Ohrožený druh nosorožce tsunami v Indonésii přežil. Sopka ale hrozí další erupcí, která by mohla být fatální

Přesně před týdnem vybuchla indonéská sopka Anak Krakatoa. Při následné tsunami zemřelo přes 430 lidí a dodnes se situace na ostrově neuklidnila. Sopka totiž hrozí další erupcí. Kvůli tomu platí druhý nejvyšší stupeň varování. Stále také pokračuje pátrání po obětech. Přírodní katastrofy na indonéských ostrovech ale ohrožují kromě lidí i zvířata, například téměř vyhubeného nosorožce jávského.

Jakarta Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Téměř vyhubený nosorožec jávský

Téměř vyhubený nosorožec jávský | Foto: Alain Compost | Zdroj: Profimedia/Biosphoto

Kriticky ohrožený druh nosorožce žije jen na západním výběžku ostrova Jáva, v národním parku Ujung Kulon. Tsunami tam minulý týden zničila desítky budov a zabila dva pracovníky parku. Nosorožci přílivovou vlnu ustáli, hlavně proto, že byli zrovna v části rezervace, která je nejdál od moře.

Podle Světového fondu na ochranu (WWF) přírody se jedná o nejohroženější druh nosorožce. Na světě zbývá jen mezi 58 až 68 jedinci. Tomu nasvědčují i dostupné nosorožce fotografie, kterých je velmi malé množství.

Přírodní katastrofy ohrožují zvířata v současnosti, ale i v minulosti sehrály důležitou roli v jejich přežití. „V roce 1883 došlo k obrovskému výbuchu. V důsledku toho byla oblast zaplavena obrovskou vlnou tsunami, která zničila spoustu vesnic. A tohle místo se pak stalo takovým posledním útočištěm nosorožců jávských,“ říká Radiožurnálu Jan Stejskal, vedoucí zahraničních projektů v Zoo Dvůr Králové. A to i přesto, že tento druh kvůli tsunami před 135 lety málem vyhynul.

Ohrožené nosorožce jávské ve Dvoře Králové nemají, protože vytvoření podmínek jako v přírodě je v zoologických zahradách prakticky nemožné. „Ono už v minulosti tento typ nosorožce v zoo zahradách byl, ale bylo to tak určitě před 100 lety. A nikdy se je nepodařilo v lidské péči rozmnožit,“ dodává.

Embed from Getty Images

Nosorožců jávských tak na celém světě zbývá už jen kolem 65. Poslední kus, který žil mimo území Indonésie vyhubili pytláci před 8 lety. „Je to stejné jako u afrických nosorožců, je to rohovina,“ vysvětluje Stejskal.

Kromě toho zvířata ohrožují i nemoci. A v kombinaci s tím, že žijí jen na jednom místě, hrozí jim vyhynutí. Indonéští ochránci přírody se proto už několik let snaží najít novou lokalitu, kam by se nosorožci jávští mohli přesunout. Není to ale jen tak. Jak upozorňuje britská BBC, indonéský druh nosorožce potřebuje k přežití speciální podmínky.

Kromě vhodné půdy a vlhkého klimatu je to i více než 200 druhů stromů a bylin, kterými se může živit. Ochránci zvířat už takové místo zřejmě objevili, stěhování nosorožců ale bude ještě běh na dlouhou trať. Teď navíc záchranáři musí pomáhat i dalším zvířatům - třeba mořským želvám. Tsunami je totiž vyplavila na pevninu a samy se do moře většinou nedokážou vrátit.

Video z výpravy fotografa Stephena Belchera, který se vydal zachytit nosorožce jávského, můžete zhlédnout zde:

Marie Jakšičová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme