Kouč fotbalových mistrů Evropy Václav Ježek psal i básně. Na vzpomínkovém setkání to prozradila jeho dcera
Kouč Václav Ježek dovedl národní tým v roce 1976 k triumfu na mistrovství Evropy v Bělehradě. Málokdo ale ví, že bývalý trenér Dukly a hlavně pražské Sparty psal také básně. To si nenechala jen pro sebe Ježkova dcera Zlata Mečířová při nedávném libereckém setkání s autorem pověstného penaltového dloubáku Antonínem Panenkou.
Paní Zlata Mečířová drží v ruce na úvod setkání ne při fotbale, ale na turnaji stolních tenistů s Antonínem Panenkou knížku…
„Autorem této knížky je můj otec Václav Ježek, jmenuje se S míčem v erbu. Je fakt, že jí nedopsal, protože během psaní zemřel. Mně ji věnoval jeho bratr, který se postaral o to, aby se vytiskla. Na závěr jsou ukázky básní pana Václava Ježka,“ vypráví Zlata Mečířová.
Na vzpomínkovém setkání s dcerou Václava Ježka Zlatou Mečířovou a Antonínem Panenkou natáčel reportér Radiožurnálu Pavel Petr
„Doma mám ještě jednu hodně starou knížku jeho básní. Jeho báseň s názvem Panenka zní: Soupeř mu staví zeď, obránci po právu, ve spěchu suší pleť, okrajem rukávu. A on se naklání, míč v trávu pokládá, únavu zahání, bojovná nálada. Na mnohé zážitky chce se nám vzpomínat, například, že někdo dokáže s míčem i básně psát. Tak, jako on je psal, doma i na západě, a jednu z nejhezčích, tenkrát v Bělehradě,“ zahájila setkání Mečířová.
Václav Ježek svou trenérskou kariéru zahájil v Jaroměři a Liberci. I díky evropskému zlatu z Bělehradu ovládl anketu o nejlepšího fotbalového trenéra dvacátého století.
To, co si dovolil Antonín Panenka, nikdo před ním nedokázal, vzpomíná fotbalová legenda Vencel
Číst článek
„Měl neskutečný pozorovací talent. Když byla příprava na soupeře, tak vždy přesně věděl, co který hráč udělá, kam udělá kličku, jakým způsobem hraje. Všechno měl neskutečně zmapované,“ zavzpomínal Panenka. Ježek byl také obrovským motivátorem, uměl mužstvo patřičně nabudit a nahecovat.
'Skrýš na záchodech'
„To byla věc, která mi moc příjemná nebyla. Když byl poločas – bylo úplně jedno, jestli jsme vyhrávali nebo prohrávali – on vždy přišel do kabiny a tam nás seřval, rozkopal koše, nadával nám. Mně trvalo třeba dvacet minut, než jsem se z toho dostal. Před dalším zápasem, abych se toho vyvaroval, tak jsem šel na záchod. Jenže další zápas nás tam bylo na tom záchodě osm, takže on seřval náhradníky, doktora, maséra a my jsme byli v klidu,“ usmívá se Panenka.
Paní Mečířovou možná vzpomínka na tatínka zaskočila, ale nepřekvapila: „To mě zaskočilo, ale vím, že to byl fotbalový fanatik.“
Fotbalisté se alkoholu nikdy nevyhýbali. Ale víno je lepší než pivo, říkával Masopust
Číst článek
Doma prý Ježek často na fotbalové kousky Antonína Panenky vzpomínal: „Pro tátu to byl fotbalový básník,“ potvrzuje Mečířová.
Samotné setkání pak bylo dílem organizátora stolně-tenisových akcí Petra Slivky. Spolu si Mečířová a Panenka zahráli smíšenou čtyřhru.
„Hned jsem ho požádala o tykání, protože jsme skoro stejně staří,“ řekla Mečířová.
„Chyběl mi u toho nějaký panák nebo něco,“ odvětil Panenka.
„Tak to ještě napravíme,“ uzavřela Mečířová.
U toho už ale redakční mikrofon chyběl.
