Pocitově je Ukrajina v EU i v NATO už dávno. Není jí to ale moc platné

„Vážený pane prezidente, milý Volodymyre,“ oslovil český premiér ukrajinského prezidenta, když ho minulý týden vítal v Praze na tiskové konferenci.

Komentář Kyjev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O tom, že Ukrajina plánuje mohutnou protiofenzivu s cílem získat zpět území okupovaná Ruskem, se hovořilo už několik měsíců

„Je nezbytné Ukrajincům účinné zbraně nejen slibovat, ale skutečně dodávat.“ | Foto: Viacheslav Ratynskyi | Zdroj: Reuters

Italská premiérka Giorgia Meloniová ukrajinského prezidenta při jeho květnové návštěvě v Římě spontánně objala. Američtí poslanci a senátoři ho při jeho loňské návštěvě ve Washingtonu přivítali dlouhotrvajícím potleskem ve stoje.

Přehrát

00:00 / 00:00

Ludmila Rakušanová: Pocitově je Ukrajina v EU i v NATO už dávno. Není jí to ale moc platné

Francouzský prezident Emmanuel Macron si stejně jako řada dalších evropských politiků s Volodymyrem Zelenským kamarádsky tyká. A když německý kancléř Olaf Scholz předával Zelenskému v květnu v Cáchách cenu Karla Velikého, zdůraznil, že země, v jejímž čele ukrajinský prezident stojí, je co do obrany společných hodnot pro Evropu nadějí a inspirací.

„Ukrajina je součástí naší evropské rodiny,“ řekl německý kancléř. Obdobně nepochybují lídři západních zemí, a dokonce ani Putinovi nakloněný turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, že si Ukrajina za svůj statečný boj s ruskými agresory „členství v Severoatlantické alianci bezpochyby zaslouží“.

Členství v teoretické rovině?

Pocitově, co do emocí, je tedy Ukrajina v Evropské unii i v NATO už od chvíle, kdy Zelenskyj pronesl na videu za sebe a členy své vlády onu legendární větu: „Prezident je tady! Všichni jsou tady!“

Jenže na rozdíl od šéfů vlád EU, kteří udělili Ukrajině – a to jednomyslně, tedy včetně potížisty Viktora Orbána, oficiální statut kandidáta na připojení k unii už loni v červnu, je členství Ukrajiny v NATO, jak se ukázalo i na summitu v litevském Vilniusu, sice možné, ale de facto jen teoreticky.

Ukrajina dostala maximum možného. Její vstup do NATO by nic neřešil, míní Vondra

Číst článek

Právě proto je ale teď nezbytné Ukrajincům účinné zbraně nejen slibovat, ale skutečně dodávat, a to v dohodnutých termínech a v odpovídající kvalitě. Hlavně v Evropě nebylo totiž vždycky jasné, zda jednotlivé státy včetně České republiky posílají na Ukrajinu efektivní výzbroj, anebo se spíš zbavují zastaralé zbrojní techniky s vyhlídkou na dodávky moderní výzbroje od Spojenců.

Je to nefér, protože Ukrajinci bojují za nás. Bojují už rok a půl a je až zoufalé sledovat, jak umírají jen proto, že se proti ruské převaze nemají čím bránit. Vázne všechno, od dodávek munice přes stíhačky až po výcvik ukrajinských pilotů.

Rusko je nutno porazit, protože jen to ho donutí sednout si k jednacímu stolu, slyšíme ze všech stran. Zároveň ale Západ s dodávkami na Ukrajinu váhá, aby v jejím boji se zemí, která má největší jaderný arsenál na světě, nevyostřil konflikt.

Je to protimluv, za který platí ukrajinští vojáci svými životy. Nezávazné řeči západních státníků, že si jejich země „zaslouží být členem NATO“, jim musí připadat jako výsměch.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Lída Rakušanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme