Epidemiolog Prymula: Karanténa je jediné opatření, které v tuto chvíli můžeme proti koronaviru aplikovat

V Evropě se dál šíří nový typ koronaviru. Největší nárůst nakažených, ale i mrtvých hlásí v posledních dnech Itálie. Desítky tisíc lidí tam musely do karantény. Dopad epidemie už se projevuje i v ekonomice. Jak by se Evropa měla vůči hrozící nákaze postavit? A jak je na případné šíření nemoci COVID-19 připravena Česká republika? Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl náměstek ministra zdravotnictví, epidemiolog Roman Prymula.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Někteří návštěvníci na náměstí sv. Marka se oblékli do ochranných obleků. Sever Itálie hlásí největší počet nakažených koronavirem v Evropě.

Italské úřady hlásí přes 200 nakažených a sedm mrtvých. V Česku se zatím podezření na nákazu nepotvrdilo | Foto: Manuel Silvestri | Zdroj: Reuters

Před dvěma týdny jste v rozhovoru tady u nás na Radiožurnálu řekl, že situace ohledně nové koronavirové nákazy je nebývale klidná. Platí to i nyní? Řekl byste to stejné i v tuto chvíli?
Určitě ne. Během víkendu přišlo několik poměrně znepokojivých zpráv. Jednak je to otázka Iránu, kdy tam je vysoký počet mrtvých, 12, a to ještě se vedly spekulace, jestli jich není náhodou 50. V podstatě to znamená, že tam probíhá epidemie a není úplně dobře monitorována. Další záležitost je téměř epidemické šíření a určitě epidemické šíření v Koreji, kde během asi šesti sedmi dnů máme z 35 případů více než 800.

Přehrát

00:00 / 00:00

Cestu do Itálie zvažte, hrozí riziko nákazy, ale i karanténní uzávěry, varuje Roman Prymula

A pak je to zpráva z Itálie, kdy došlo k poměrně rychlému rozšíření. Itálie pro nás má velký význam v tom, že je to lokalita, ze které může být onemocnění zavlečeno i na naše území, protože tam je spousta českých turistů, kteří se tam v rámci jarních prázdnin oddávají zimním radovánkám.

Takže informace z Itálie, kdy – podle posledních informací, které se tedy neustále aktualizují – je nakažených přes 200, sedm osob je hlášeno mrtvých, jsou pro nás závažné?
To jsou určitě závažné informace. I úmrtnost je tam poměrně vysoká, byť to jsou skutečně osoby kolem 80 a více let věku. Ale je to pro nás jakýsi signál, že se to onemocnění opravdu může šířit i v evropských podmínkách a může se šířit možná rychleji, než bychom očekávali.

Itálie zareagovala, řekla bych, poměrně významnými opatřeními. Jedním z těch nejviditelnějších jsou karantény, které byly uvaleny na města, která jsou centry nákazy. Je to opatření, které dokáže šíření nákazy podle vás zastavit?
Svým způsobem je to jediné opatření, které můžeme v tuto chvíli aplikovat, zejména v Lombardii, kde těch případů je poměrně mnoho. Opravdu došlo ke karantenizaci 11 měst, celkem zhruba 50 tisíc obyvatel a karanténa je poměrně přísná. Tam těm, kteří by ji opustili, hrozí až tříměsíční vězení. A my vlastně jsme tou izolací schopni omezit šíření viru a v podstatě to je jediná možnost, protože nemáme ani léčbu, nemáme ani jinou účinnou prevenci a na úrovni individuální ochrany už to v takovýchto počtech selhává. To znamená, že je nutné provést takovéto zásadnější opatření, aby nedocházelo k šíření do dalších oblastí Itálie.

Hladem bychom neumřeli

Ministerstvo doporučuje Čechům vyhnout se severu Itálie, nové případy koronaviru hlásí Čína i Írán

Číst článek

Jak dlouho může taková karanténa trvat? Ptám se i proto, že ono pořád, pokud se nepletu, není stoprocentně jisté, jak dlouhá je vlastně inkubační doba nemoci. Tak jak dlouho bude tohle opatření platit?
Ta spekulace tady nepochybně je, protože jsou práce, které se snaží dokázat, že inkubační doba není 14 dnů, ale může být až 27 dnů. Nicméně to je velmi výjimečná záležitost a skutečně si ještě nejsem jist, jestli tam náhodou nedošlo k nákaze během té hypotetické inkubační doby. To znamená, že inkubační doba vlastně nasedla na kontakt, který tam byl a kdy ta inkubační doba ještě nemusela běžet. Ale to není podstatné.

