Život Briana slaví 40 let od vzniku. Komediální film Monty Pythonů pomohl financovat George Harrison

„Nejdražší lístek do kina,“ komentoval film Život Briana britský komik Terry Jones. Tenhle snímek britské komediální skupiny Monty Python měl světovou premiéru přesně před 40 lety. Nevznikl by, kdyby ho nefinancoval skalní fanoušek Monty Pythonů, bývalý člen skupiny Beatles George Harrison. Stálo ho to tři miliony liber, tedy v přepočtu asi 86 milionů korun.

Londýn Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Členové komediální skupiny Monty Python.

Členové komediální skupiny Monty Python. | Foto: Eduardo Unda-Sanzana | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 2.0,©

„Zastavili jsme můj dům a kancelář v Londýně, aby nám banka půjčila,“ vzpomínal George Harrison, který se ve filmu mihne jako pan Papadopulos.

Život Briana měla původně financovat britská společnost EMI. Těsně před začátkem natáčení ale couvla – její vedení se obávalo, že film pobouří křesťany.

Přehrát

00:00 / 00:00

Film Život Briana slaví 40 let

Máte-li tenhle film rádi, víte, že hrdina Brian Cohen se narodí v Betlémě ve stejnou noc jako Ježíš, jen v sousední stáji. Má v životě pech. Někteří lidé ho pokládají za mesiáše, i když on sám po pravdě a marně vysvětluje, že žádný mesiáš není. Jenže má smůlu a stejně jako desítky dalších skončí na kříži.

V srpnu 1979 měl film premiéru v New Yorku. „Věděl jsem, že bude veselo. A taky bylo. Pochody, plamenný projevy, skandování, přesně, jak jsme čekali,“ vzpomínal na ni v dokumentu Tajný život Briana člen Monty Pythonů Terry Gilliam.

Píseň u ukřižování 

Protesty jedněch umocnily zvědavost druhých. Život Briana se stal ve Státech komerčně nejúspěšnějším britským filmem roku 1979. Vydělal v přepočtu přes 440 milionů korun.

V listopadu téhož roku měl premiéru v Británii. Televize BBC 2 tehdy pozvala do studia odpůrce filmu, biskupa ze Southwarku Mervyna Stockwooda a satirika Malcolma Muggeridge, společně s dvěma komiky z Monty Pythonů, Johnem Cleesem a Michaelem Palinem. „My to brali vážně a oni se předváděli davu,“ vzpomínal Palin.

Do Karlových Varů se po letech vrátil Terry Gilliam, člen legendárního Monty Pythonova létajícího cirkusu

Číst článek

Malcolmu Muggeridgovi nejvíce vadila závěrečná scéna hromadného ukřižování. „Donutili jste ty lidi na křížích zpívat jakousi písničku z muzikálu, to je vrchol nevkusu,“ uvedl v programu.

Režisér Terry Jones později řekl, že píseň nebyla ani jeho nejoblíbenější částí. „Moc mě nenadchla, ale jiný konec jsme neměli, tak jsem si řekl, že to bude legrační,“ přiznal.

Jen pár dnů po této památné debatě odvysílala stanice BBC 2 scénku z komediálního cyklu Not the Nine O'Clock News. Komik Rowan Atkinson v ní vystupuje jako biskup, který natočil ostře kritizovaný film o Johnu Cleeseovi.

Tvůrci Briana zdůrazňovali, že Ježíšovi se nevysmívají. „Kristus mluví krásně. To, co říká, je správné, je to úžasná postava, ale to není legrační,“ vysvětlovali.

Zákaz promítání

Radnice měly volnou ruku, mohly film zakázat. Některé to udělaly, třeba město Harrogate. Tamní radní Hitchen tehdy novinářům vysvětlil, že snímek podle všeho uráží věřící. Vedení města ale dle svých slov film nevidělo.

„To mě štve, ten přístup, kdy to prostě zakážeme. Je to způsob, jak lidi ovládat, aby moc nepřemýšleli. A jestli jsme my Pythoni na něco pyšní, pak na to, že chceme, aby lidi přemýšleli,“ okomentoval zákaz Gilliam.

Brnem prošel již posedmé takzvaný 'švihlý' pochod, měl přes 200 účastníků

Číst článek

V některých zemích byl Život Briana několik let zakázaný, třeba v Irsku. Pokud ho chtěli vidět Norové, museli si zajet k sousedům do Švédska. Tamní kina tehdy přišla se sloganem, že „ten film je tak veselý, že ho v Norsku zakázali“.

„Ten film si dělá legraci z lidí, kteří nejsou schopni samostatně myslet. To znamená z lidí, kteří potřebují vůdce, členů navzájem znesvářených politických skupin, kteří se mezi sebou věčně handrkují,“ hodnotí snímek režisér Terry Jones.

Podobný film by podle něj prospěl i současné společnosti. „Myslím, že něco takového by se dneska udělat mělo. Ale hned tak někdo do toho nepůjde. Protože svoboda projevu je dneska vážně ohrožená,“ uzavírá.

Helena Berková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme