Večer se objeví a ráno zmizí. Co je to? Severní moře

Koně táhnoucí kočáry vyrážejí k ostrovu NeuwerkFoto: Klára Stejskalová

Slavný anglický humorista Jerome Klapka Jerome se nerad koupal v moři. Kromě jiného proto, že když se k němu konečně vypravil, zjistil, že mu o pár kilometrů uteklo. Pro suchozemce, který má zkušenosti z Jadranu, Baltu nebo od Černého moře, je to nesmyslná představa. Jenomže v případě Severního moře běžný jev. U německých břehů v oblasti takzvaného wattového moře, tedy mělčiny, moře neuteče jenom o pár set metrů, spíš o pár desítek kilometrů.

Překonáváme vysokou dunu, pak písečnou pláž. Ale místo obvyklého skoku do vln vjíždíme do moře na vysokém kozlíku koňského povozu. Starý vozka Jakob pobízí valacha Maxe do klusu. Oba znají cestu po mořském dnu mezi Cuxhavenem a ostrovem Neuwerk jako své boty. 

Většinou jedeme po ujeté blátivé stezce. Občas se koně ještě brodí proudy odcházejícího moře. Cestou míjíme děti, které v černohnědé bahnité mělčině hledají mušle, kraby a další mořské poklady. Dospělí zase vyrážejí na dlouhé zdravotní procházky. 

Drátěné klece jsou záchranou opozdilého turisty 

Podle této tabule se pozná, na jak dlouho se dá vyrazit na procházku po mořském dněFoto: Klára Stejskalová

Také projížďka má svůj půvab. Z vysokého kozlíku vidíte nejen racky na lovu mlžů a rozvalené, odpočívající tuleně, ale také vysoké siluety zaoceánských lodí, které jako by pluly černým bahnem. Cestou potkáváme menší rybářské bárky, které, zabořené po břicho v bahně, čekají na příliv. 

V pravidelných intervalech míjíme trsy proutí trčící ze dna, které lemují stezku na ostrov. „Zasazují se tu vždy na jaře do hloubky 80 centimetrů. Vydrží po celou sezónu. Turistům slouží k orientaci. Vedou i ke třem místním záchranným stanicím,“ vysvětluje mi průvodce Wilfried Belkemeyer. 

Dalším zabezpečením pro turisty, které občas zaskočí rychle stoupající moře, jsou drátěné klece na třímetrových sloupech. Drátěný úkryt působí současně jako Faradayova klec – to kvůli častým bouřkám a bleskům. Je v nich i telefon, kterým si můžete přivolat pomoc. Ta ovšem něco stojí. Za to, že pro vás přijede záchranná loď nebo obojživelný vůz, zaplatíte pět set eur. 

Zatím není po vodě ani památky. Naše kolona 42 povozů přijíždí k ostrovu Neuwerk. „Je to super, je to zábava,“ pochvaluje si jedna ze spolucestujících. 

Večer se objeví a ráno zase zmizí 

Děti se tu zabaví snadno: prohrabávají se pískem a hledají mušleFoto: Klára Stejskalová

Našinci zvyklému na polehávání na plážích Jadranu s vodu teplou jako kafe může přijít dovolená u moře, které většinu dne okem nezahlédnete, poněkud zvláštní. Německým dětem to však evidentně nijak nevadí. 

„Vůbec ne, je příjemné brouzdat se mělčinami a hledat mušle. Je to prostě jiné než u normálního moře, ale je to zábava,“ pochvaluje si Hans, který sem přijel z Braniborska. 

Po čtyřech hodinách se vracíme zpět do Cuxhavenu. Moře stále není ani na dohled. Prý přijde někdy kolem jedenácté večer, aby nad ránem opět ustoupilo. 

Do tajů místního odlivu a přílivu nás zasvěcuje se svým jadrným dialektem vozka Jakob. Nakonec, jezdí tu přes dvacet let. Měl by být dávno v důchodu, ale o tom nechce ani slyšet. Už se těší, jak si zase zítra s novými cestujícími pěkně popovídá. 

Zvětšit mapu: wattové moře se nachází nedaleko Cuxhavenu