Podstatné je to, že pokud udělám takovouto jakoby karanténu – a příkladem byla ta loď (Diamond Princess v Japonsku – pozn. red.), která je naprosto učebnicovým příkladem, jak to může probíhat. Tam je problém v tom, že byť tu izolaci udělám na 14 dnů, tak tam samozřejmě po dobu izolace docházelo k dalším a dalším sekundárním a terciárním nákazám. To znamená, že inkubace tam samozřejmě byla po nějakou dobu, ale karanténu bylo nutné vlastně prodlužovat.

Takže v podstatě může trvat týdny.
Přesně tak. Hypoteticky to může trvat týdny, protože čím větší lokalitu uzavřu, tím je větší riziko, že tam bude docházet k takovýmto sekundárním nákazám. A když se podíváme na Čínu, tak tam jsou lidé v rámci karantény velmi výrazně omezováni, aby nechodili často na nákupy a podobně. Vůbec tam nejsou žádné veřejné akce, všechno je zrušeno. A Itálie také postupuje poměrně striktně – veškeré takovéto aktivity byly zrušeny a to, co se musí dořešit, a to, co zatím nebylo úplně optimálně řešeno, je zásobování.

Fronty a prázdné police. Italové kvůli koronaviru vykupují obchody, zavírají školy i místní památky

Číst článek

Na internetu, na sociálních sítích se objevila videa, která ukazují paniku mezi lidmi, kteří si nakupují zběsile rychle potraviny a zásoby. Dá se takové reakci veřejnosti vůbec zabránit?
Poměrně těžko, protože takové panické reakce mohou být v jakékoliv zemi. Nikdo proti tomu není imunní, ale myslím si, že to není cesta. Země jsou na to dneska připraveny a i my máme zásoby, které by v případě nouzového plánování byly použity, kdy by třeba hasiči pomáhali s distribucí potravin. Opravdu si nemyslím, že bychom umřeli hladem a nikdy nedojde k situaci, kdy by došlo k takovéto blokádě řadu týdnů, aby lidé byli ohroženi hladem. To je nesmysl.

Ještě než se dostaneme k situaci v České republice a k tomu, jak jsme případně na šíření nákazy připraveni. Vy si, předpokládám, vyměňujete informace se svými kolegy jak v Itálii, tak v řadě dalších zemí. Už Itálie ví nebo tuší, jak se nákaza do země dostala?
To není úplně jasné. Je tam řada podezřelých subjektů, které se stýkaly se svými kolegy na bázi komerčních kontaktů a v jednom z těchto kontaktů nepochybně tkví ten – takříkajíc – pacient nula. Na druhou stranu, protože jsme v situaci, která není úplně jednoduchá, se nacházíme v období chřipkové epidemie, takže rozpoznat, kdy onemocnění jde na vrub chřipky anebo už na vrub koronaviru, prakticky nelze. A to, že start v Itálii byl takto ostrý, opravdu přičítám na vrub tomu, že řada onemocnění byla podceněná. Mysleli si, že je to chřipka, a pak se ukázalo, že onemocnění koronavirem je v populaci tolik a nezačalo to tak plíživě jako v některých jiných zemích: jeden případ, dva případy, čtyři případy... Tady to skočilo už do fáze poměrně rozvinuté epidemie.

Svět na prahu pandemie koronaviru? ‚Epidemie se blíží do bodu zlomu, který rozhodne,‘ říká expert

Číst článek

Když probíráme toto téma, co byste řekl teď našim posluchačům, kteří třeba právě míří nebo budou mířit v příštích dnech na jarní prázdniny nebo jakékoli jiné prázdniny do severní Itálie za lyžováním? To je častý cíl českých turistů. Je to bezpečné, nebo by podle vás takovou cestu raději měli zrušit?
Souhlasím s naším ministerstvem zahraničí, že by opravdu měli zvážit cestu do této lokality, protože tady nejde jenom o to, že se tam můžou dostat do kontaktu s osobou, která bude šířit onemocnění kolem sebe – a ty osoby, které jsou takzvaní hyperšiřitelé, jsou opravdu schopny opravdu nakazit poměrně velký počet obyvatel.

Ale je třeba si také uvědomit, že Itálie může sáhnout při rozšíření onemocnění k uzávěře dalších lokalit. A potom by se mohlo stát, že lidé třeba 14 dnů nebudou moci tu lokalitu opustit, protože takovéto opatření může nastat. A to musím brát v potaz, když na dovolenou jedu. Neříkám, že se tam každý nakazí, to určitě ne, to riziko zatím je stále ještě nepříliš velké, ale už je určité a samozřejmě riskují uzávěru, to znamená možnost zůstat v té lokalitě.

