo.
Musíme si připomenout, že zpráva Evropské unie je z roku 2019. Také si musíme říct, že to, že je nastaven nějaký povolovací proces, neznamená, že se v té době ještě bude těžit, ať už z legislativních, anebo z ekonomických důvodů.
K mé otázce, z vašeho pohledu je to akceptovatelné?
Jako politik jednoznačně říkám, že si nemyslím, že se v Česku po roce 2033 bude těžit a využívat uhlí. Zároveň ale musím plně respektovat hierarchii a povolovací proces, který započal dávno předtím, než jsem se stal ministrem a než nastoupila tato vláda.
