Světové hospodářství tedy letos posílí o 5,5 procenta a tím víc než vyrovná výpadek, který způsobila loňská opatření proti pandemii koronaviru.

Podle expertů z měnového fondu patří k důvodům, proč dřívější odhady zlepšili o 0,3 procenta, především optimismus, který přinesla vakcína slibující brzkou likvidaci nebezpečné nemoci. Kromě toho se najdou i další důvody.

Přehrát

00:00 / 00:00

Měnový fond vystavil Evropě účet za krizi

„Už data z druhé poloviny roku 2020 ukazují napříč světadíly silnější ekonomický pohyb, než se čekalo. Navzdory vysokému počtu lidí zasažených pandemií, ekonomika se dokázala přizpůsobit utlumením činností vyžadujících časté osobní kontakty. Navíc vládní podpora ohlášená koncem roku 2020, jmenovitě ve Spojených státech a Japonsku, může v letech 2021 a 2022 pomoci globálnímu hospodářskému růstu,“ stojí v nadějném dokumentu vytvořeném v kancelářích vlivné washingtonské organizace.

Zakletí v době koronavirové

Výčet důvodů, proč ekonomický růst bude lepší, než se zdálo, tedy obsahuje odkaz na rychlý přísun vakcíny proti covidu-19, schopnost světových ekonomik vyhnout se koncem roku 2020 novému lockdownu a také vyhlídka na štědré rozvojové programy.

Zní to dobře, jenom nejde popřít skutečnost, že žádný ze zmíněných důvodů úplně neplatí pro Evropu, pochopitelně včetně Česka.

Převzato z Plusu

Proto také Mezinárodní měnový fond ekonomické vyhlídky starého kontinentu zhoršil. Ještě v říjnu počítal s tím, že ekonomika eurozóny letos poroste o pět procent, teď už čeká jenom čtyři procenta.

Některé země jsou na tom hůře, proto například pro Itálii, Španělsko a Francii platí, že se jejich ekonomiky vrátí na předkrizovou úroveň až v roce 2023. Tuzemské prognózy ministerstva financí a České národní banky varují, že by to mohl být také český případ.

Při čtení zprávy Mezinárodního měnového fondu se člověk nemůže zbavit dojmu, že si Evropané včetně Česka mohou za své temné vyhlídky sami. Nedaří se jim v boji s covidem, nedokážou plánovat budoucí rozvoj.

Jako by v dříve tak aktivních zemích dobývajících světové oceány a nekonečné asijské pláně převládala ochablost a strach z neznámého nepřítele, hlavně však chyběla energie, s níž je možné překonat každou překážku, i když se zpočátku zdá být nad lidské síly.

Stížnosti na výpadky příjmů, na pozdní doručení státní podpory, průběžné pročítání údajů o tom, kolik lidí se zase nakazilo, nebo o tom, že se dodávka vakcín zase o něco zdržela. Zakletí v době koronavirové známe i z každodenní zkušenosti. Proto také zpráva měnového fondu nemíří jen na profesionální politiky a ekonomy.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy

Petr Holub Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít