Typické beskydské chalupě z Komorní Lhotky hrozil zánik, nyní se 140letá dřevěnka stěhuje do Rožnova
Dřevěnku z Komorní Lhotky na Třinecku starou 140 let rozebrali tesaři a odvezou si ji do dílny u Vsetína k opravě. Za rok obohatí novou expozici ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Typické beskydské chalupě hrozil zánik. Tesaři se ale pokusí co nejvíce původních prvků zachovat.
Pastvina nad Komorní Lhotkou na úpatí Beskyd. Ještě donedávna tady stála dřevěnka z roku 1883, teď na louce zůstává jen zbytek komína a kachlová kamna. Vedle hromada jedlových trámů a parta valašských tesařů.
„Nejhorší je, když ta chalupa zůstane osiřelá. To potom ti brouci a ta havěť se do toho pustí a do tří let je po chalupě,“ říká šéf tesařů Ladislav Filgas.
Přesto jsou podle Radka Bryola z Muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm tyto trámy cenné a nahrazovat se bude jen to, co nejde opravit. „To staré dřevo je kolikrát kvalitnější než to současné, má hustší letokruhy, lepší vlastnosti,“ vysvětluje Bryol.
Jedle rostly v lesích kolem, kovové byly jen hřebíky v šindelích na střeše a klika u dveří. „I ten zděný materiál byl z místa, kámen sesbíraný někde v lomu nebo z pole. I ty cihly si vypálili za domem. A 95 procent chalupy tvořilo dřevo,“ vysvětluje Bryol.
Nejzáhadnější maska valašského masopustu. Pohřebenář obcházel dědinou a práskal bičem
Číst článek
A tesaři přidávají informaci o tom, co při rozebírání chalupy ještě objevili. „Když bourali komín, tak našli půl litru staré kořalky. Odevzdalo se to domácímu“ směje se Ladislav Filgas.
V Komorní Lhotce po dřevěnce žádné stopy nezůstanou. I tak se dříve stavělo. „V podstatě by se to dalo lopatou a kolečkama zaházet a srovnat,“ dodává Radek Bryol.
Po roční rekonstrukci chalupu zase sestaví v nové expozici Kolibiska. Na místě už stojí stodola ze Starých Hamrů a přibude i chlév z nedaleké Morávky.
