Šéf inspekce životního prostředí: Zasahující složky byly při havárii na Bečvě špatně koordinované
Když se řekne inspekce, rovná se to v očích veřejnosti Bečvě. To by chtěl napravit její šéf Petr Bejček. Podle něj byla při havárii Bečvy spousta nešťastných věcí. Stalo se to o víkendu, na hranici dvou krajů a byla to největší havárie v daném regionu. Za hlavní chybu označil, že při havárii vyjel pouze olomoucký inspektorát, i když se zasažené území rozkládalo ve dvou krajích.
„Od havárie na Bečvě leží na České inspekci životního prostředí stín a je třeba této klíčové instituci dohlížející nad dodržováním zákonů v oblasti životního prostředí vrátit dobré jméno.“ To řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL), když vás uváděl do funkce. Jak toho budete chtít dosáhnout?
Především je pověst úřadu z pohledu veřejnosti velmi pošramocená. Je pravda, že když se řekne inspekce, rovná se to v očích veřejnosti Bečvě. Toto bych chtěl změnit a napravit a veřejnost poučit o tom, že inspekce se nezabývá jen touto oblastí a odvádí spousty dobré práce. Potom je práce směrem dovnitř, kdy byl úřad v posledních osmi měsících bez vedení, jelikož odchozí pan ředitel končil v prosinci a já jsem nastupoval 1. března.
Při havárii na Bečvě se stala spousta nešťastných věcí. Zasahující složky nebyly na takovou havárii zvyklé, byly špatně koordinované. Havárie byla na území dvou krajů, ale vyjel jen jeden inspektorát, říká nový šéf inspekce životního prostředí Petr Bejček
Ale v době, kdy už věděl, že bude odcházet, tak z mého pohledu už moc manažerské práce neodváděl. Mým úkolem je pokusit se inspekci spravit i směrem dovnitř a zejména motivovat lidi, kteří jsou současně demotivováni celou situací, aby pro úřad zase rádi pracovali.
Více než 1000 dnů od havárie na řece Bečvě není znám viník. Čím si to vysvětlujete?
Jde o to, že když havárie vznikla, byla tam spousta nešťastných věcí. Stalo se to o víkendu, stalo se to na hranici dvou krajů a havárie takového rozsahu v daném regionu ještě nikdy nebyla.
Jednotlivé zasahující složky, nejen tedy inspekce, ale i vodoprávní úřad, Hasičský záchranný sbor, Povodí i policie, v podstatě všichni, kdo tam byli, tak nějakým způsobem nebyli z mého pohledu dostatečně koordinováni. Což tedy vyplývalo z toho, že nebyli na takovou situaci zvyklí.
„Zasahující složky nebyly na takový rozsah havárie zvyklé.“
V tom vidím největší problém. U havárií na vodách je naprosto klíčové okamžitě sesbírat důkazy, odebrat vzorky a toto podle mě neproběhlo příliš správně. To už teď s velkým časovým odstupem velice těžko někdo napraví.
Dozvíme se tedy někdy, co se přesně stalo?
Teď máme probíhající soud, jehož činnost nemůžu nějakým způsobem komentovat, takže si musíme počkat. Nicméně zdá se, že je to ještě běh na dlouhou trať.
Váš předchůdce Erik Geuss a také bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO nějaké výraznější chyby inspekce odmítali přiznat. Vy chyby už přiznáváte. Jaké byly?
Já určité chyby za inspekci přiznám. Já jsem u toho tehdy nebyl. To znamená, že se velice těžko taková věc zpětně hodnotí, protože nevidím veškerý kontext. Nicméně za chybu považuji to, že vyjel pouze olomoucký inspektorát, ale havárie byla na území dvou krajů. Brněnský inspektorát to bohužel nevěděl, což tedy mohlo mít za následek nějaké oslabení konečné reakce.
Jak vidíte návrh tzv. lex Bečva, tedy novelu vodního zákona? Je dobře, že zvyšuje pokutu za způsobení havárie až na 50 milionů?
Určitě. Zákon toho zavádí více. Jde o to, že budou pasportizovány veškeré výustě. To znamená, že když přijede náš inspektor nebo i vodoprávní úřad na místo, tak bude vědět, kde má výustě, kam se má podívat, kde má odebrat vzorky, případně tam poslat hasiče.
Tím se dostávám k té druhé věci. Má dojít k jasnému rozdělení kompetencí, kdy zásah, první likvidační a záchranné práce vedou hasiči a v rámci těchto prací se i odebírají vzorky. Dejme tomu, že inspektor řekne hasičům, ať mu odeberou vzorky a kde je mají odebrat, oni to udělají. Ještě před schválením této novely s hasiči komunikujeme, že takto budeme fungovat v terénu už nyní.
„Lex Bečva má přinést jasné rozdělení kompetencí.“
Vyšší pokuty jsou také v pořádku. Zároveň je tam zavedeno i kontinuální měření u některých provozovatelů, které nakládají s nebezpečnými látkami. Takže kontinuálně by mělo být měřeno, co je vypouštěno, a to také potom zajistí případné šetření další havárií.
Řekl jste, že nově se má zřídit registr výpustí do řek, tedy pasportizace. To je ale dlouhodobý projekt, má trvat až 10 let.
Ano, je to dlouhodobý projekt. V Česku máme přibližně 100 tisíc kilometrů vodních toků, takže je to opravdu náročné. Hlavní toky by měly proběhnout do sedmi let, všechny toky do deseti let. Nicméně já se nad rámec toho všeho snažím, abychom ještě předtím, než budeme mít pasportizaci, předcházeli problémům.
Už teď se domlouváme i s Výzkumným ústavem, že bychom si předtím udělali nějakou úplně základní pasportizaci, kdy vlastně vodoprávní úřady mají povinnost zveřejňovat povolení nakládání s vodami, kde jsou výpustě a jsou lokalizované. Zjednodušenou evidenci bychom si udělali už dříve.
Řekl jste, že taková havárie v regionu předtím nebyla, lidé na ni nebyli připraveni. Teď už jsou, nebo kdy budou?
Jak už jsem říkal, havárie všechny natolik zaktivizovala, že si myslím, že už teď kdyby se něco takového stalo, a nechci to v žádném případě přivolávat, tak by všichni reagovali jinak. Inspekce pod mým vedením určitě, tím jsem si stoprocentně jistý.
Ostatní složky si také dávají pozor a je to vidět i u jiných havárií. Teď například v Jihomoravském kraji ve Ždánicích, kde probíhal požár galvanovny. Mohu říci, že jsem s postupem brněnského inspektorátu naprosto spokojen, musím takto kolegy na dálku pochválit.
Kolik havárií ročně řeší inspekce životního prostředí? A co se za uplynulé čtyři měsíce podařilo Petru Bejčkovi ve funkci prosadit? Poslechněte si celý rozhovor.
