‚Klobouk dolů, jak to zvládají.‘ Zdravotníkům znovu pomáhají vojáci, především jako sanitáři

Ve více než 70 nemocnicích po celé republice opět pomáhá armáda. Vojačky a vojáci slouží na covidových odděleních nejčastěji jako sanitáři. A zaskakují třeba v situacích, kdy běžný personál v práci chybí. To je i případ Oblastní nemocnice Náchod v Královéhradeckém kraji. Tam jsou vojáci kvůli epidemii koronaviru nasazeni už poněkolikáté. Četař Václav Polanecký se na covidové ARO vrátil po tři čtvrtě roce.

Reportáž Náchod Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Probíhá noční služba na covidovém ARO oddělení náchodské nemocnice. V jednotlivých boxech leží pacienti v těch nejtěžších stavech a je potřeba je polohovat. Tak jako třeba jednoho velkého muže otočit na bok. I v takové chvíli se pomoc Václava Polaneckého hodí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž o vojenské pomoci na covidovém oddělení náchodské nemocnice

„Jedno takové ‚lehké‘ otočení trvá i deset minut. Je to víc práce, než se člověku zdá,“ říká.

„Všiml jsem si, že to není ani tak o té síle jako o zkušenostech, které sestřičky mají. Hodně okoukávám, jak se k tomu umí postavit. Kolikrát se jedná o menší sestřičku a ona si dokáže pomoci celou svojí figurou. Mají zkušenosti 20 let a o tom to je. Klobouk dolů, jak to zvládají. Je to obdivuhodné, pro mě to je velká životní zkušenost,“ popisuje Radiožurnálu své dojmy z covidového oddělení zhruba 170 centimetrů vysoký a ramenatý muž.  

Profesionálním vojákem je 17 roků. Teď působí v Pardubicích na 141. zásobovacím praporu logistické podpory. V náchodské nemocnici ale zažívá už podruhé úplně jiné situace.

„Pravé hodnoty si člověk uvědomí, až když to vidí na vlastní oči. V únoru jsem oživoval a bohužel se nám pána nepodařilo oživit. Podlehl tomu vyčerpání. Je zvláštní, že si pamatuji jméno, příjmení, ročník narození. Hodně to na člověka dolehne,“ vypráví voják.

Četař Václav Polanecký (vpravo) a vedoucí sestra směny Lucie Bednářová | Foto: Ondřej Vaňura | Zdroj: Český rozhlas

Budu pomáhat, dokud neumřu, říká neurolog v důchodu. Kvůli chybějícím zdravotníkům opět pracuje

Číst článek

Na covidovém oddělení má na podzim teprve druhou službu. Na to, že zažije podobné situace, je připravený. K ruce mají i psycholožku.

Pomoc vojáků spočívá také v přípravě věcí, úklidu nebo dělají i osobní hygienu pacientům. A jak říká vedoucí sestra směny Lucie Bednářová, jejich práce je teď hodně ceněná.

„Situace je taková, že sestřičky jsou hodně doma a sanitáři s dětmi v karanténě. Takže tu zbudeme dvě tři sestřičky, což je podprůměr, a bez sanitáře. Když se tady rozhlídnete, tak to vesměs nejsou lidé, kteří váží 40 kilo. Určitě se to bez chlapa neobejde. Je to pak hodně velký problém,“ říká sestra Bednářová.

Aktuálně v Oblastní nemocnici Náchod na různých odděleních pomáhají s péčí o covidové pacienty čtyři vojáci.

Ondřej Vaňura Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme