Slunce vyjde v pátek nejdříve v celém roce. V Ostravě bude nad obzorem již ve 4 hodiny a 37 minut
Máme před sebou nejdřívější svítání v roce. Letní slunovrat v Česku sice nastane až 21. června, Slunce ale vyjde nejčasněji už v pátek ráno. Například v Karlových Varech to bude ve 4 hodiny 57 minut a v Ostravě dokonce už ve 4 hodiny a 37 minut. Více o tom řekl v rozhovoru pro Český rozhlas ředitel Hvězdárny a planetária v Brně Jiří Dušek.
Proč bude nejčasnější svítání v pátek ráno, a ne na slunovrat?
To jednoduché. Jedná se o důsledek nerovnoměrného pohybu planety Země po dráze kolem Slunce a navíc v kombinaci s konkrétně zeměpisnou šířkou pozorovatele. Proto nastává ranní východ slunce o něco dříve, než když je letní slunovrat.
Jak se tedy pak budou dny až do slunovratu ještě prodlužovat?
Velmi málo, protože ten rozdíl je v řádech jedné až dvou minut, záleží na tom, kde se přesně na zemském povrchu nacházíme. Takže je to spíš taková jakási astronomicko-matematická hříčka.
Dalekohled Jamese Webba zachytil gejzír vody na Saturnově měsíci. Mohl by být vhodný pro život
Číst článek
Slunovrat nemusí být vždy 21. června. Jaké jsou výjimky a proč?
Přesně tak. Letní slunovrat je vlastně okamžik, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy na pozemské obloze. Toto datum se mění proto, že naše planeta Země kolem Slunce neobíhá přesně za 365 dní, ale za 365 a čtvrt dne.
Proto se tento čas přesouvá mezi 20. a 21. červnem. Vzácně ale může být také 22. června, anebo dokonce 19. června. 22. června byl naposledy slunovrat v roce 1975 a příště to bude v roce 2203.
Nejdelší slunný den
Bude tedy slunovrat opravdu nejdelší den v roce? A co se při něm vlastně stane?
Ano, bude to nejdelší slunný den, což znamená, že bude Slunce nejdéle nad obzorem. Jestli bude pěkně, nebo ne, to se samozřejmě uvidí. Slunce bude dlouho na obloze, protože jak už jsem řekl, bude nejvýše nad obzorem a jeho dráha po nebi bude za celý kalendářní rok nejdelší. Například tady v Brně ten slunečný den bude trvat přesně v 16 hodin, 14 minut a 7 sekund.
V noci na sobotu bude na obloze polostínové zatmění měsíce. ‚Je to šance pro fotografy‚‘ míní expert
Číst článek
Nejpozději Slunce letos zapadne 25. a 26. června. Ani to nevychází na slunovrat. Má to stejný důvod jako úplný dřívějšího svítání?
Ano, přesně tak. Je to důsledek toho nerovnoměrného pohybu Země kolem Slunce.
A proč to vlastně bude ve dvou dnech?
Ono je to proto, že spočítat přesně okamžik východu slunce nebo západu slunce není vůbec jednoduché a většinou se to počítá s přesností na jednu minutu. Takže vlastně toho 16. a 17. června vyjde slunce ve stejný okamžik, byť se tam už se o něco lišit. Podobně to bude 25. a 26. června, kdy zapadne ve stejný okamžik.
A co taková rovnodennost? Jsou ty odchylky podobné jako u slunovratu, nebo se počítá něco úplně jiného?
Také je to tak. Když je třeba jarní rovnodennost, tak ten den rozhodně není slunný den a noc stejně dlouhá. Většinou tento okamžik nastane právě o několik dní dříve na jaře a o několik dní později naopak na podzim. A je to vlastně úplně totéž jako s těmi východy a západy slunce v létě.
