Potraviny i zbraně. Česko zvyšuje export na Ukrajinu, licencí na zbrojní obchody je už za 100 miliard korun
Česko vydalo od února loňského roku, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, licence na vývoz zbraní a vojenského materiálu do této země za zhruba sto miliard korun. Oproti předchozímu období jde o pětinásobek celkové hodnoty exportních licencí pro všechny země světa.
„Je to vlastně nepředstavitelné číslo. Když to porovnáte s tím, že do té doby bylo maximum našeho ročního exportu (zbraní a vojenského materiálu) do celého světa 20 miliard korun a ještě před 10 lety to bylo jen sedm, osm miliard,“ uvedl v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus bývalý náměstek na ministerstvu obrany, nyní vládní zmocněnec pro obnovu Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Loni dosáhl export zbraní a dalšího materiálu na základě těchto licencí na Ukrajinu podle něj zhruba 30 miliard korun.
„Dalších 70 miliard je v nějaké fázi procesu. Ve většině případů to jsou projekty, které jsou už zavázány nějakým finančním krytím, ať už ze strany ukrajinské vlády, anebo třeba dánské, nizozemské nebo americké,” dodal Tomáš Kopečný. Česká vláda tak z toho platí jen zlomek, řádově jednotky miliard korun.
Zisk miliarda, elektřina navíc za 600 milionů. ‚Je to mimořádný náklad,‘ varuje šéf Třineckých železáren
Číst článek
I přes pokračující boje na Ukrajině se zároveň rozbíhá její obnova a rostou tak i dodávky v civilní části. Vláda dá letos na podporu těchto projektů na Ukrajině zhruba půl miliardy korun, stejně velkou částku ale doplní peníze z různých evropských fondů, od mezinárodních bank a donorů.
Tuzemské firmy a další organizace tak mají k dispozici podle vládního zmocněnce Kopečného zhruba miliardu.
Zvýšený export
Zvyšuje se tak celkový export na Ukrajinu, ačkoliv největší podíl mají hlavně zbraně. Za leden až září letošního roku se podle údajů ČSÚ meziročně zvýšil téměř o třetinu a dosáhl celkově asi 31 miliard korun.
Podpořit vývozce civilního zboží by mělo obnovené pojištění exportních kontraktů prostřednictvím Fondu Ukrajina při státní Exportní a garanční pojišťovací společnosti EGAP. Ve fondu je celkem 340 milionů korun, od minulého měsíce je už vyčerpán z hlediska možností pojištění asi z poloviny.
„Aktuálně máme asi 30 žádostí v celkovém objemu přesahujícím 300 milionů korun,” uvedl pro pořad Peníze a vliv generální ředitel EGAP David Havlíček. Zájemci o pojištění exportu jsou nejvíce z oboru potravinářství a zemědělské techniky.
Podle Havlíčka je Fond Ukrajina pilotní projekt a jde zatím o testování poptávky. Pokud bude zájem větší, bude EGAP na začátku příštího roku jednat s ministerstvem financí o navýšení fondu. Zároveň by se mohl i zvýšit limit na jednotlivé obchody.
Nyní nesmí obchodní případ pro jednu ukrajinskou firmu přesáhnout 3 miliony eur, což omezuje pojištění například dodávek pro obnovu v oblasti energetiky.
Zničená infrastruktura
Právě energetická infrastruktura na Ukrajině je přitom častým terčem ruského bombardování. Kromě její obnovy je tak potřeba řešit úniky škodlivých látek do půdy, pokud zásah dostanou například rafinérie nebo produktovody. V řadě oblastí jsou pak zničeny i zdroje pitné vody.
Dvě úpravny pitné vody zatím jako charitu dodala na Ukrajinu například společnost Dekonta, která tam také monitoruje znečištění půdy a chtěla by se podílet na její sanaci. Zatím se ale do většiny oblastí kvůli nebezpečí nelze dostat, říká spolumajitel firmy Pavel Mothejl.
EU ukončila embargo na ukrajinské obilí. ‚Stejně nefunguje, dovoz probíhá dál,‘ míní šéf zemědělců
Číst článek
Společnost se tak zatím soustředí na úpravu pitné vody a rozhodla se vybudovat závod na čističky přímo na místě. „Bude to levnější a legislativně jednodušší dostat tyto úpravny na místa, kde jsou a budou potřeba. Půjde navíc o obrovské množství, protože tahle válka neskončí jen tak, obnova bude trvat ještě dlouho a voda je základní potřebou lidí,“ říká Mothejl.
Rozhovor s Kopečným
Jak se dá uprostřed bojů obnovovat Ukrajina? A jak významný je tuzemský vývoz zbraní? Na to odpovídá v pořadu Peníze a vliv Tomáš Kopečný:
Všichni jsme doufali, že válka na Ukrajině bude kratší, vypadá to ale spíš na velmi dlouhou ruskou agresi. Dají se dělat i za takových podmínek projekty obnovy Ukrajiny?
