Ministerstvo financí plánuje daňově zvýhodnit investice do akcií a dluhopisů jako formu spoření
Ministerstvo financí chce daňově zvýhodnit investice do akcií nebo dluhopisů jako spoření na stáří. Platily by pro ně stejné podmínky jako pro penzijní nebo životní pojištění. Vznikl by pro to nový produkt spoření na stáří nazvaný účet dlouhodobých investic, který by investice evidoval. Nabízely by ho například banky.
Daňové zvýhodnění, které mají investice do penzijních fondů nebo životního pojištění, by se mohlo rozšířit i na investice do akcií nebo třeba dluhopisů. Změnu prosazuje ministerstvo financí, které kvůli tomu chce zavést nový produkt spoření na stáří. Půjde o účet dlouhodobých investic, na kterém se budou investice evidovat.
Bezúročné půjčky i snížení DPH. Německo má nový balík opatření na podporu ekonomiky po koronaviru
Číst článek
„Na tento účet je možné nakoupit podílové fondy, dluhopisy, akcie, případně tam i vložit peněžní prostředky ve formě vkladu,“ řekla Radiožurnálu náměstkyně ministryně financí Lenka Dupáková.
Pro daňové zvýhodnění investic evidovaných na účtu by platila stejná pravidla jako pro penzijní fondy nebo životní pojištění. Peníze si střadatelé smí vyplatit až po dosažení věku 60 let a nejdříve po 60 měsících od vzniku účtu. Daňový základ by bylo možné snížit až o 48 tisíc korun ročně. Limit by se ale počítal ze všech produktů spoření na stáří, které by lidé využívali k šetření na penzi.
„Smyslem účtu dlouhodobých investic je poskytnout již existujícím produktům, prostřednictvím kterých jsou vytvářeny úspory na stáří, stejné daňové zacházení, jako je u životního pojištění i penzijních fondů,“ dodává Dupáková.
Zákon, který účet dlouhodobých investic zavádí, teprve prošel připomínkovým řízením. Vláda by ho mohla projednat během června.
Účet dlouhodobých investic by spravovaly banky nebo další společnosti, na které dohlíží Česká národní banka. Finanční domy, které oslovil Radiožurnál, předpokládají, že účet svým klientům nabídnou. Detaily fungování ale zatím nejsou zcela jasné. Ještě se například jedná o tom, jestli by investoři museli nakupovat akcie přes banku, která by účet spravovala, nebo i přes jiného zprostředkovatele.
„Může se jednat pouze o evidenční účet, kdy já si budu rozhodovat, co na něm bude. Nebo o tom bude rozhodovat správce,“ nastínila možnosti výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh Jana Brodani. Sdružení přitom vznik účtu prosazovalo.
Investice u konkurence
Například Česká spořitelna nevylučuje možnost, že by klientům umožnila pod účet zahrnout také investice u konkurence. „Avšak pouze za předpokladu, že konkrétní investice bude zapadat do celkového portfolia a bude splňovat požadavky na kvalitu,“ připustil Martin Řezáč ředitel investiční společnosti Erste Asset Management ČR, která patří k České spořitelně.
‚Mohlo by to být až 500 miliard korun.‘ Schillerová připustila, že schodek rozpočtu se ještě zvýší
Číst článek
Finanční domy v tomto ale nejsou jednotné. Taková Komerční banka se spíš přiklání k variantě, že by u klientů evidovala vlastní produkty. „V tomto detailu jsme návrh zatím neřešili, ale dáváme přednost řešení, kdy svého klienta plně obsluhujeme,“ řekl mluvčí banky Michal Teubner.
Tradičně přitom Češi volí spíš konzervativnější formy spoření. Investice do cenných papírů například přes podílové fondy nebo brokerské společnosti sice v minulých letech rostly, jejich podíl na celkových úsporách byl ale relativně nízký – okolo 12 procent. Podle Petra Zámečníka, šéfredaktora webu Poradci-sobě.cz, může nový účet oslovit zájemce, kteří se nebojí rizikovějších investic.
„Je to vhodné zejména pro mladší ročníky. Při dlouhodobém spoření se vyplácí spíše věřit dynamickým investicím, které sice více kolísají, ale dlouhodobě přinášejí vyšší výnos,“ dodává.
Banky a investiční společnosti během pandemie koronaviru, kdy se burzy propadly, evidovaly zvýšenou poptávku po levných akciích.
