Výstava kraslic v Mimoni připomíná velikonoční tradice, které pomalu mizí
V Mimoni na Českolipsku mohou lidé až do neděle navštívit výstavu kraslic. Exponáty dodali lidé z města i okolí a děti z tamních základních škol. Výstava připomíná velikonoční tradice, které pomalu mizí. Uplést sami pomlázku dnes často neumí nejen děti, ale i dospělí.
„Výstava kraslic by měla fungovat nejen jako ukázka tradičních technik, ale i toho, co jsou lidé schopni vymyslet a udělat," říká Helena Jakešová z mimoňského odboru kultury.
Děti dnes podle velikonoční tradice vnímají spíše jen jako možnost vykoledovat si vajíčko nebo sladkost.
„Určitě to povědomí mizí a děti to tak skutečně asi vnímají. Tahle výstava by měla pomoci připomenout základy velikonoc, aby v tom neviděly jenom ta vajíčka," dodává Helena Jakešová.
Jaký je vztah dětí id dospělých na Českolipsku k velikonočním tradicím, zjišťoval Tomáš Mařas
Na výstavu dodali kraslice nejen dospělí, ale i děti z mimoňských základních škol. „Zdobíme je voskovou technikou. Nad svíčkou se rozehřeje voskovka a pak postupně špendlíkem kreslíte," popisuje jedna z žákyň.
A co děti ve škole napadne jako první, když se řekne slovo Velikonoce?
„Kluci chodí s pomlázkama, holky jim dávají vajíčka za koledu. Jí se beránek," vybavuje si další školačka.
„Ukřižování Ježíše Krista, to je symbol jara. Je Škaredá sobota, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, neděle Boží hod a Velké pondělí," vyjmenovává jeden ze žáků základní školy a přitom kouká do papíru, který má před sebou. Jakmile se list papíru otočí, aby na něj neviděl, je v koncích. „Teď už toho moc nevím."
Velikonoční pomlázku dnes uplete málokdo. Potvrzuje to i Helena Nováková, která v České Lípě prodává pomlázky už více než patnáct let.
„Mladý už nepletou. Mládí už nemá zájem o práci, natož o pomlázky. Kupují je hlavně maminky pro děti," říká.
Mimoňské pašije nebo vztyčování křížů
O velikonočních tradicích toho děti už moc nevědí. Přesto bylo Českolipsko podle historika vlastivědného muzea Tomáše Cidliny typické některými zvyky.
„Například mimoňské pašije, které se konaly do druhé světové války a kterých se účastnily tisíce návštěvníků. Při příležitosti těchto pašijí, tedy her o utrpění Páně, se konal také slavnostní průvod," zmiňuje historik.
Dalším typickým velikonočním zvykem bylo vztyčování křížů u Nového Boru, které lidé ověšovali lucerničkami, nebo takzvaná velikonoční jízda, která se dodnes zachovala v německé Lužici.
