Radnice řeší problémy s 'vybydlenými' domy. Občanský zákoník příliš nepomůže
Ve velkých městech roste počet squatů. Tedy vybydlených domů, do nichž se stahují bezdomovci a narkomani. Radnicím měl v boji proti ruinám pomoci nový občanský zákoník. Stanoví, že majitel může přijít o budovy, o které se nestará. Jenže jen v případě, že se k nim nepřihlásí 10 let.
A třeba s řešením případů, kdy domy chátrají kvůli majetkoprávním nebo sousedským sporům, zákoník vůbec nepočítá. Neobývané vilky se tak na řadě míst dál nekontrolovaně mění v páchnoucí squaty.
„Támhle už mají matrace, tam bude někdo spávat. Půjdeme se tam podívat,“ říká Vladimír Štamberk, s nímž procházím jednu vybydlenou vilu v Praze 4 za druhou. Je jich tady tolik, že policejní kontroly jsou na denním pořádku.
I teď přistihneme v polorozpadlé budově dva narkomany. Policista je zkontroluje a pak vykáže. Ne vždycky ale squat vnikne nezájmem vlastníka. Třeba majiteli vily v Braníku soused bojkotuje stavební řízení na rekonstrukci a v rozpadajícím se domě se mu časem zabydleli nezvaní hosté.
„Neumíte si představit, co z toho domu udělali. Já jsem potkával sběrače kovů s mým radiátorem tady na ulici, na kárce to vezli. Vytrhali roury. Ti bezdomovci to tam zdevastovali takovým způsobem…," popisuje majitel vily.
Jen o pár ulic dál je zpustlý dům, na kterém je exekuce, a majitel dalšího zanedbaného domku není dohledatelný. To jsou podle radní Prahy 4 Lucie Michkové z ODS nejčastější příčiny, kvůli kterým leží nemovitosti ladem, a přitahují tak bezdomovce a narkomany. Podobných domů navíc postupně přibývá.
„Plus minus patnáct jich stále dokola řešíme, ale ten celkový počet, to bylo kolem třiceti objektů. Samozřejmě se objevují nové. Měly by být dostatečně vysoké sankce, které by přinutily vlastníka se o svoji nemovitost starat," myslí si radní.
Radnice se pak snaží využívat všech mechanismů, které má v současné době k dispozici.
„Vyzýváme velmi důrazně vlastníky nebo vlastníka té konkrétní nemovitosti, aby si budovu zajistil, aby učinil všechno pro to, aby budova neohrožovala naše obyvatele, aby tam bylo čisto. Pokud je ta budova narušená ze statického hlediska, tak ihned používáme stavební zákon a důrazně žádáme, aby byla stavba co nejrychleji odstraněna,“ upozorňuje Michková.
Se stejným problémem se potýkají i některé čtvrti jihomoravské metropole. Nejvážněji zdevastovaným domům místní přezdívají "brněnský Bronx".
„V okamžiku, kdy dojde k postupnému rozebírání domů, tak vznikne taková pomyslná trasa, a tam hrozí riziko samozřejmě krádeže kovů nebo i jiné nějaké drobné kriminality," říká mluvčí části Brno-střed Roman Burián.
Postarat se musí vlastník
Úřad ani policie prý mnoho nezmohou, postarat se musí vlastník. Ten ale situaci často nezvládá. Radnice, které Radiožurnál oslovil, se zároveň shodly, že jim příliš nepomůže ani nový občanský zákoník. Vyvlastnění domů kvůli dlouhodobému nezájmu majitele bude možné až za 10 let.
„První takovéto nemovitosti mohou být vzaty těmto majitelům až 1. ledna 2024," potvrzuje primátor Prahy Tomáš Hudeček z TOP 09. Třeba Brno proto o případném uplatnění práva ještě ani nerozhodovalo.
Radní Michková si myslí, že nový zákoník využijí spíše malé obce, kde mají opuštěné nemovitosti mizivou hodnotu. „Já si vůbec nedokážu v praxi představit, že bychom museli na Praze 4 tak dlouho trpět squattery nebo osoby bez domova, které jsou většinou závislé na alkoholu nebo drogách, a deset let bychom museli čekat, než bychom s problémem pohnuli,“ dodává.
Podle autora nového zákoníku Karla Eliáše má problémy se squattery řešit majitel nemovitosti. Sousedům, kteří se cítí být ohroženi, tak nezbývá, než ho zažalovat.
