Hora Fudži se topí v odpadcích, denně ji zdolávají tisíce turistů. Hrozí jí vyřazení ze seznamu UNESCO
Japonsko by mohlo přijít o jednu ze svých nejikoničtějších památek na seznamu UNESCO. Hora Fudži tyčící se na hranici mezi prefekturami Šizuoka a Jamanaši se totiž topí v odpadcích. Denně ji zdolávají tisíce turistů. Vrchol po staletí opěvovaný umělci a milovníky přírody tak ztrácí své kouzlo. Nadměrný turismus přírodu devastuje a úřady jsou, zdá se, bezmocné.
Je to už zhruba 10 let, co je hora Fudži, stále aktivní japonská sopka, na seznamu přírodních památek UNESCO. Už před deseti lety poradní orgán organizace vyzýval příslušné japonské úřady, aby davy turistů omezily. To se nepodařilo a podle stanice CNN se situace naopak výrazně zhoršila.
Zatímco v roce 2012 navštívily turistickou stanici Gogome zhruba v polovině hory dva miliony lidí, v roce 2019 to bylo už více než pět milionů turistů.
Oficiální lezecká sezona na Fudži trvá každý rok jen dva měsíce, červenec a srpen, za tu dobu se už letos na vrchol hory podívalo zhruba 65 tisíc lidí. To je podle CNN o 17 procent víc než před těmi čtyřmi lety.
Situace se vyhrotila po covidových lockdownech. Místní úřady se obávají, že stav hory už dosáhl kritického bodu a hrozí, že vrchol ztratí svou hodnotu jako přírodní dědictví a přijde o svůj status památky UNESCO.
Odpadky, emise, nebezpečí
Příliš mnoho turistů a horolezců horu zamořuje odpadky, rostou zde emise CO2, přetížené jsou i toalety. Lidé jsou také bezohlední k přírodě, na stezkách vyšlapávají spíše dálnice než cesty, jsou hluční a často ohrožují i sami sebe, přetížení jsou tedy také zdravotníci.
Podobně jako Alpách se také v Japonsku rozmohl trend, kdy se lidé snaží vrchol hory zdolat co nejrychleji během noci, aby si mohli nahoře vychutnat svítání. Mnohdy ale nemají správné oblečení ani vybavení a riskují podchlazení.
Fudži je vysoká skoro 3800 metrů a lidé, kteří se nahoru ženou bez aklimatizace se navíc vystavují akutní horské nemoci, při které hrozí otok mozku nebo třeba plicní edém.
Problém je v tom, že je hora pro každého snadno přístupná. Na stanici Gogome, pátou z celkových deseti, se podle CNN dostane 90 procent všech návštěvníků hory, vede tam totiž silnice. Sice už tam smějí jen plně elektrická osobní auta, ale autobusy plné turistů se tam střídají každou chvíli.
Úřady se situaci snaží zmírnit. Na oblíbené stezce Jošida se omezily počet turistů na čtyři tisíce denně, což se ale v praxi dodržuje těžko. Nejsou tam žádné ploty nebo brány, které by se daly zavřít. A na zablokování cest je třeba legislativa, která také chybí.
Dobrovolníci ve stanici Gogome turisty vyzývají, aby přispěli na údržbu hory v přepočtu ani ne 200 korun. Zdaleka ne každý ale zaplatí. Dobrovolníci sbírají odpadky, loni začali používat elektrokola vybavená kamerami, ty používají GPS a mapují, kde odpadky jsou, kolik se jich tam nachází a podobně.
Cílem je nyní co nejvíce omezit přístup lidí. Jeden návrh třeba počítá s tím, že by povolení k výstupu na horu Fudži dostali jen ti, kteří si zarezervují parkoviště nebo ubytování v jedné z místních devíti chat.
Regionální vláda navíc zvažuje zřízení jednoduché železniční trati, která by nahradila silniční dopravu k páté turistické stanici. A vlaky by jezdily jen v omezenou dobu.