Máme v Česku nějaký přehled o tom, byť si uvědomuji, že to je velmi složité, jestli v postižených italských oblastech byli v poslední době nějací Češi?
Aniž mám přesná data, tak se domnívám, že tam Češi byli, protože to je oblíbená destinace. Já sám jezdím na sever Itálie často lyžovat a myslím si, že to nejsou tisíce, že to budou téměř desetitisíce českých občanů, kteří v takovéto lokalitě se vyskytují. A ono to je lehce pod tou horskou lokalitou, nicméně ten kontakt tam samozřejmě možný teoreticky byl.

Největší neznámé kolem koronaviru. Lze se nakazit opakovaně, jaká je úmrtnost a kdy bude konec?

Číst článek

A měli by se tito lidé, řekněme, teď při nějakých zdravotních potížích intenzivněji hlásit lékařům a upozorňovat je na to, že těmito postiženými oblastmi Itálie projeli? Jde mi o to, jakým způsobem by vlastně měli reagovat na to, aby se u nich ta nákaza neprojevila nebo pokud by měli obavu, že by mohli být nemocní?
Určitě ano, měli by na to velmi intenzivně myslet. Chtěli bychom, aby se hlásili ti, kteří byli opravdu v těch rizikových oblastech, které jsou v tuto chvíli uzavřeny. Aby hlásili tento možný kontakt na hygienické stanice a...

Takoví lidé, pardon, že vám vstupuji do řeči, by se vám aktivně sami měli ohlásit? Takoví lidé by měli zavolat na hygienické stanice ve svém okolí?
Ano, přesně tak. Protože potřebujeme vědět, kdyby tady došlo k pozitivitě výskytu, tak musíme co nejrychleji vlastně „ztrasovat“, s kým se ten člověk potkával, kudy chodil, a tu oblast nějakým způsobem lokalizovat. Tak postupuje každá země, protože to je jediná šance, jak minimalizovat šanci, aby se to onemocnění začalo rychle šířit v populaci.

Mimochodem: jaké pokyny v tomto směru mají lékaři? Jestli třeba ministerstvo zdravotnictví jim nedává nějaké speciální návody, speciální postupy toho, jak se ptát pacientů na to, kterými oblastmi projeli, s kým byli v kontaktu a tak dále, aby třeba i oni aktivně pátrali po možných nemocných?
Každý lékař, který se dostane do kontaktu s takovýmto pacientem, a my máme spuštěnou informační linku, ale i mimo linku, když někdo zavolá, tak by ho měl informovat tak, že není možné okamžitě přijít do nějaké ambulance. Že by měl nejdříve informovat, a ten lékař mu pomůže, hygienickou službu. A pak přijít do ordinace, kde je to domluveno, aby nedošlo k riziku kontaminace a nákazy někoho dalšího. Takže tyto informace by každý lékař měl mít.

Jak dlouho potom v současné chvíli trvají testy, které potvrdí, nebo vyvrátí přítomnost oné nemoci?
Pokud vycházíme z testů, které jsou exaktní, to znamená přímo na tento koronavirus, tak tady máme Real-Time PCR testy, které jsou schopny toto diagnostikovat během jednotek hodin. To znamená, že dejme tomu během pěti šesti hodin máme výsledky. Odebírá se jak výtěr z nosohltanu, tak krev a během těch šesti hodin bychom měli vědět, jaký je výsledek.

A kapacitně jsou naše laboratoře dostatečné pro to, aby – i v případě většího šíření této nákazy – byly schopny včas, co nejrychleji výsledky přinášet?
Kapacitně jsme připraveni zvládnout, dejme tomu, stovky případů. Pokud by to bylo v širším měřítku, museli bychom posílit kapacitu, ale i s tím se počítá právě v různých pandemických plánech, i v tom našem. To znamená, že pokud by nastávala takováto situace – nutnost testování skutečně třeba tisíců osob – tak by kapacita byla posílena.

To probíhá potom jak? Vypomáhají si ostatní sousední země nebo země v rámci Evropské unie a tak dále?
Ne. To probíhá tak, že v rámci aktivizace pandemického plánu jsou přiděleni pracovníci z jiných laboratoří do laboratoře, která disponuje těmito technologiemi, aby tam byly posíleny směny, aby se rozšířil počet testování a jde to vlastně v rámci té dané země. Pokud by situace byla taková, že pandemie postihne jenom určitou část regionu, tak potom bychom samozřejmě mohli žádat o výpomoc z okolních zemí, ale to není úplně pravděpodobné.

