Větší zdanění bohatých by podle signatářů mělo proměnit extrémní a neproduktivní soukromé bohatství v investici do naší společné demokratické budoucnosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Julie Hrstková: Marné volání miliardářů po vyšších daních

Výzva k většímu zdanění adresovaná politikům těmi, kterých se to přímo týká, vypadá úžasně. Aspoň do té doby, než se podíváme do minulosti i přítomnosti. Není nutné jít příliš daleko, nicméně je to už třináct let, co se miliardář Warren Buffet nechal v komentáři pro New York Times slyšet, že jeho zdanění je menší než daně jeho sekretářky.

A že není správné, aby bohatí lidé, jako je on, platili v poměru k příjmům méně, než lidé se středním příjmem. 

V roce 2017 se bohatí pustili do psaní otevřených dopisů pro politiky, kdy více než 400 bohatých Američanů poslalo dopis Kongresu USA, aby odmítl republikánský daňový plán, který by snížil jejich, již tak v té době velmi nízké daně.

I přes agitaci byl zákon přijat. V roce 2019 skupina osmnáct nejbohatších lidí ve Spojených státech vyzvala kandidáty pro tehdejší prezidentské volby, aby podpořili daň z bohatství pro velmi bohaté jednotlivce. A nic.

Pravidla evropské směrnice

Následuje několik let, co miliardáři píší dopisy politikům na ekonomickém fóru v Davosu. Obsah všech je podobný, jejich úpěnlivá výzva ale zůstává nevyslyšena. 

Aby člověk nepropadl dojmu, že se miliardáři dožadují zdanění, které jim politici upírají, není špatné se podívat na skutečnou daňovou praxi.

Ze zprávy společnosti ProPublica z roku 2021, která prozkoumala data amerického finančního úřadu o přiznáních tisíců nejbohatších Američanů, vyplynulo, že miliardáři odvádí státu jen zlomek. Daňovou sazbu Warrena Buffeta společnost ProPublica spočítala na jednu desetinu procenta. 

Nepřekvapí proto, že každoroční zprávy organizace Oxfam o ekonomické nerovnosti, které zveřejňuje v předvečer Světového fóra v Davosu, jsou o narůstajícím bohatství nejbohatších a propadu majetku všech ostatních.

V letošní zprávě uvedla, že pětice nejbohatších lidí planety od roku 2020 do současnosti zdvojnásobila své bohatství, zatímco téměř pět miliard lidí zchudlo. Při současném tempu růstu koncentrace majetku by se za deset let mohl objevit první dolarový bilionář. Na druhou stranu, globální chudoba by nebyla zcela překonána ani za 230 let.

Zdanění bohatých je evergreen, který zatím nikam nevede. To samé ale dlouho platilo i o bohatých společnostech, které využívaly útočiště v daňových rájích.

Po více než čtvrtstoletí debat a mnoha pokusů o reformu, kterou připravovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, začala v Unii od začátku letošního roku platit pro největší společnosti světa tzv. minimální úroveň zdanění ve výši 15 procent.

Pravidla evropské směrnice jsou zatím plná složitých výjimek a na výsledky budou státy čekat kvůli postupnému zavádění ještě několik let, nicméně dá se to brát jako první praktický krok ke spravedlivějšímu zdanění. A pak třeba přijdou na řadu i miliardáři.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Julie Hrstková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít