Když se mění klima, překonávají se historické rekordy. Letošní vývoj to potvrzuje, říká bioklimatolog

Letošní červenec byl globálně nejteplejším měsícem v historii měření. Původní odhady potvrdila v úterý zpráva programu Copernicus. „Pokud se nám mění globální klima, tak musíme očekávat, že s větší pravděpodobností budeme překonávat historické rekordy. Ve většině letošního roku zatím přesahujeme teplotu roku 2016, což byl doposud rekordní rok,“ říká pro Radiožurnál Miroslav Trnka, bioklimatolog z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Protest klima demonstrace Pražský hrad

Letošní červenec byl skutečně globálně nejteplejším měsícem v historii měření. Potvrdila to v úterý dopoledne zveřejněná zpráva programu Copernicus, tedy programu EU pro sledování atmosféry a klimatických změn | Zdroj: Profimedia

Můžete krátce vysvětlit, o jaká data se opírá aktuální zpráva programu Copernicus?
Copernicus do své analýzy zahrnuje v podstatě celou sérii měření jak z povrchových stanic, z mořských bójí, z lodí, letadel i družic. Všechno se asimiluje v jednotné databázi, ze které potom pochází i odhad globální průměrné teploty.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si záznam rozhovoru

Má informace, že letošní červenec byl globálně nejteplejším měsícem v historii měření, významnou vypovídací hodnotu o klimatických změnách? Nebo je možné, že to byl nějaký výkyv?
Je zajímavé se podívat na letošní červenec, a to v celkovém kontextu. Jistě, pokud se nám mění globální klima, tak musíme očekávat, že s větší pravděpodobností budeme překonávat historické rekordy. Letošní vývoj teplot tomu dává za pravdu. Ve většině roku zatím přesahujeme teplotu roku 2016, což byl doposud rekordní rok.

Jižní Evropu dál sužují požáry. V Portugalsku evakuovali 1400 lidí, Kypr vyhlásil pohotovost

Číst článek

Poslední dva měsíce jsou mimořádné, co se týče nejenom povrchové teploty, ale i teploty oceánů. Abych to dal do kontextu, tak nejteplejších osm let od roku 1940 bylo v posledních osmi letech po roce 2015. Takže ne, není to vždy rekord.

Nicméně rok 2023 se jeví jako jeden z nejteplejších ročníků. Zatím je na třetím místě ze všech dat, která máme k dispozici.

Bývá červenec v celosvětovém pohledu nejteplejším měsícem běžně? Samozřejmě z našeho pohledu to vypadá logické. V našich zeměpisných šířkách jsme zvyklí, že tomu tak je. Ovšem na jižní polokouli mají léto v naší zimě, když to takto neodborně řeknu. Vychází červenec v celosvětovém měřítku opravdu jako nejteplejší měsíc?
Ano, je to tak. Je to dáno tím, jak jsou uspořádány pevniny na planetě. Většina pevnin je na severní polokouli, ty dosahují největší teploty v červenci. A protože je obecně jejich teplota vyšší než teplota oceánů, tak ve chvíli, kdy probíhá právě třeba změna klimatu, tak se nám rychleji oteplují pevniny. A proto se posiluje ta role července jako nejteplejšího globálního měsíce.

Na severu Evropy zuří silné bouřky. Tisíce lidí jsou bez elektřiny a nevyplouvají trajekty

Číst článek

Aktuální data ukazují, že se výrazně oteplují také oceány. Nakolik varovná a zásadní může být právě tato informace?
Je to velmi důležité. Protože to ukazuje, že oteplování oceánů, které pokračuje po celou dobu posledních dekád, nabralo, řekněme, na tempu. Zejména v povrchové vrstvě. Je to podobné, jako když si měříme teplotu my sami. Vyšší teplota znamená, že je něco v nepořádku.

Nemusíme nutně diagnostikovat, co všechno to bude znamenat. Je to jakýsi symptom. 

Oceány jsou velmi komplikované, navzájem propojené s atmosférou. Je zjevné, že změny v povrchové teplotě oceánů mají vliv na atmosféru. Mají vliv třeba na proudění, kterému říkáme jet stream.

Hladina středozemního moře byla nejteplejší v historii. Na některých místech přesáhla i 30 stupňů

Číst článek

Výrazně ale také ovlivňují významný oceánský výměník tepla, kterému říkáme termohalinní cirkulace. Ta v podstatě funguje jako rozvod teplé vody z rovníkových oblastí do oblastí posazených severněji a zčásti také v jižních zeměpisných šířkách. A

A parametry této cirkulace se právě změnou globální teploty oceánu začínají měnit. Panuje poměrně čilá debata mezi experty, jakých dopadů a jak rychle se můžeme nadít.

Je v těch výsledcích programu Copernicus za červenec ještě něco, co byste chtěl zdůraznit a co považujete za zásadní?
Já si myslím, že je dobré to vztáhnout k Česku. My často přehlížíme globální rekordy  a pohlížíme na ně prizmatem českých změn.

U nás letošní červenec nebyl úplně nejteplejším. Zatím byl, myslím, devátým nejteplejším podle zpráv Českého hydrometeorologického ústavu. Ale zapadá to do celkového kontextu globálních změn.

Vladimír Kroc, jar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme