Na poslední schůzi před volbami kousli jihomoravští krajští zastupitelé do kyselého jablka. Po několika letech příprav schválili aktualizaci zásad územního rozvoje a s nimi například trasu rychlostní silnice 43. Má vést přes Brno a spojit dálnici D1 u Brna s dálnicí D35 poblíž Moravské Třebové na Svitavsku.

Brno 10:23 18. září 2020 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Z větší části vede silnice po trase nedostavěné dálnice, která měla za druhé světové války spojit Vídeň a Vratislav. Proto se jí říká také Hitlerova dálnice. Zejména trasa její jižní části je dlouhodobě předmětem sporů a protestů. Proto také nebyla součástí dosavadních Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje.

Zastupitelé podpořili variantu, která silnici vede přes brněnskou čtvrť Bystrc a po mostě v sousedství hráze Brněnské přehrady. Nepřijatá varianta počítala s trasou Boskovickou brázdou, tedy kolem Veverské Bítýšky.

První družstevní byty v Brně vzniknou nejdříve za pět let. Výstavbu komplikuje výkup pozemků

Číst článek

Pro hlasovalo 45 z 54 přítomných zastupitelů. Hlasování nabyl přítomen hejtman Bohumil Šimek (za ANO), který opět kandiduje, ani brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Proti byla jako jediná Jana Drápalová (Zelení a Piráti, kandiduje za Spolu pro Moravu). Ta navrhovala odložit schvalování, chyběla jí část podkladů a měla výhrady k hlukové části studie.

Proti schválené variantě protestovali lidé z okolí plánované trasy i zástupci několika spolků z brněnských městských částí Bystrc, Kníničky, Bosonohy a několika obcí severně od Brna. Jeden z kritiků Petr Firbas už potvrdil, že se obrátí na soud.

Zástupci kraje slíbili vybudování tunelů a tubusů na ochranu před hlukem. Odpůrci se bojí také toho, že silnici zaplní kamiony, stane se tranzitem a budou po ní jezdit nejen auta směřující do Brna, ale i do zahraničí.

Stavbu nebude platit Jihomoravský kraj, ale Ředitelství silnic a dálnic. To zatím předpokládá, že by stavba mohla začít v roce 2025, i když kvůli dalším očekávaným sporům pravděpodobně úsek mimo území Brna. Už v minulosti přitom silničáři uvedli, že severní část nemusí mít podobu klasické rychlostní komunikace.

Miloš Šenkýř, ahe Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít