Konec kauzy Michalákové se po 11 letech blíží. Evropský soud pro lidská práva vynese verdikt
V březnu 2011 odebraly norské úřady rodině Michalákových syny – Denise a Davida. O téměř 11 let později padne ve Štrasburku zásadní verdikt: bylo odebrání dětí oprávněné, nebo nikoliv? Evropský soud pro lidská práva má v kauze Michalákových 20. ledna vynést rozsudek. Pro server iROZHLAS.cz to uvedla advokátka Evy Michalákové Dora Boková.
„V neděli jsem obdržela upozornění od Evropského soudu pro lidská práva, že dne 20. ledna bude zveřejněn rozsudek ve věci paní Michalákové,“ vysvětlila pro iROZHLAS.cz advokátka Dora Boková, která Michalákovou v případu zastupuje. Informaci, že by verdikt měl v druhé půlce ledna padnout, zveřejnil na twitteru také europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Fakt, že v případu padne u štrasburského soudu rozsudek, je už samo o sobě důkazem závažnosti celé věci. Konečného verdiktu se totiž dočká jen malý zlomek všech stížností, které k soudu putují.
Zhruba 90 procent z nich se nedostane ani do fáze, kdy soud žádá vyjádření po žalované vládě, což se v kauze Michaláková stalo v září 2019. I pak mohl soud stížnost odmítnout. To se ale nestalo.
Nepotvrzená obvinění
Děti norská sociální služba známá pod názvem Barnevernet odebrala rodině Michalákových v květnu 2011. Staršímu synovi Denisovi bylo tehdy šest let, mladší David ještě neoslavil třetí narozeniny. Důvod? Podle učitelek ve školce, kterou oba synové navštěvovali, mohly být děti zneužívané. Chlapci proto okamžitě putovali k přechodné pěstounce.
Přelomový rozsudek pro kauzu Michalákové. Norové ve Štrasburku prohráli soud o adopci odebraného chlapce
Číst článek
Proti rodičům byla tehdy podána trestní oznámení. Jak ale vyplývá z rozsudku hodonínského okresního soudu, který se případem Michalákových později také zabýval, oznámení policie odložila. „Žádné trestní stíhání proti matce ani proti otci nebylo zahájeno, věc se nedostala ani ke státnímu zástupci,“ píše se ve zhruba rok starém rozsudku.
Přestože se podezření alespoň dle norské policie nepotvrdilo, Eva Michaláková své syny zpět nedostala. Barnevernet poté umístění chlapců u pěstounů obhajoval tím, že si v náhradní rodině zvykli. Vůbec neposuzoval, zda je matka schopná se o syny řádně starat.
Minimální kontakt
Úřady od počátku umožnily matce jen minimální kontakt se syny – maximálně dvě hodiny dvakrát do roka. Setkání se navíc postupně začala omezovat s tím, že má na děti negativní vliv. Staršího syna viděla Eva Michaláková naposledy v roce 2014, mladšího pak v roce 2015.
Michaláková se proti odebrání dětí bránila u norských soudů, ale neuspěla. Ty například matce vytýkaly to, že celou věc medializovala. Také tvrdily, že děti se k ní samy vrátit už nechtějí. Vyplývá to z rozsudku okresního soudu v norském Hokksundu, který v roce 2016 zveřejnil server Lidovky.cz.
Odsouzení psychiatra
- V dubnu loňského roku BBC informovalo o tom, že norský soud v Oslu odsoudil k téměř dvěma letům vězení předního odborníka v oboru psychiatrie, protože si stáhl téměř 200 tisíc fotografií a 12 tisíc videí zobrazujících sexuální zneužívání dětí.
- Šestapadesátiletý psychiatr před soudem přiznal, že podobné materiály sledoval 20 let. Během té doby byl přitom jmenován do expertní komise, která hraje v Norsku klíčovou roli při posuzování, zda má být dítě vzato do pěstounské péče.
- Norské úřady po vynesení rozsudku slíbily, že prověří sérii rozhodnutí o odebrání dětí rodičů, na nichž se odsouzený psychiatr podílel. Jedné z postižených rodin byly loni dokonce děti vráceny.
V září 2015 norské úřady zamítly návrat bratrů do péče matky a Evu Michalákovou zbavily rodičovské zodpovědnosti za obě děti. Otci ji ponechaly. Matce také odebraly právo na styk či jiný druh kontaktu se synem Denisem. Tehdy také posvětily Davidovi adopci pěstouny. Na začátku prosince roku 2016 byla Michaláková pravomocným rozhodnutím norského soudu definitivně zbavena rodičovských práv k oběma dětem. Davidovu adopci ale nakonec zamítly.
Poslední instance
Na štrasburský soud se obrátila v roce 2017. Nebyla přitom jediná, která si u něj na postupy norského úřadu Barnevernet stěžovala. Na podatelnu soudu obdobných stížností dorazily desítky. V posledních letech už soud vynesl několik rozsudků, které se odebrání dětí norskými úřady týkaly. První z nich padl v září 2019. Český zmocněnec při štrasburském soudu Vít Schorm jej tehdy označil za přelomový.
„Z uvedeného důvodu výsledek řízení, a zejména odůvodnění velkosenátního rozsudku ve věci Strand Lobben a ostatní proti Norsku významně předurčí, jakým směrem se budou ubírat řízení v dalších 16 případech oznámených Norsku včetně případu české matky,“ uvedl tehdy na dotaz serveru iROZHLAS.cz.
Soud před více než dvěma lety přitom postupy Barnevernetu označil za „v rozporu s evropskými úmluvami“, konstatoval, že norský úřad odebral dítě na základě omezených důkazů, třeba zastaralých zpráv psychologů.
Následovalo několik dalších rozsudků. Ve většině byl výsledek obdobný: norské úřady podle nich porušily evropské úmluvy, když omezily kontakt mezi dítětem a jeho biologickým rodičem.
