Evropská unie jedná o zákazu až 10 tisíc chemikálií. Ty škodí nejen organismům, ale celým ekosystémům
Evropská unie jedná o zákazu až 10 tisíc perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS), chce hledat alternativy. Látky, známé také jako věčné chemikálie, škodí organismům i ekosystémům. Běžně je lidé znají díky jedinečným vlastnostem, jako je tepelná odolnost nebo odpuzování mastnoty. Část chemikálií bude pravděpodobně na trhu výrazně omezena v od roku 2026/2027. Vyplývá vyjádření Lenky McGachy z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Omezením PFAS se zabývá Evropská unie, aktuálně se koná veřejné konzultační období, které skončí v září.
Česko zná nového zástupce armády u NATO a EU. Z generálního štábu odejde do Bruselu Střecha
Číst článek
„PFAS jsou syntetické organické látky, které mají široké využití ve stovkách průmyslových a spotřebitelských výrobků. Mezi typické výrobky obsahující PFAS patří voděodolné oblečení či nepřilnavé povrchy kuchyňského nádobí známé jako Gore-Tex nebo Teflon,“ řekla McGachy.
Tyto látky obsahují jednu z nejsilnějších chemických vazeb v organické chemii, vazbu mezi uhlíkem a fluorem.
Ta jim propůjčuje jedinečné vlastnosti, zároveň je ale příčinou jejich hlavního problému. Jsou perzistentní, tedy je velmi náročné je odbourat.
Velmi snadno se přitom šíří v prostředí, mohou procházet půdou a kontaminovat zdroje pitné vody. Jejich odstranění je podle vědkyně velmi náročné a nákladné.
Politoložka: Erdogan použil vstup Švédska do NATO k manévrování. EU se k Turecku chová neférově
Číst článek
Některé složitější molekuly PFAS se podle vědkyně dokážou rozkládat, ale nakonec z nich vznikne jiná PFAS, která je v životním prostředí hůře odbouratelná. Příkladem takových látek jsou kyseliny perfluoroktanová (PFOA) nebo perfluoroktansulfonová (PFOS).
„Hladiny PFOS v dešťové vodě v Evropě překračují normu EU pro kvalitu životního prostředí pro povrchové vody. Kromě toho PFOS přímo kontaminovaly zdroje pitné vody v několika evropských zemích. A stejně jako například mikroplasty byly objeveny v lidském mateřském mléce, a dokonce i v lidské krvi,“ uvedla vědkyně.
PFOS a její soli jsou od roku 2009 zahrnuté do mezinárodní Stockholmské úmluvy, jejímž cílem je vyloučit jejich používání. Dohoda od roku 2020 upravuje i celosvětovou eliminaci PFOA.
Estonský expert: Ruský plán na ovlivňování jiných je jen prázdný papír. Nevychází a je nerealistický
Číst článek
V reakci na trvající škodlivé emise předložily Dánsko, Německo, Nizozemsko, Norsko a Švédsko Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA) návrh na jejich omezení.
V návrhu omezení se uvádí, že by se mělo co nejvíce zamezit uvolňování PFAS do životního prostředí. Cílem návrhu je snížení emisí PFAS do prostředí o 96 procent za 30 let od přijetí.
Vzhledem k tomu, že PFAS jsou chemicky velmi stabilní, je důležité zohlednit jejich uvolňování ve všech fázích životního cyklu, tedy při výrobě, použití a likvidaci.
Kromě zákazu se zvažují i časově omezené výjimky, a to v rozmezí 18 měsíců až 12 let. Tato možnost se zdá podle vědkyně nejpravděpodobnější.
Některé látky totiž nemají náhradu, jedná se například o membrány obleků pro pracovníky v ropném a plynárenském průmyslu, díky kterým jsou obleky odolné proti šíření plamene.
