Myši odhánějí nápadníky hormonem, který voní jako banány. Chrání tak své potomstvo
Vědci z McGillovy univerzity v Montrealu zjistili, že samečci myší, zvláště ti, kteří se ještě nespářili, pociťují stres v blízkosti březí nebo kojící samičky. Od kontaktu je odrazuje vůně hormonu, který samičky vypouštějí. Článek vyšel v časopise Science Advances.
Z moči březích nebo těhotných myších samiček cítí látku, která připomíná vůni banánu. Do mozků „myšáků“ vysílá ale spíš negativní signál, aby se od samičky drželi dál.
„Tato látka u banánů odpuzuje hmyz,“ vysvětluje repelentní účinek zoolog a odborník na myši Pavel Stopka.
Repelentní účinek se autorům studie podařilo experimentálně prokázat. Může sloužit i jako ochrana před infanticidou, záměrným usmrcením potomka, která je v živočišné říši poměrně častou záležitostí.
Hormonální signály vysílané od samiček k samečkům neměli vědci doteď tak probádané. Nevylučují ale podobnou signalizaci u člověka.
„Vidíme to i u žen. Když jsou těhotné, mají jiný pachový profil,“ vysvětluje Jan Havlíček, etolog a odborník na čichovou komunikaci.
V minulosti s kolegy zkoumal pokles testosteronu u mužů v přítomnosti těhotných žen. Hladina takzvaně mužského hormonu klesá i nastávajícím otcům.
Lék na bolest
Kanadští vědci tvrdí, že látky přítomné v myší moči můžou mít i analgetické účinky, tedy tišící bolest. „V myší moči jsou ale v mnohem nižších koncentracích – a na tom závisí, jak látku vnímáme,“ oponuje Jan Havlíček.
Slon, velbloud, tygr. Památkáři objevili na zámku v Bělé pod Bezdězem nástěnné malby
Číst článek
S námitkou souhlasí i Pavel Stopka. „V deseti mikrolitrech myší moči je přibližně dva tisíce látek – spousta terpenoidů, stovky aldehydů a alkoholů,“ vypočítává vědec.
Jedná se podle něj hlavně o produkty bakterií, které je používají, když koordinují své aktivity. Každý z nich má přitom nějaký účinek. Upozorňuje, že účinky chemikálií se v lidských tělech obvykle kombinují.
Výroba parfémů
Chemická signalizace v živočišné říši zajímá pochopitelně i komerční sféru, jakou je výroba parfémů.
„Je to obrovský průmysl, kdy přemýšlejí, zda tam dát pižmo z norka nebo moč slona. Ale doopravdy používají jen některé účinné látky. Například ty v moči slona voní jako citrón,“ popisuje Stopka.
„Stovky až tisíce látek pak fungují jen v některých kombinacích – taky za to v roce 2004 dostali Linda Bach a Richard Axel Nobelovu cenu,“ připomíná Pavel Stopka.
Poslechněte si celou Laboratoř o tom proč se mladí samečci myší bojí vůně moči i banánů, jak úprava genů mění společenskost křečků, jak rychle myš dokáže utéct před nebezpečím. Debatují zoolog Pavel Stopka, etolog Jan Havlíček a herečka Jana Stryková.
Moderuje Martina Mašková.
