Cháron i Kerberos. Zní to apokalypticky, lidstvo si ale s vedry poradí, věří šéf hydrometeorologického ústavu
Španělsko, Itálie a další země na jihu Evropy zažívají teploty přesahující čtyřicet stupňů Celsia. Obyvatelé některých asijských zemí už dnes žijí kvůli vedru v podmínkách dosahujících hranic lidské existence. Čekají nás další horka? „Co bude po týdnu, nikdo neví. Nás by nicméně tento vpád teplého vzduchu neměl zasáhnout,“ říká ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder.
Úřady v řadě středomořských zemí vyzvaly obyvatele i cizince v turistických destinacích, aby nevycházeli kvůli vedru z domů. Co se to děje?
Děje se to, že nad Evropou proudí velmi teplý a velmi suchý vzduch ze Sahary. Je to způsobeno tlakovými výšemi a právě jižní Evropa je tímto horkým vzduchem velmi silně zasažena.
V souvilosti se změnou klimatu bude docházet i ke změně kulturních návyků, říká ředitel ČHMÚ Mark Rieder
Včera (v úterý, pozn.red.) například padl v Římě absolutní rekord, který byl o více než dva stupně vyšší než dosavadní rekord.
Takto horký vzduch se dostával do Evropy samozřejmě i dříve, ochlazoval se ale nad Středozemním mořem. Problém je, že Středozemní moře je nyní až o pět stupňů teplejší, než je pro toto období obvyklé. Horký vzduch tedy nemá možnost, jak by se ochladil.
Čím to, že je Středozemní moře tak teplé?
Je to způsobeno tím, že v průběhu jara byly nadprůměrně teplé teploty, takže moře se ohřálo výrazně rychleji, než tomu tak bylo v minulosti.
Ale není to jenom Středozemní moře, je to i moře v okolí britských ostrovů, které je také téměř o pět stupňů teplejší, než je obvyklé pro tuto tuto část roku.
Zajímavým způsobem se ujala pojmenování tlakových výší, která do Evropy vlny veder přinášejí. Italská meteorologická služba se ale od názvů Cháron či Kerberos distancuje. Přišel s nimi amatérský meteorolog. Zní to až apokalypticky...
Zní to apokalypticky a je to symbolické. Asi by ale nešlo, aby se příčiny extrémního počasí pojmenovávaly příliš poeticky.
Vpády chladnějšího vzduchu
Autor se nechal slyšet, že jméno Lucifer si nechává na konec léta. Znamená to, že se máme připravit na ještě větší horka?
Nedokážeme to vyloučit, ale v tuto chvíli to vypadá, že příliv horkého a suchého vzduchu by měl minimálně ještě týden pokračovat. Co bude po tom týdnu, nikdo neví. Nás by nicméně tento vpád teplého vzduchu neměl zasáhnout.
V Ujgurské oblasti dosáhla teplota zemského povrchu 80 stupňů. Turisté se fotí u obřího teploměru
Číst článek
My jsme naštěstí ovlivňováni vpády trošičku chladnějšího a vlhčího vzduchu od Atlantiku, takže máme štěstí, že nejsme příliš na jihu.
U nás by tak teploty na přelomu července a srpna měly být slabě podprůměrné. Měsíční výhledy se dělají na základě synoptické situace, to znamená, jak jsou rozložené jednotlivé tlakové útvary, vysleduje se podobnost s minulostí a pak se kouká na to, jak se v minulosti počasí vyvíjelo.
Neznamená to, že platí, že to tak skutečně bude, ale platí to, že pakliže je metodika stejná, výhled se nemění.
Podle vědců existuje velká pravděpodobnost, že rok 2023 se zapíše jako nejteplejší rok od začátku měření, které sahá až do poloviny 19. století. Je to jednoznačně kvůli globální změně?
Klimatologie je velmi konzervativní věda, proto klimatologové neradi přicházejí s absolutními tvrzeními. Nicméně je velmi vysoká pravděpodobnost, že to je způsobeno globální změnou klimatu a činností člověka.
Na druhé straně si myslím, že z hlediska dopadů je tato diskuse bezpředmětná. V prvé řadě musíme řešit, jakým způsobem se lidstvo přizpůsobí tomu, co se děje okolo nás. A to, zda to ovlivňuje člověk, nebo to neovlivňuje člověk, má dopad spíše na migrační opatření, to znamená předcházení globální klimatické změně.
‚Lesy jsou zdravé‘
A dá se s tím ještě něco dělat?
Jsem přesvědčen o tom, že se s tím něco dělat dá. Stejnou otázku jsem pokládal Radimovi Tolaszovi, což je zástupce České republiky v Mezivládním panelu pro změnu klimatu, tedy jak se mu s vědomím toho, co se děje, žije a jak to vidí ve vztahu ke svým vnukům nebo vnoučatům.
Vedra lámou teplotní rekordy v Evropě. V Římě naměřili 41,8 stupně, v Katalánsku bylo 45 stupňů
Číst článek
A on mi řekl, že se mu s tím žije dobře, protože je přesvědčen, že vnoučata si s tím nějakým způsobem poradí.
Když se totiž podíváme do minulosti, kdy tady byl v 60., 70., 80. letech velký problém s kvalitou ovzduší, odumíraly celé lesní porosty a vypadalo to katastroficky, uvědomíme si, že si lidstvo poradilo. Lesy alespoň v tom černém trojúhelníku jsou zdravé.
Stejně tak byl velký problém s ozónovou dírou způsobenou freony. A opět lidstvo se nějakým způsobem domluvilo na snížení produkce a používání freonů, a dneska se o ozónové díře tolik nemluví. Takže věřím, že stejným způsobem si lidstvo poradí i s probíhající klimatickou změnou.
Když mluvíme o tom, že se budeme asi muset přizpůsobit, dojde k tomu, že si i tady u nás ve střední Evropě osvojíme polední siestu, která je zvykem na jihu Evropy?
Jsem přesvědčen, že bude docházet ke změně kulturních návyků a zvyků u lidí v souvislosti s tím, jak se to okolo nás bude měnit. Jestli to bude zrovna siesta, tak na to vám nedokážu odpovědět. Ale jistě k některým změnám v chování lidí dojde.
Extrémní teploty způsobuje také malé množství arktického ledu. Čím je to způsobeno? Do jaké míry vše umocňuje meteorologický jev El Nino? Poslechněte si celých 20 minut Radiožurnálu.