Jednoznačně ano. Už je spousta aktérů realizuje, spousta dalších financuje. Ti, kdo je financují, tak to jsou mezinárodní finanční instituce jako Světová banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj nebo Evropská investiční banka. Těmi, kdo je realizují, jsou většinou firmy. V menších případech také nevládní organizace, které velmi často působí dlouhodobě na území Ukrajiny.
Takže v těch plánech na obnovu Ukrajiny se zatím nic nezměnilo, přestože jsme si třeba mysleli, že boje už nebudou pokračovat na tak velkém území?
Plány se přizpůsobují realitě na bojišti. To, co teď pozorujeme a co se teď děje, je tzv. rychlá obnova, někdo tomu říká posílení odolnosti Ukrajiny.
Odpovídá to řádově nižším prostředkům, které banky nebo vlády do Ukrajiny posílají, případně je neposílají přímo do Ukrajiny, ale třeba vysoutěží samy nějaké věci v rámci veřejných zakázek, nějakou techniku, technologie, zboží, které tam pak pomáhají.
Co to znamená „řádově nižší“ prostředky, dá se to říct v číslech?
Třeba za letošní rok se jednalo o nižší miliardy eur, které byly globálně určeny těmto programům. V následujících letech očekáváme, že to budou nižší desítky miliard eur. A celková potřeba jsou stovky miliard eur. Světová banka ji jenom za rok 2022 vyčíslila na asi 420 miliard dolarů.
Podnikatelská mise
Jak si zatím v projektech, které v rámci obnovy Ukrajiny už běží, stojí české firmy? V létě letošního roku jste byl s podnikatelskou misí na Ukrajině. Je z toho něco konkrétního?
Je. My se prostřednictvím misí snažíme jednak inspirovat firmy, aby tam jezdily i po své vlastní linii a dohadovaly se o konkrétních zakázkách a kontraktech, ale také vytvořit propojení s partnery.
Jde o municipality, města, kraje, oblasti nebo přímo byznysové partnery, kteří je tam buď budou zastupovat, nebo třeba společně něco vyrábět. Naše mise byla vůbec největší zahraniční mise ze všech zemí světa, která jela i do oblastí mimo Kyjev. Navštívili jsme Lvov, Kyjev a Dnipro a s menší misí jsme ještě jeli do Charkova.
V té velké misi bylo přes 30 českých podnikatelů, kteří se ve Lvově setkali s nějakými sedmdesáti osmdesáti protějšky z různých měst, obcí a firem, v Kyjevě to bylo něco přes 100, a v Dnipru to bylo dokonce 130 firem a zástupců města, což českým firmám umožnilo navázat přímou komunikaci.
Mohou se ptát – co přesně tady potřebujete, na co máte peníze, a také jim pomoct orientovat se, kde peníze jsou. Nyní je totiž na globální úrovni klíčové posunout se od slibů nebo závazků k realizaci programů. Protože to se neděje.
Kyjev podal kvůli obilí stížnost na Slovensko, Polsko a Maďarsko, chystá i odvetná opatření
Číst článek
Na to se právě ptám. Posunuli jsme se? Víte o tom, že některé z těch firem, co tam byly, už něco konkrétního rozjíždí?
Na té české úrovni se nám relativně daří. To, co jsem popisoval, je spíš globální problém, zvlášť pro firmy, které nejsou zvyklé na ukrajinský trh, na tamní obchodní prostředí nebo legislativu. Jednou z hlavních deviz toho, proč třeba japonské, korejské, americké, německé nebo francouzské firmy stojí o velmi úzkou spolupráci s českými firmami, je, že české firmy znají Ukrajinu 30 let.
Znají její negativní i pozitivní stránky, umí tam dělat byznys. Na to si firmy z těch zemí, které jsem jmenoval, teprve budou muset zvykat. Takže ano, českým firmám se daří. Výsledky mise lze samozřejmě pozorovat až s nějakým odstupem. Za Českou republiku teď realizujeme projekty v řádu stovek milionů korun prostřednictvím programu Ukrajina.
500 milionů korun
Letos na něj mělo jít 500 milionů korun. Vyčerpá se to?
V drtivé většině případů se to vyčerpá. Jediná malá část, která se posune do plnění příštího roku, bude kapitola týkající se ministerstva průmyslu a obchodu, které se specializuje na studie proveditelnosti.
Můžete říct nějaký konkrétní příklad, aspoň ty základní, největší projekty, za co se ty peníze „utratí“?
Jasně. Máme vytipované klíčové sektory: energetika, zdravotnictví, doprava, vodní infrastruktura a potom také sociální bydlení. Prostřednictvím peněz z české vládní pomoci se dodává zboží od českých firem, jako jsou třeba kogenerační jednotky.
Právě v červenci v Charkově a v několika dalších místech v Charkovské oblasti jsem předával kogenerační jednotky, které zvládnou zajistit provoz krajské nemocnice navzdory ostřelování. Čističky vody, zvláště po útoku na Novokachovskou přehradu, jsou naprosto zásadní věci pro to, aby se k více než třem milionům lidí nebo aspoň nějaké části z nich dostala pitná voda.
