Většina akciového dění se již tradičně odehrává ve Spojených státech a je tendence na Evropu hledět jako na konzervativní trh. Něco na tom je, ale naděje se nyní přelila i tam.
Rakušan uvěřitelně přijímá svůj díl zodpovědnosti, nepůsobí jeho cesty do periferních regionů jen jako pouhá marketingová sebeprezentace. Kdyby tomu tak bylo, asi by nevzbuzovaly takovou pozornost.
O oceli lze uvažovat jako o strategické komoditě, jejíž výroba si zaslouží specifickou pozornost – přinejmenším v zájmu konkurenceschopnosti Česka i celé Evropy.
Za Moskvou vyrostl Chrám ruských ozbrojených sil, kde se začaly žehnat tanky směřující na Donbas. Kanonisté Ruské pravoslavné církve také zavedli nový typ světce: „spravedlivého válečníka“.
Důvody, proč se situace vyhrotila, jsou poměrně jasné: Rychlý růst cen nemovitostí živený nízkými úrokovými sazbami vystřídala inflace, kterou centrální banka musela zastavit navýšením úroků.
Premiér se samozřejmě snaží prodat optimističtější statistická data jako zásluhu své vlády, je ovšem otázkou, zda mu to někdo uvěří. Vláda působí v poslední době značně pasivně.
Protesty klimatických aktivistů a aktivistek v posledních letech stupňují a vzbuzují vášně. V české debatě máme tendenci je vnímat jako pomatené zélóty odtržené od potřeb a názorů „obyčejných lidí“.
Konec dobrý všechno dobré, řeklo by se. Systém elektronického přihlašování na střední školy nakonec, přes počáteční škobrtání, celkově nehavaroval, ustál i hackerské útoky.
Evropa si velmi nerada začala zvykat na to, že deštník rozprostřený Američany je věcí minulosti. Pominuly už důvody pro to, aby se evropské země valně nestaraly o vlastní bezpečnost.
Po jeho zavraždění (přirozená smrt to v žádném případě nebyla) zesílil Navalného mýtus, který ale vznikl už předtím. Aniž snižuji sílu jeho odhodlání, chci oddělit mýtus od reality.
Premiér sází na racionalitu elektorátu vládních stran. Může se však stát, že u voleb převáží emoce a prosadí se hlas těch, kteří se cítí uraženi a poníženi.
Zdá se být jisté, že v klání o post amerického prezidenta se utkají současný prezident Joe Biden a exprezident Donald Trump. A to navzdory skutečnosti, že většina Američanů si jejich střet nepřeje.
Minulý rok byl pro velkou část rodičů deváťáků studenou sprchou. Navzdory varováním, že se na střední školy budou hlásit populačně silné ročníky, se stát na tuto situaci nepřipravil.
Demokracie politiky naučila pravidlu nezlobit voliče nad míru. Tím se stabilizovaly poměry. Zároveň se zdá, že společnost bude žít z podstaty, kterou nashromáždily minulé generace, a zadluží budoucí.
Nejen sociální sítě zaplavily záběry lidí, kteří se po amerických ulicích a plážích prochází s chytrými brýlemi Vision Pro a gestikulují u toho rukama jako svého času Tom Cruise v Minority Report.
O zemědělcích slyšíme jen výjimečně, když se však postaví na zadní, poznáme to všichni. Ještě horší by ale bylo, kdyby se rozhodli svoji živnost znechuceně pověsit na hřebík.
Ministr školství Bek získal miliardy na doplacení nepedagogických pracovníků, jenže po rozepsání peněz na školy se ukázalo, že stále chybí 800 milionů. Znovu se bude jednat až v červenci.
Můžeme si přát, aby se v Českou zavedla společná měna. Můžeme dál trvat na české koruně. Ale nebojujme za euro jen na oko, to si společná měna nezaslouží.
Platformu My zemědělci, která pořádá pondělní blokádu, netvoří ani tolik sedláci, jako spíše různí dezinformátoři a politici spjatí s Rajchlovou politickou stranou PRO.
Zkušenost z jiných konfliktů říká, že o tom, kdo vyhrál, se dá rozhodnout až po skončení bojů, někdy až s odstupem mnoha let. Zatím je to vše velký tragický pat.
Nejnovější verze románu vyvolala v Rusku tak hlasitý skandál, že neutichl ani několik týdnů po premiéře. Jeho režisér je teď v USA. A má kliku. Protože nadávky by se mohly zhmotnit jako fyzická újma.
Když se projednávalo ve Sněmovně manželství pro všechny, byla to další smutná připomínka roztříštěnosti pětikoalice. Nebylo to poprvé, kdy se jednotlivé strany přely v otázkách lidských práv.
Vláda by mohla použít k udržení voličů témata jako manželství pro všechny nebo přijetí eura. Zdá se ale, že to nebude pro vládu snadné, protože ji v těchto otázkách drží v šachu konzervativní menšina.
Když ministryně obrany Jana Černochová z ODS podepsala smlouvu na dodávku čtyřiadvaceti amerických letounů F-35, Andrej Babiš se toho okamžitě chopil a začal okopávat mírovou zahrádku.