‚Hlavně, že jsme dojeli zdraví.‘ Zahajovací závody Velké pardubické komplikovalo počasí
Dostihy v Pardubicích posunula pandemie koronaviru o měsíc a půl a další problém přišel už v den úvodních závodů. Přívalové deště totiž natolik rozmáčely půdu, že sobotní hlavní dostih museli jet žokejové s koňmi úplně jinou trasou – přes lehčí překážky a bez oranice. Už při pohledu na obrovské louže po celém areálu bylo jasné, že jde o výjimečnou situaci.
Kopyta se ve stájích na pardubickém závodišti nořila do rozblácené hlíny plné louží, z upocených koní šla po doběhu pára. Sobotní odpoledne v extrémních podmínkách bylo pro všechny hodně náročné.
Dostihy v Pardubicích posunula pandemie koronaviru o měsíc a půl a další problém přišel už v den úvodních závodů.
„Prší hrozně, takže to bylo těžké. Je to regulérní, dráha je připravená, není to rozšlapané, akorát je to extrémně těžké pro koně,“ říkal vítěz poslední Velké pardubické Josef Bartoš, který se radoval z výhry nejen po jednom z rámcových závodů, ale i po hlavním dostihu se sedmiletým Dusigrošem trénovaným Josefem Váňou.
„Hlavně, že jsme dojeli zdraví. Kluci říkali, že je to před těmi skoky už dost rozbité,“ říkal Váňa.
Ve třetím z osmi dostihů viděly odhadem stovky fanoušků nepříjemný pád tří koní po skoku v oranici ve vnitřní části závodiště a trenéři pak výrazně proškrtali starty svých svěřenců. Ne tak Váňa.
Svět dostihů oplakává žokeje Hurta, bývalý šampion tragicky zemřel v den svých narozenin
Číst článek
„Nepřemýšlel jsem o tom. Zaprvé jsme sem jeli z dost velké dálky a zadruhé jsem potřeboval na těch koních běžet,“ říkal Váňa.
Po třetím dostihu dostihová komise rozhodla, že se kvůli těžkým podmínkám bude běhat jen po vnějším okruhu.
„To si spíš podle mě rozhodli jezdci. Smáli jsme se tu tomu s Chaloupkou a Frantou Zobalem. Za mých mladých let by se určitě nic neškrtalo,“ mluvil Josef Váňa o vítězích Velké pardubické Václavu Chaloupkovi a Františku Zobalovi, když komentoval rozhodnutí, které pustilo koně od čtvrtého dostihu jen na vnější travnatý okruh s lehčími překážkami
„Bylo tam asi deset nebo patnáct žokejů, kteří jeli ve třetím dostihu a říkali, že je nebezpečí, že by se někomu něco stalo - jak koním, tak jezdcům. Navrhli jsme, jestli by to nešlo odjet po trávě, protože koně vyjedou z oraniště, hned potom je skok a oni se na něj nestačí mobilizovat,“ vysvětloval Bartoš, proč se rozhodli k výjimečnému kroku.
