Deska týdne: Shabazz Palaces

Shabazz PalacesFoto: Sub Pop

Neobvyklou akvizicí labelu Sub Pop je hiphopový futurista Shabazz Palaces. Člen experimentálních hiphopových projektů Digable Planets a Cherrywine (a také bratranec Gonjasufiho) dříve vystupoval pod jménem Ishmael „Butterfly“ Butler.

Shabazz Palaces vznikli před pěti roky v ovzduší pečlivě budované mystiky. Na prvním koncertě duo udržovalo svou identitu zabalenou v arabských turbanech a výrazném líčení, na veřejnosti se představovali pod přezdívkami. Ani jejich webovky a vlastním nákladem vydaná EPčka nepřinesly žádné další informace. Přesto již brzy začalo být jasné, kdo za projektem stojí. A to především kvůli rukopisu, který urban veřejnost dobře znala z minulosti. Když tedy definitivně minulý rok padly masky a z Palaceer Lazara se najednou vyloupl Ishmael „Butterfly“ Butler, všichni ocenili, že za skrývačkami stála prostá snaha prorazit i bez pomoci prověřeného jména a úctyhodné minulosti.
Kompletním profilem skupiny vás provede Pavel Zelinka 

Shabazz Palaces - Black UpFoto: Sub Pop

Po loňských lo-fi EPčkách, která na Shabbaz Palaces přilákala pozornost médií, je Black Up vyzrálejší a zvukově čistší kolekce – byť ne o moc delší než zmíněná EPčka. Desku se vyplatí poslouchat na pořádném vybavení, teprve pak všechny ty ozvěny, smyčky puštěné pozpátku nebo žonglování s pravým a levým reproduktorem naplňují svůj halucinační účel. Tracky jako Endeavors for Never či Are You... Can You... ještě čitelně odkazují na fascinaci jazzovými samply Digable Planets, An echo from the hosts či The King's Clothers už ale jdou mimo všechny žánry a otevírají dosud neprozkoumaná zákoutí divných fúzí. Butterfly alias Palaceer do divných a divnějších beatů vypouští svoje líné zkouřené deklamace o návratu do kosmu, nedá se ale říci, že by skladby nutně potřebovaly nějak držet pohromadě. Méně rapu by někdy bylo i více.
První recenzi připravil Karel Veselý. 

Shabazz PalacesFoto: David Belisle, Sub Pop

V textech najdete vzdálené abstrakce i naprosto konkrétní milostná vyznání nebo projev, který zadupe špatné rappery do země v písni Yeah You, ta připomíná zaseknutou filmovou hudbu z 50. let, kterou uzemňují clapsy obrovských rukou uvězněných v řetězech. Je to ovšem jeden z mála krátkých názvů, běžnějším příkladem je píseň s názvem Endeavors for never The last time we spoke you said you were not here, I saw you though, která vás zavede do sklepního baru, kde už zpěvačka nestojí u piana, ale spíš u analogového syntezátoru. Deska nabízí zneklidňující motivy v An Echo that hosts that profess infinitum s ženským voláním a kalimbou, ale i osvobozující a emotivní motivy v Recollections of the Wraight s ženským vokálem. Proti Shabazz Palaces je ceněný Odd Future Wolf Gang Kill Them All parta plyšových štěňátek.
Takto rýpavě končí MaryC, poslechněte si celou její recenzi.