Pokud by neprošly, skončila by Nečasova vláda. Drama se nakonec nekonalo. Tři zmiňovaní poslanci složili svůj mandát a daňový balíček byl přijat. Nečasův kabinet byl zachráněn.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petr Hartman: Poslanecké trafiky dál pronásledují expremiéra Nečase

Ne však na dlouho. Po zásahu policie na Úřadu vlády v roce 2013 podal premiér demisi. Následně začal čelit trestnímu stíhání. Týkalo se tzv. trafik pro poslance. Ti měli po dohodě s předsedou vlády zjednodušeně řečeno vyměnit poslanecký mandát za funkce ve firmách se státní účastí. Paradoxní je, že se v nich ocitli pouze Ivan Fuksa a Marek Šnajdr. Petr Tluchoř měl místo sebe do vedení Českých drah doporučit někoho jiného.

Podle názoru policistů i státních zástupců mělo dojít ke korupci, byť úplatkem nebyly peníze, ale příslib finančně výhodného zaměstnání. Trojici zákonodárců zbavil trestního stíhání Nejvyšší soud. Argumentoval tím, že se na jejich chování vztahovala poslanecká imunita. Na ni se podle tohoto soudu nemohl spolehnout Petr Nečas, takže i po zhruba deseti letech čelí obvinění z korupce.

Hranice mezi vyjednáváním a korupcí

Budeme tak nadále svědky pokusu vymezit soudním verdiktem hranici mezi politickým vyjednáváním a korupcí. Podle názoru státních zástupců by neměl být legislativní proces ovlivňován osobními výhodami. Proto v případě tzv. trafik pro poslance nešlo o běžnou součást politického provozu, ale o korupci. Tu měly mimo jiné dokazovat nejrůznější odposlechy.

Podle názoru obhajoby je neveřejné vyjednávání běžnou součástí politického života. Hledání kompromisů k němu patří. Stejně jako rozhodnutí konkrétního člověka, že na ně nechce přistoupit a radši se vzdá mandátu. To, že se následně objeví v nějaké funkci, ještě podle obhajoby nemusí mít přímou souvislost.

V historii České republiky došlo na politické scéně k řadě sporů a vyhrocených momentů. K jejich řešení přispívalo většinou zákulisní vyjednání. Kdo nebyl jeho aktérem, může se pouze dohadovat o jeho průběhu. Třeba nakolik ve vypjatých diskusích padaly vedle věcných argumentů výhrůžky a nakolik nabídky nejrůznějších výhod. Bylo by naivní věřit tomu, že vyjednávání Petra Nečase s odbojnými stranickými kolegy nějak vybočovalo z řady. Vymykalo se tím, že bylo monitorováno policií a nakonec skončilo před soudem.

Ten zatím nedospěl k pravomocnému verdiktu. Na něj si bude muset Petr Nečas ještě počkat. Ať už bude jeho vyznění jakékoli, nenarýsuje jasnou hranici mezi politickým vyjednáváním a korupcí. Je totiž prakticky jisté, že se tyto dva světy i nadále budou občas prolínat.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Petr Hartman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít