Rudiš o víkendu v Lipsku představil novou knihu. Nakladatel předpokládá, že se v Německu vyprodá
Tradiční knižní veletrh v Lipsku ani letos nebude. Tohle saské město se ale minulý týden i tak stalo jevištěm pro české literáty. Před diváky vystoupila celá řada tuzemských autorů. Spisovatel Jaroslav Rudiš tam představil i novou knihu, která je v němčině a navazuje na román Winterbergova poslední cesta.
„Je to cesta do Itálie, do Terstu, a jmenuje se podle terstského hlavního nádraží Trieste Centrale. A Winterberg tam jede, vzpomíná na to, jak tam jel se svoji poslední ženou a co tam zažili. Nejdřív je cesta taková slunečná, pozitivní, ale pak se změní počasí a změní se i něco v jejich životě,“ popisuje Radiožurnálu Jaroslav Rudiš.
Rudiš o víkendu v Lipsku představil novou knihu. Více si poslechněte v reportáži zpravodaje Českého rozhlasu v Německu Václava Jabůrka
Hlavní postavou je skoro stoletý muž, který své vyprávění neustále prokládá detaily z historie Evropy a železnic.
Jeho předobrazem - tedy až na věk - je nakladatel knížky a Rudišův přítel Egbert Pietsch. „Víte, my se spolu známe už hrozně dlouho. Někdy spolu podnikáme takové delší cesty vlakem a při nich nás leccos napadne. Mé nakladatelství je na jeho romány příliš malé, od toho jsou tu velké domy. Ale řekli jsme si, že bychom nějak mohli využít útržky, které se do Winterbergovy cesty nevešly,“ říká nakladatel. Výsledkem je malá barevná knížka.
‚Za hluboce založené literární dílo.‘ Cenu Karla Čapka dostane spisovatel Jaroslav Rudiš
Číst článek
Děj doprovází ilustrace Haliny Kirschnerové, která prý Rudiše u jedné věci radši požádala o radu. „Předem jsem se zeptala, jakým konkrétním typem vlaku tam Winterberg přijel. A taky na dobu, kdy se to odehrává. Přece jen - já sama jsem úplně nevěděla, jaké soupravy před třiceti lety jezdily po Itálii,“ popisuje.
Většina ilustrací ale přibližuje krásy Terstu. Jak říká Jaroslav Rudiš - jediného přístavu, který Češi svého času mohli považovat i za svůj.
„Pořád tam cítíte - protože to byl hlavní přístav naší bývalé rakouské monarchie - tu monarchii, minulost i vícejazyčnost. Možná je to jediné místo v Itálii, kde dostanete v pekárně české buchty,“ říká.
Vyprodá se bez problémů
Povídka vychází v nákladu dvou tisíc kusů a Egbert Pietsch čeká, že se bez problémů vyprodá. Rudiš si už v Německu vybudoval pozici, která je na českého spisovatele mimořádná.
Sbližuje národy Čechů a Němců. Český spisovatel Rudiš získal záslužný řád od německého prezidenta
Číst článek
„Má dobrý vhled do historie a z textu je cítit jistota. Je vidět, že začínal jako novinář a zkrátka umí psát. To u některých autorů není úplná samozřejmost, někteří píšou moc šněrovaně nebo intelektuálně. U něj to hezky plyne a často se tam vynořují německé, české i evropské dějiny. Zkrátka umí svoje řemeslo a ten úspěch si tu rozhodně odpracoval,“ dodává.
Železnice hraje v Rudišově tvorbě nenahraditelnou roli a spisovatel do ní promítá i společnou evropskou historii. Vlaky s ukrajinskými uprchlíky ji ale nečekaně převedly do současnosti.
„Vidíte to prakticky na každém nádraží. Zároveň jsou to smutné okamžiky a zároveň i okamžiky plné naděje. Nikdy mě nenapadlo, že toho budu sám svědkem. Že budeme svědci něčeho, co Evropa v takové míře zažila naposledy za druhé světové války,“ uzavírá Jaroslav Rudiš.