Jsme dostatečně připraveni

Pane náměstku, pro jistotu se ptám: platí, že v České republice žádný potvrzený případ koronaviru není?
Ano, zatím to platí.

Minulý týden se v médiích objevily zprávy o tom, jak českému zdravotnictví chybí lékaři a sestry. Nedá se v této souvislosti nezeptat, není to rizikový faktor v případě, kdy sledujeme, jak se v okolních zemích šíří koronavirová nákaza a my už v tuto chvíli řešíme, že české zdravotnictví má nedostatek personálu, bude potom v případě nějaké epidemie, kterou rozhodně nepřivolávejme, ale bude potom připraveno na větší objem, větší nárůst pacientů?
Je třeba si říci, jaká je ta reálná situace, protože když se podíváme na celková data o lékařích, tak máme asi 3,7 lékaře na tisíc obyvatel a to je číslo, kdy jsme vlastně v lepší třetině Evropské unie. To znamená, že lékařů nemáme nedostatek, je otázkou, jestli jsou na těch správných místech. Takže celkově, pokud bychom tady aktivovali nějaké pandemické plány, tak si myslím, že co do lékařů na tom nebudeme hůř než okolní země, ba téměř lépe. Druhá věc je, že ta situace nedostatku personálu jde napříč Evropou a v tom nejsme unikátní. Hůře na tom jsme se středním personálem. Těch sestřiček je skutečně méně a tady i na těch celkových číslech jsme na tom spíše hůře, než je průměr Evropy a tady máme určitý hendikep.

Nemocnicím chybí přes tisíc sester a stovky lékařů. Podívejte se, jak je na tom ta vaše

Číst článek

A pokud jde o kapacitu volných lůžek – ptám se i proto, že u té nákazy nemocí COVID-19 je poměrně vysoké procento pacientů, kteří potřebují hospitalizaci, a to i hospitalizaci na lůžkách intenzivní péče – jakou kapacitu v tuto chvíli máme?
Když vezmeme Bulovku, která by byla zaplněna asi nejdříve, jsou to jednotky lůžek. Pak by byla aktivována nemocnice v Těchoníně, což je zařízení, které má 20 lůžek v tom nejvyšším režimu, to znamená intenzivní péče, a dalších 80 lůžek k tomu. A pak to jsou infekční lůžka, která jsou po republice, kde je celková kapacita kolem tisíce. Ale je třeba si uvědomit, že tam jsou hospitalizovaní pacienti, takže v tuto chvíli může být využitelná rezervní kapacita třeba 400 lůžek. A pokud by bylo vyžadováno nějaké speciální zařízení, jako je třeba ECMO (metoda, která umožňuje dočasně nahradit funkci plic a srdce, pozn. red.), tak ta kapacita jsou jednotky, těch není samozřejmě mnoho po republice.

Je to dostatečné? Měli by posluchači zůstat v klidu, že skutečně připraveni jsme dobře?
Myslím, že na předpoklad rozsahu epidemie v evropském kontextu to je dostatečné. Pokud by epidemie dosáhla větších rozměrů, tak by to samozřejmě znamenalo mobilizaci dalších zařízení, vymístění lehčích pacientů třeba do domácího léčení a transformace celých nemocnic do zařízení, která by pečovala o pacienty s koronavirem, ale to je už trochu katastrofický scénář, který samozřejmě musíme brát v potaz, ale já úplně nepředpokládám, že by nastal.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch hovořil o tom, že na čtvrtek chce svolat jednání Ústřední epidemiologické komise, aby projednala další opatření. Jaká by to, pane náměstku, měla nebo mohla být?
Určitě se bude projednávat, jestli ta kaskáda zařízení s lůžkovou péčí je dostatečná pro případ, že by byla aktivována. A já, jak jsem tady popsal, si myslím, že ano. To, co je mnohem složitější, jsou preventivní opatření, protože tady víme dobře, že do určité míry funguje hygiena, je to vlastně jediné, co můžeme dělat, to znamená bariérové přístupy plus mytí rukou. A v těchto případech bych ho zdůraznil, protože to je možná vůbec nejdůležitější věc.

Ale pokud budeme diskutovat o opatřeních, která by měla být eventuálně na hranicích, tak tady je to opravdu problém, a když se podíváme, a už jsme se o tom opakovaně bavili, že bychom měli zavést opravdu nějaké sanitární filtry na hranicích, tak by to znamenalo enormní zpomalení dopravy při naprosto minimální výtěžnosti, protože i když nasadíme termometry, zjistíme, že ne všichni jsou schopni reagovat tak, že zvýší teplotu.

