Národní muzeum potvrdilo objev dalších dvou dinosauřích kostí

Paleontologické oddělení Národního muzea v Praze dnes potvrdilo objev dalších dvou dinosauřích kostí z našeho území. Nálezy pocházejí z okolí Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Příčný průřez dinosauří  kosti ze Srnojed u Pardubic

Příčný průřez dinosauří kosti ze Srnojed u Pardubic | Foto: Boris Ekrt, Národní muzeum

Výbrusy mikrostruktury kosti potvrdily, že patřily teplokrevným dinosaurům, žijícím na našem území před 100 miliony (první kost) a 88,5 milionu lety (druhá kost). Informaci o tom dnes přinesl Meteor – vědecko-populární magazín Českého rozhlasu.

Výzkumu se ujal paleontolog Národního muzea, RNDr. Boris Ekrt, který z obou kostí vyřízl miniaturní vzorky. Speciální metodou pak vzorky sbrousil na plátky, tenké jen cca 0,3 mm. Pod mikroskopem se na nich v procházejícím světle objevily velmi zřetelné drobné kruhovité struktury, tzv. Haversovy systémy. Jde o kanálky, vyživující kosti všech teplokrevných živočichů, včetně člověka.

„Vzhledem k tomu, že před 100 miliony lety ještě neexistovali savci, jejichž kosterní pozůstatky by mohly dosahovat rozměrů kostí, objevených na našem území,“ vysvětluje Boris Ekrt a dodává: „Výbrusy bez jakýchkoli pochyb prokazují, že dosud nejasně určené zkameněliny skutečně patřily dinosaurům.“

Sto let trvající spor

Současná věda měla o dinosauřím původu obou kostí velké pochybnosti. Spor začal po smrti věhlasného paleontologa, prof. Antonína Friče (1832-1913), který obě kosti ze sbírek Národního muzea zkoumal. První (holubickou) mu na konci 19. století přinesl amatérský sběratel pan Dvořák, pracující jako fotograf ve Slaném. Frič nechal kost podélně rozříznout na základě její vnější i vnitřní stavby ji označil za kost nového rodu dinosaurů. Stejně popsal i srnojedskou kost, kterou nalezl geolog J. J. Jahn.

Příčný průřez dinosauří kosti z Holubic u Kralup | Foto: Boris Ekrt, Národní muzeum

Fričovi následovníci ale o závěrech pochybovali. Skepse vyústila v odmítnutí tohoto výzkumu. Proto, když amatérský paleontolog MUDr. Michal Moučka našel v roce 2003 u Kutné hory stehenní kost iguanodona, hovořilo se o prvním nepochybném kosterním pozůstatku dinosaurů z našeho území.

Stopa vše urychlila

Když letos v dubnu magazín Meteor Českého rozhlasu zveřejnil objev paleontologa RNDr. Radka Mikuláše, který v chodníku botanické zahrady v Praze-Troji našel 210 milionů let starou dinosauří stopu, odborníci i amatéři se začali znovu ptát na určení kostí ze sbírek Národního muzea.

„Tehdy jsem se rozhodl, že je třeba spory jednou provždy ukončit a začal jsem s přípravou na odběr a zpracování vzorků,“ vysvětluje Boris Ekrt svou motivaci. „Nebylo to jednoduché. První vzorek se mi po čase začal drolit pod rukama, a proto jsem jej musel stabilizovat speciálním lepidlem.“

Zbývá ještě jedna kost

V tuto chvíli čeká v Národním muzeu na výzkum další fosilie, již profesor Frič připisoval dinosaurovi. Pochází rovněž z křídových pískovců nedaleko Holubic u Kralup, její výzkum však bude mnohem náročnější.

„Neobsahuje totiž dostatek zkamenělé kostní tkáně, a proto bude třeba výzkum kombinovat s jinými metodami“, uzavírá vědec.

Podrobné informace o výzkumu přinesl dnešní Meteor Českého rozhlasu.

Marek Janáč, mta, Boris Ekrt Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme