Na Slovensku drží tradici formanských soutěží těžby dřeva s koňmi. Původně tam přišla z Moravy
Těžba dřeva v hlubokých slovenských horách se stále neobejde bez koní. Ani těžká technika je nedokázala vytlačit. Největší srdcaři mezi formany si nedávají pauzu ani o víkendech a vyráží své umění a soulad s koňmi předvést lidem. Soutěží v obratnosti i síle. Jak vypadá těžba dřeva s pomocí koní hluboko v horách, si umí málokdo představit. Formanské soutěže jsou československý fenomén.
V nebezpečném terénu, kde těžká technika neobstojí, je nutná dokonalá souhra formana a jeho zvířat. Těžba s koňmi má staletou tradici, ale teprve před zhruba dvaceti roky začali formani své umění předvádět na veřejnosti.
Pár velkých koní zapřažený před čtyřkolový vozík se prohání po travnaté aréně plné překážek. Vozka s pomocníkem musí koně provést řadou nástrah.
„Jde o ovladatelnost s vozem. Koně poslouchají povely doleva, doprava, couvání,“ popisuje legenda československých formanů Luboš Dobrotka. „Dnes se mi jezdilo trochu hůř, protože jsem měl půjčené kamarádovy koně,“ dodává.
Hlas pana Dobrotky je poznamenaný životem s koňmi, před šestnácti lety mu hřebec prokousl krk. Od formanství ho to ale neodradilo.
Tažení kmenů i slalom
Na formanské závody do Morovna v obci Handlová přišly dva tisíce lidí. Užívají si pivo, klobásy a langoše a chtějí vidět, co formani s koňmi dokážou při práci v horách.
Byla velká milovnice koní, vzpomíná na královnu vozka, který vezl do Británie první starokladrubáky
Číst článek
Formani ukazují sílu koní a soutěží, kolik masivních kmenů najednou dokážou jejich koně dotáhnout za cílovou čáru nebo jak rychle umí spřežení s desetimetrovou kládou prokličkovat slalomem.
Několika strohými povely dokáže forman oba koně otočit, takže kmen mají mezi sebou a tlačí ho jako beranidlo. Cílem je srazit malý červený terč. Za shození kolem rozestavěných kuželů hrozí časová penalizace.
Krátká nepozornost formana ukazuje, jak nebezpečná je jejich práce. Koně udělali krok špatným směrem a převalili kmen muži na pravou nohu. Zbytek soutěžního dne bude kulhat, ale dopadlo to dobře.
Československý fenomén
Formanské soutěže jsou populární hlavně na východě Slovenska. Původně ale vznikly na Moravě. „Formanství v soutěžní podobě k nám přišlo z Moravy začátkem tohoto století. Dá se říct, že je to československý fenomén. Vždy přijede nějaký Maďar nebo Polák, ale jejich úroveň není taková, aby mohli konkurovat Slovákům nebo Čechům,“ vysvětluje hlavní porotce a moderátor Morovianské podkovy František Grácz.
U Nýřan na Plzeňsku se zabydlují exmoorští koně. Jedno z nejstarších plemen pomůže chránit krajinu
Číst článek
Většina profesionálních formanů ze Slovenska také v Česku pracuje. Slovensko je prý neumí spravedlivě odměnit. Za hranicemi si vydělají víc peněz a chov koní tam má tradici.
„Kdo se chce jít učit s koňmi, musí na Moravu. Ti to mají na úrovni, klobouk dolů!“ pochvaluje sousedy dlouholetý forman Jozef Játy. V Morovně soutěží i koně, kteří běžně pomáhají v hospodářství a do hor se nedostanou. Podle Játyho ale tak dobře neobstojí.
Pro koně se prý člověk musí narodit a základem dobrého formana je cit pro zvířata a dlouholeté zkušenosti.