Roman Prymula | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Je tady řada bezpříznakových nosičů. Příkladem toho je právě situace z té lodi, kdy při posledním testování byla naprostá většina z posádky asymptomatická. A další problém je, že jak bychom vlastně zachytávali ty případy, tak by nebylo jednoduché je ani při epidemiologické anamnéze donutit k tomu, aby mluvili pravdu, protože ti, kteří by byli z rizikové oblasti, tak by to v řadě případů neřekli, aby se do té země dostali. Toto není opatření, které bychom chtěli aplikovat, protože by bylo velmi složité a velmi málo efektivní.

V jaké situaci nebo v jakém momentu by potom mohlo hrozit tak extrémní řešení, jako je třeba právě ona karanténa, ke které přistoupili v Itálii? To by se stalo v jaký moment?
Pokud by se ukázalo, že třeba v nějaké vesnické aglomeraci, kde je třeba 400 obyvatel a bude tam šest případů a ti lidé chodili třeba do místní hospody, tak to povede k tomu, že takováto vesnice by byla opravdu uzavřena do karantény a sledovaly by se jednotlivé kontakty, aby se to onemocnění nedostalo do okolních vesnic. Tady by to nastalo velmi rychle, pokud by se takováto situace zjistila.

To by potom, pane náměstku, probíhalo jak? Předpokládám, že to může být vyhlášeno poměrně rychle, i v řádu hodin, ale jde mi i o to, kdo by takovou karanténu zajišťoval, jak by to vlastně v českých podmínkách vypadalo?
Tady je to otázka dominantní role hejtmanů, kteří mají právo v krizových záležitostech aktivovat celý systém. Ale samozřejmě by do toho mluvilo i ministerstvo zdravotnictví z centrální úrovně a byla by tady vyžadována spolupráce policie a v některých případech i armády při větších celcích, aby byla vlastně zajištěna ta lokalita, aby tam nedocházelo k úniku osob, které jsou uvnitř toho prostoru, anebo naopak aby dovnitř nevstupovali lidé, kteří tam nemají co dělat.

Takže by to bylo zajištěno, jestli jsem tomu správně rozuměla, tedy buď policií, nebo armádou v případě potřeby?
Ano.

A jak zabránit nebo jaký máte postup nebo recept na to, aby takové opatření potom mezi veřejností nevyvolalo paniku, kterou sledujeme v Itálii a o které jsme se bavili?
Už jsem říkal, že úplně nejde vyloučit panika v žádné zemi, ale já si myslím, že je to v tuto chvíli velmi iracionální, protože ani v Itálii, ani nikde jinde v rozvinutém světě nikdo hlady neumře. Ten systém je připraven na nouzové zásobování. A musíme si představit, že naopak takovéto panické reakce mohou vést k problémům, protože i když by nebylo nutné celý ten systém zásobovat nouzově, tak pokud se lidé vrhnou do obchodů a všechno tam skoupí, tak je to nesmysl a pak začne docházet k problémům. To znamená, tohle není cesta. Já si myslím, že opravdu se nikdo nemusí bát, že by zemřel hlady. Důležitější je, aby tam byla poskytována adekvátním způsobem péče, to znamená, aby ti lidé, kteří se dostanou do těžšího stavu, aby se dostali na lůžková oddělení a tam jim byla poskytována adekvátní péče, včetně intenzivní péče, pokud ji budou potřebovat.

A poslední otázka. Pane náměstku, když sledujete poslední vývoj okolo šíření koronavirové nemoci, jak odhadujete příští situaci? Už se blížíme k nějakému bodu zlomu anebo jsme pořád jenom na cestě, kdy ta křivka stoupá dále?
Pokud mluvíme o Číně, nemám úplně dobrý pocit z těch dat. Tam se několikrát měnila metodika. Já se snažím sledovat ta data vždy v noci, kdy je Čína publikuje. Dnes (v pondělí) se tam objevila děsivá data o 950 zemřelých. To číslo bylo potom staženo, pak se tam za dvě hodiny objevilo číslo 150. Takže skutečně nevím, jaká jsou reálná data v Číně. To, co je pro nás v tuto chvíli důležitější, je, jak se vyvíjí svět, a tady bohužel dochází k zhoršování téměř exponenciálnímu mimo pevninskou Čínu, to znamená, že epidemie je stále na vzestupu a teď uvidíme, jakým způsobem bude fungovat toto opatření v Itálii, myslím si, že během několika málo dnů zjistíme, jestli to je efektivní, nebo nikoliv.

Marie Bastlová, miz Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme