Kolik lidí v Česku bylo očkováno proti covidu-19, se neví. Tak jednoduché to je. Veřejně dostupná čísla jsou v tuto chvíli – v úterý 12. ledna večer – jen hausnumera.

Komentář Praha 10:42 13. ledna 2021 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Respektive, to číslo je jen jedno. Na svém covidovém webu ho má zarámované ministerstvo zdravotnictví: 19 918 – a u něj je i vysvětlivka: „Uvedený údaj odpovídá kumulativnímu počtu všech vykázaných dávek vakcíny k datu: 6. 1. 2021 v 18.00 hodin. Aktualizace probíhá jednou za týden – vždy ve čtvrtek v ranních hodinách.“

O výsledcích očkovací operace se toho sice povídá víc, ale jediná relevantní informace s razítkem státu je právě tahle. Po pár dnech je zastaralá a v podstatě k ničemu.

Že se počty použitých vakcín budou pohybovat v desítitisících, se dá snadno odvodit z informací o množství dodávek. A o tom, co média přinášejí o průběhu očkování v různých místech republiky.

Nejenže neznáme oficiální čísla o počtech očkovaných seniorů, zdravotníků, učitelů, takže nemáme jak si ověřovat. Jestli si vláda v otázce, která bude horkým tématem parlamentních voleb, vede dobře nebo špatně. Ale co hůř, neznáme ani to „hrubé“ celkové číslo. Kolik procent populace dostalo vakcínu.

Režie vášní

Kdo sleduje zprávy, může namítnout: Jak to, neznáme? Přece „kolem čtyřiceti tisíc“, dokonce to bylo už „do víkendu“, říkal v sobotu 9. ledna Andrej Babiš (ANO). Čtyřicet tisíc, opakoval ministr Jan Blatný (za ANO). Takže dvojnásobek! Není to snad důvod k radosti, jak se to pěkně rozjíždí?

A jsme u jádra věci. U fakt. Celý ten náš boj s pandemií doprovází volání po dostupnosti relevantních, podložených fakt a dat. Volá hlavně zvídavější část společnosti, která si chce na základě fakt vytvářet a tříbit svůj úsudek.

Druhý možný přístup je postfaktický: fakta nehrají roli, protože pravda je subjektivní a názor ať si udělá každý sám. Důležitější jsou emoce a nejdůležitější je takzvaný zdravý rozum, jehož hlavní výhoda spočívá v tom, že si pod ním můžete představit cokoli.

Hodně politiků – mezi ty úspěšné patří Vladimir Putin, Donald Trump nebo i Andrej Babiš – porozumělo příležitosti, kterou skýtá postfaktická doba.

Místo po na padrť rozemletých faktech vyplňuje spektákl. Režie vášní. Což je milionům lidí vnitřně bližší a srozumitelnější, ale také zajímavější a zábavnější způsob, jak se pokoušet porozumět, co se kolem nich děje. Proto ten úspěch. Fakta se zdají složitá, nudná a beznadějně relativní.

Údaje o očkování ilustrují postfaktickou dobu. Kdy málo záleží na tom, že psáno je „19 918“, když Andrej Babiš v Čau lidi nebo někde jinde říká „kolem čtyřiceti tisíc“.

Ví první a má spektákl pod kontrolou. Naše role v něm je přihlížet, a spokojit se, nebo vztekat. S čím a nad čím, je jasné čím dál tím míň.

Autor je šéfkomentátor serveru Seznam Zprávy

Jan Lipold Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít