Radiožurnál se tento týden věnuje inventuře vládních slibů. V seriálu se zaměřuje na to, co se menšinové vládě ANO a ČSSD podařilo splnit, a co naopak ne. Vychází z programového prohlášení vlády rozděleného do šesti směrů. Pátý díl se věnuje bezpečnosti. Jak to dopadlo?

Praha 13:42 3. září 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vláda ve svém programovém prohlášení píše, že chce posílit naši bezpečnost. Co se týče armády, zavázala se odvádět do letošního roku 1,4 procenta HDP na obranu. Tento slib splnila. Letos je to 85 miliard korun.

Problémem je i podle ministra obrany za ANO Lubomíra Metnara nestabilní rozpočet jeho resortu, který se často mění. Vojáci tak musí stále přepracovávat plány na modernizaci armády.

Například podle návrhu rozpočtu na příští rok ministerstvo financí počítalo pro obranu s rozpočtem o pět miliard nižším, než kolik schválila loni vláda ve střednědobém plánu.

Nakonec se Metnarovi podařilo vyjednat alespoň dvě miliardy navíc. Stále to ale znamená, že obrana musí některé investice rozložit v čase, aby je měla z čeho zaplatit.

Strategické zakázky by měly dál pokračovat, chystá se podpis smlouvy na děla NATO, protiletadlového systému SHORAD nebo bojových vozidel pěchoty. Všechny tyto věci vojáci potřebují, aby vybudovali těžkou brigádu. K tomu se Česko zavázalo v NATO.

Součástí všech těchto nákupů je navíc i zapojení českého průmyslu. Tím vláda navyšování rozpočtu pro obranu podmiňovala. Například u bojových vozidel musí český průmysl dodávat 40 procent z ceny zakázky. A munici do děl NATO musí podle zadání také dodávat česká firma i ze strategických důvodů.

Zmrazení platů hasičů

Vláda se zavázala, že vnitřní bezpečnost bude založena na předvídání vzniku krizových situací a jejich důsledném řešení. Týkat se to má policistů a hasičů. Ještě v roce 2018 ministerstvo vnitra prosadilo novou systemizaci policejního a hasičského záchranného sboru. Vzniklo tak 1000 nových míst pro policisty a 150 pro hasiče. Vláda tehdy schválila i více peněz pro hasiče a policisty.

Hamáček nechce podpořit rozpočet, který by zmrazil platy hasičů a policistů. Opozice navrhuje škrty

Číst článek

Letos ale ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) chce jejich mzdy zmrazit. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) by tak hasiči a policisté přišli reálně o sedm procent ze mzdy. Takový rozpočet odmítá podpořit.

Na vybavení sborů od letošního dubna můžou čerpat z peněz Evropské unie. Ve fondu jsou tři miliardy korun, sbory si za peníze můžou nakupovat techniku, ochranné pomůcky nebo vzdělávací střediska.

Pokud jde o předvídání krizových situací, v tom částečně pomůže strategie pro čelení hybridnímu působení, tedy například dezinformacím nebo kyberútokům. Je to věc, kterou mělo ministerstvo obrany za úkol udělat už v roce 2016, letos dokument vláda schválila. Ze strategie vychází i akční plán, kdo má co dělat. Ten se ale do voleb nestihne.

Dostavba Dukovan

V případě energetické bezpečnosti a soběstačnosti je velkým tématem dostavba bloku jaderné elektrárny Dukovany.

EdF, Westinghouse i KHNP. Zájemci o dostavbu Dukovan souhlasí s bezpečnostním posouzením

Číst článek

I přes velkou kritiku opozice a některých expertů ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) prosazoval, aby se tendru kromě Spojených států, Francie a Jižní Koreje účastnily i Rusko a Čína.

Letos v lednu vyřadila vláda Čínu a po vrbětické kauze nakonec i Rusko. Nového dodavatele bloku by měla vybrat až nová vláda. Česko je zatím ve výrobě elektrické energie soběstačné. Problém by mohl nastat ve chvíli, kdy v Česku skončí těžba uhlí, což by mohlo být už v roce 2033. Uhelné zdroje v současnosti dodávají téměř 50 procent elektrické energie.

Do strategie bezpečnosti vláda zařadila i ochranu půdy a vody v krajině. Letos začala platit novela vodního zákona. Má zlepšit situaci s dlouhodobým nedostatkem vody, definuje nově pojem sucha nebo řeší, jak zvládnout nedostatečné množství vody v krajině.

Tento měsíc se má podle ministerstva životního prostředí dostat na vládu další novela vodního zákona, tentokrát reaguje na ekologickou katastrofu na řece Bečvě.

Není potravinová soběstačnost

Politici také rozvířili debatu o ústavní ochraně vody. Strategie nebo koncepce pro nakládání s vodou však dosud chybí.

Vodu nejlépe zadrží pestrá krajina. Stát by měl přispět ke změně vztahu k půdě, říká sedlák Pitek

Číst článek

Ministerstvo životního prostředí rovněž vytvořilo protierozní vyhlášku. Její podobu ale zkritizovali ekologové z hnutí Duha nebo České společnosti ornitologické. Ministerstvo chce vyhlášku po roce její platnosti ještě případně revidovat.

Jedním z bezpečnostních témat je i potravinová soběstačnost. Česko je soběstačné v případě obilovin, řepky, cukru, hovězího masa nebo mléka. Problém je hlavně u zeleniny a ovoce nebo vepřového masa.

V Poslanecké sněmovně vznikla novela zákona o potravinách. Ten mimo jiné na návrh SPD zaváděl povinné kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Změnu podpořilo vládní ANO i ČSSD.

Senát nakonec tuto část zákona vyškrtl. Hrozilo podle něj kvůli tomu v Česku výrazné zdražení potravin a jejich nedostatek. Senátní změny pak poslanci nakonec odsouhlasili a novela tak upravuje dvojí kvalitu potravin.

>

Jana Magdoňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít