Podle agentury AP dokonce katarskému majiteli PSG pogratuloval v soukromé konverzaci i francouzský prezident Emmanuel Macron. Francouzský ministr pro veřejné finance už řekl, že přivítá Neymarovy daňové příjmy.

A v podstatě okamžitě po podpisu kontraktu si mohou fanoušci koupit nový dres s desítkou a nápisy PSG a Neymar Jr.

Fotbalistu dělí už jen pár týdnů od chvíle, kdy - coby profesionální hráč - stráví v zahraničních klubech delší dobu, než v rodné Brazílii. Přesto zůstává i doma, v oné líhni a velkém exportérovi světových hvězd, tou největší superstar.

„Kanárkům“ sice nedokázal pomoci k šestému titulu mistrů světa, ovšem loni se svými parťáky vybojoval historicky první zlatou olympijskou medaili z fotbalových trávníků.

Příjmy za střílení gólů Neymarovi plynou především ze zahraničí. Příjmy vedlejší (to neznamená, že malé), tedy ty z reklamy, má z velké části i díky svým brazilským fanouškům. Zvlášť před mistrovstvím světa ve fotbale byl veselý obličej střízlíka vychovaného brazilským klubem FC Santos vidět v Brazílii doslova všude.

Tehdy jsem v Brazílii byl a často jsem si vzpomněl na vtip o Leninovi a konzervě z dob komunismu. Otevřu noviny: Neymar. Otevřu televizi: Neymar.

Člověk si mohl být skoro jistý, že když v obchodě otevře mrazák, bude tam zase Neymar. Dělal už reklamu na všechno možné. Baterie, mobily, zmrzlina… Na internetu se dokonce objevila fotomontáží doložená zpráva, že se jméno hráče objevilo na kondomech v barvě brazilského týmu.

Jejich údajný výrobce dokonce dostal mnoho objednávek. Se znalostí reklamních kampaní běžících v Česku si to ani nedokážeme představit.

V Brazílii se pochopitelně mluví nejen o jeho sportovních výkonech, ale také o jeho údajných excesech v soukromém životě. Neymar už se několikrát snažil své soukromí bránit, ale ne vždy je úspěšný. Například v minulém roce, kdy se od brazilské reprezentace čekala náprava ostudného výprasku 7-1 od Německa na domácí půdě v semifinále mistrovství světa 2014.

Neymar pak v roce 2016 nejel na mistrovství Amerik ve fotbale, protože byl z FC Barcelona uvolněn jen pro jednu reprezentační soutěž a brazilští fotbaloví funkcionáři vybrali logicky olympijské hry.

Ve chvíli, kdy jeho spoluhráči v reprezentačním dresu prohrávali v posledním skupinovém zápase s Peru, Neymar se bavil na party v Las Vegas, kam doletěl soukromým tryskáčem.

Obrázky, na kterých se mladý fotbalista směje v bazénu obklopen svůdnými dívkami, oblétly sociální sítě i média a vzbudily ve fotbalovém národě vlnu pohoršení. Jak jen mohl takhle dovádět, když jeho kamarádi na trávníku tolik trpěli a vykoledovali si potupné vyřazení! A Neymar vzkázal, ať novináři soudí jeho výkony na trávníku a nechají mu právo na soukromí.

Právo na soukromí jistě má. Stejně jako má právo podepsat kontrakt, s jakým klubem chce, a také na jakoukoliv reklamu, kterou by si usmyslel.

Párkrát jsem si pomyslel, že když už někdo chce být úspěšným prodejním symbolem, ať už jde o fotbalové dresy a jiné předměty, nebo přímo reklamy na nejrůznější zboží, neměl by zavdávat příčinu pro kritiku své osoby, byť by to bylo za sebesoukromější záležitost.

Že když vydělává na konzumentech reklamy, měl by se také adekvátně chovat.

Jenže s tím soukromím je to spíš na nás. To, že si koupíme dres s desítkou a nápisem Neymar Jr., jehož cena je mnohonásobně vyšší než výrobní náklady, nebo to, že si vybereme právě podle velkého fotbalisty například značku šamponu proti lupům (opravdu má také lupy?), je také věcí soukromí.

Jsou to totiž naše ryze soukromá rozhodnutí. Stejně tak soukromá, jako zda se individuálně připojíme ke kolektivnímu fotbalovému šílenství, nebo ne.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít