Tvrdili, že hromosvod odsává vláhu z mraků. Další už Prokop Diviš nepostavil
V Příměticích u Znojma kněz a přírodovědec Prokop Diviš vynalezl svůj povětrnostní stroj, který přitahoval blesky a bezpečně je sváděl do země. Tak vytvořil první hromosvod. Radiožurnál se v rámci seriálu Tady mě to napadlo! vydává do různých koutů republiky na místa, kde vznikly významné dějinné vynálezy nebo legendární umělecká díla.
Na faře ve Znojmě v Příměticích, kde působil Prokop Diviš, je nyní farářem Marek Coufal. Vede nás do zahrady fary k bleskosvodu. „Měl být vysoký přibližně 42 metrů a byl ukotven řetězy,“ popisuje.
Pokračujeme do kostela, kde je namalovaný Prokop Diviš. „Je to takové vyznamenání, že tady udělal velké dílo. Z toho důvodu se mu zřejmě dostalo vyobrazení.“
Fyzik, lékař a hudebník
Kromě fresky v presbytáři připomíná život a dílo Prokopa Diviše také památník stojící hned vedle přímětického kostela. Menší kruhová stavba z roku 1936 patří Jihomoravskému muzeu ve Znojmě. Uvnitř je výstavka, jejímž autorem je historik Jiří Kacetl.
„Za projektem tohoto památníku nestál nikdo méně slavný než Bohuslav Fuchs, brněnský architekt. Výstava pochází z roku 2010. Prokopa Diviše si všímáme nejenom jako kněze, ale i jako fyzika, lékaře a také hudebníka.“
Archeologové přepluli ve vydlabaném kmeni Egejské moře. Opracovali ho kamennými nástroji
Číst článek
Jako farář působil Prokop Diviš v Příměticích od roku 1736. Atmosférickou elektřinou se ale začal zabývat až na přelomu 40. a 50. let 18. století. „Výsledek byla Machyna meteorologická, tedy povětrnostní mašina.“
Špatné vztahy s farníky
Zmenšená replika přístroje stojí vedle památníku. Její výška je asi třetinová oproti Divišovu originálu. „Vidíme před sebou vlastně sloup, který má vidlici s několika větvemi a na nich je umístěno několik kartáčů a v nich několik desítek ostrých kovových hrotů.“
Diviš věděl, že hroty přitáhnou elektrický výboj, a svedl ho do země. Američan Benjamin Franklin vztyčil svůj tyčový uzemněný bleskosvod ve Philadelphii až šest let po Divišovi. Doma ale není nikdo prorokem. Prokop Diviš doplatil na pověrčivost svých farníků i špatné vztahy s nimi.
„Chová se k nim velmi odměřeně, možná povýšeně. Prostě je má za tupce, za vidláky. A na druhou stranu když tady takto bádal, lidé k tomu neměli důvěru. A nejvíc tomu přispěl velmi suchý rok asi pět let po postavení mašiny. Lidé vinili Prokopa Diviše, že ten velký stroj může za to, že je obrovské sucho a že odsává všechnu vláhu z mraků,“ vysvětluje Jiří Kacetl.
Rozzuření vesničané proto v roce 1759 stožár strhli. Prokop Diviš už ho znovu nepostavil, ani když ho o to v dalším deštivém roce prosili.