Pokud jde o čističky, tak třeba společnost Dekonta tvrdí, že tam dodala dvě jako charitu a že tendry na další se teprve vypisují. Nemá to poněkud zpoždění, když už je půlka listopadu?
Tak všechno se samozřejmě dá dodávat rychleji, ale z toho, co se tam už dodalo, tak tady se bavíme o jiných čističkách, které nejsou financované z peněz české vlády. My financováním od našich partnerů ze zahraničí násobíme to, co do toho dala česká vláda. Tím, že využíváme fondy, které mají banky nebo bilaterální donoři.
To, co jsem předával, byla například mobilní nemocnice nebo autobus, který byl vlastně předělaný na jednotku intenzivní péče nebo sanitky pro město Dnipro.
Takže kromě půl miliardy od české vlády je tu ještě balík peněz na evropské úrovni. Dá se říct, kolik z toho Česko tedy za letošní rok dokáže vyčerpat na pomoc Ukrajině?
Pokud se bavíme jen o humanitárních aktivitách a dáme stranou zbraně, tak jsme tu částku, kterou do toho dedikovala česká vláda, více než zdvojnásobili.
Druhý největší dodavatel
Jak jsme na tom s dodávkami zbraní na Ukrajinu? To má svůj vlastní režim a rozpočet. Můžete říct ve srovnání s tou civilní částí, jak je velký obchod se zbraněmi a jak teď vypadají dodávky zbraní na Ukrajinu?
Do vypuknutí ruské agrese jsme byli druhým největším dodavatelem vojenského materiálu na Ukrajinu hned po Polsku. Začalo to de facto v letech 2015 a 2016, kdy jsme tam začali jezdit, protože po ruské agresi v roce 2014, po obsazení Krymu a útoku na Donbas, jsme věděli, že je to důležité sledovat.
Ještě když jsem byl na ministerstvu obrany, osobně jsem tam jezdil od roku 2015 mnohokrát. Spolupracovali jsme s ukrajinskými partnery a dostali jsme se postupně do té pozice druhého největšího dodavatele.
Jen dva kamiony za hodinu. Poláci blokují hraniční terminály kvůli přepravním společnostem z Ukrajiny
Číst článek
Všechno se zásadně zrychlilo v momentě, kdy jsme se stali první zemí, která dodala tanky, a první zemí, která dodala bojová vozidla pěchoty, bojové vrtulníky, houfnice nebo raketomety.
Když se podíváme na čísla, tak ČR vydala licence, což je potenciál k realizaci obchodů a dodávkám vojenského materiálu, na Ukrajinu v hodnotě již více než 100 miliard korun.
Za jaké je to období?
Od počátku ruské agrese, tedy od února 2022. Je to vlastně nepředstavitelné číslo. Když to porovnáte s tím, že do té doby bylo maximum našeho ročního exportu (zbraní a vojenského materiálu) do celého světa 20 miliard korun, ještě před 10 lety to bylo jen sedm či osm miliard. Mít zalicencováno 100 miliard, to je prostě úplně z jiného světa.
Celkově dosáhly hodnoty dodávek na základě těchto licencí loni cca 30 miliard korun. Ne všechno lze samozřejmě vidět ve statistikách, které jsou zveřejňovány ministerstvem průmyslu a obchodu, jednak kvůli senzitivitě a jednak kvůli tomu, že často se také jedná o projekty, které jsou financovány třetími stranami - Dánsko, Nizozemsko, někdy Spojené státy.
Letošní vývoj
Jak se tento obchod vyvíjí letos?
Letos se to vyvíjí velmi podobně. Nerad bych teď střílel od boku, za kolik nakonec bude dodáno, protože poslední týdny v roce se musí čerpat a všechno se urychluje. Celkově důležité je to číslo 100 miliard od února 2022, z čehož už 30 miliard bylo realizováno a 70 miliard je v nějaké fázi procesu.
Ve většině případů to jsou projekty, které jsou už zavázány nějakým finančním krytím, ať už ze strany ukrajinské vlády, anebo právě třeba té dánské, nizozemské nebo americké.
Evropská dodávka zbraní Ukrajině pokulhává. ‚Splnění se ještě můžeme přiblížit,‘ věří Černochová
Číst článek
Kolik z toho financovala česká vláda?
Česká vláda z toho financovala minimum. Pokud se bavíme o celkové pomoci v podobě darů, tak se bavíme o jednotkách miliard korun.
Zbytek z toho celku jsou kontrakty, které platí někdo jiný, což je samozřejmě velmi dobrá zpráva pro českou ekonomiku, protože daně z toho zůstávají ve státním rozpočtu České republiky, navyšuje to pracovní místa v českých zbrojních firmách a zároveň je to to klíčové, co může pomoci Ukrajině.
Jaké plány má Česko v pomoci se zajištěním jaderné bezpečnosti Ukrajiny? Předražují se zbrojní zakázky? Celý rozhovor s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny si poslechněte v audiu v horní části textu.
