'To samé co v Praze.' Český šéfkuchař vaří ve vyhlášených bratislavských podnicích již 14 let
Po rozdělení Československa začaly proudit tisíce Slováků do Česka – z ekonomických i jiných důvodů. Tato emigrace trvá dodnes. Jen na vysokých školách v Česku studuje dvacet tisíc Slováků. Naopak na Slovensko se nestěhuje skoro nikdo. Ovšem najdou se i výjimky – třeba český šéfkuchař Jaroslav Žídek, který už 14 let vaří ve vyhlášených bratislavských restauracích a sbírá jednu gastronomickou cenu za druhou.
„Myslím si, že Češi jsou takový zvláštní národ, i když spolu žijeme někde v zahraničí, tak moc spolu neinklinujeme, nevytváříme 'grupy'. Taky jsme nevytvořili nějakou komunitu českých kuchařů,“ říká s úsměvem Radiožurnálu šéfkuchař Jaroslav Žídek.
A přitom by mohli, v Bratislavě jich pracuje hned několik. Obvykle se tu zjevili náhodou. Jaroslav Žídek vařil různě po světě a jednou dostal nabídku. „Já jsem to tenkrát vzal s tím, že jsem si myslel, že tu budu rok. Pak se to celé zamotalo a už jsem tady 14 let. Manželka je Slovenka, napůl Maďarka,“ vysvětluje.
V čem se liší mladí Češi a Slováci 25 let po rozpadu ČSFR?
Číst článek
Nejen proto koupil dům v Rajce, což je deset minut autem od Bratislavy – ovšem už na maďarské straně. Vyjde to levněji a žije tam plno Slováků.
„Takže já vlastně funguju tak, že to, co je jednodušší na výslovnost, to řeknu ve slovenštině. Ale jinak mluvím normálně česky. A teď se ještě více doma hlídám, protože máme dceru, tak chceme, aby mluvila plynule česky i slovensky. A je vtipné, že to funguje – když mluví se ženou, tak mluví slovensky, se mnou přepíná do češtiny. Takže ty jazyky vypadají stejně, ale nejsou,“ říká.
Na Dunaji se žije v pohodě
To, že je Čech na Slovensku, nepřináší Žídkovi ani výhody, ani nevýhody. Nikdy se nedostal do problémů, a když sem podle něj někdo z Česka vyrazí za prací, zjistí, že na Dunaji se žije v pohodě.
„Čeká ho to samé, co v Praze, co všude jinde na světě. Je úplně jedno, jestli jedete do Bratislavy, Varšavy nebo do Berlína. Záleží na tom, co očekáváte vy a co můžete nabídnout,“ vysvětluje.
V kuchyni je pražský šéfkuchař obklopený samými Slováky a je na něm vidět, že přejal trochu jiný styl komunikace. Přece jenom Slováci jsou emotivnější.
„Češi jsou podstatně větší introverti. Ten pak padá tím, jak se blížíme na tu Moravu, kde už jsou lidé více vstřícní. Jsou takoví otevřenější (Slováci – pozn. red.), temperamentnější, jsou to větší Italové,“ směje se.
Jak dlouho mezi temperamentním lidem na Dunaji zůstane, Jaroslav Žídek netuší. Povaha světoběžníka se v něm nezapře, a tak to nechává osudu. Tady ho to ale baví.
