Šéf státní kasy Stanjura: Snížíme byrokracii, dotace a rozhodneme o dalších jaderných blocích
Vláda má před sebou ještě dva roky vlády. Podaří se jí za tu dobu oživit zamrzlou českou ekonomiku? Ministr financí a 1. místopředseda ODS Zbyněk Stanjura věří, že ano. Hlavním tahounem růstu bude vyšší domácí spotřeba, protože díky poklesu inflace lidem po dvou letech propadu porostou reálné příjmy. Jinak žádné velké změny typu radikálních reforem ministr do konce mandátu vlády nečeká. V politice se jde podle něj evoluční cestou.
Zbyněk Stanjura uvedl snížení byrokracie jako příklad, co chce kabinet Petra Fialy (ODS) ještě změnit. „Byrokracie máme příliš. Chceme se proto v příštích měsících zaměřit na redukci agend, abychom identifikovali ty zbytečné, a stát zároveň uměl pracovat s daty, které má,“ řekl ministr financí v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové. Hostem je ministr financí Zbyněk Stanjura
Nevyloučil také menší úpravy konsolidačního balíčku. Například pokud jde o nový režim pro dohody o provedení práce. Firmy si totiž stěžují, že je příliš byrokratický. „Pokud se ukáže, že ta úprava nešla správným směrem, tak jsme určitě připraveni debatovat o možných změnách,“ připustil Stanjura.
Osobně by také chtěl, aby se letos zavedla spotřební daň na tiché víno s výjimkou produkce od malých výrobců. Naopak by nehýbal novými sazbami DPH ani zařazením zboží a služeb v různých sazbách.
Konsolidační balíček přinese v příštím roce řadu změn. Cílí na zlepšení rozpočtu
Číst článek
Krácení windfall tax?
Nevyloučil změnu v případě takzvané válečné daně z neočekávaných zisků pro banky a energetické firmy, windfall tax. Ta platí pro roky 2023 až 2025. Stát na ní vybral loni celkem zhruba 40 miliard korun. Dalších 20 miliard pak získal na odvodech z mimořádných tržeb výrobců elektřiny a započítat lze podle Stanjury i část mimořádně vysoké dividendy z polostátního kolosu ČEZ.
Všechny tyto příjmy měly pokrýt mimořádné výdaje na snížení cen energií v roce 2023. Saldo ale zřejmě bude deficitní, výdaje totiž pravděpodobně převýší 100 miliard korun.
Stanjura chce proto vyhodnotit reálná čísla, která budou k dispozici na konci prvního čtvrtletí, a pak bude řešit další kroky. „Po vyhodnocení probereme situaci, zda nastanou okolnosti, abychom to (tříletou dobu pro windfall tax) zkrátili. Určitě interval nebudeme prodlužovat,“ uvedl.
Všichni tři uchazeči doručili svoje nabídky. Kdo postaví nový jaderný blok Dukovan, vyhodnotí ČEZ
Číst článek
Vláda by měla podle něj také zanedlouho rozhodnout o výstavbě dalších tří velkých jaderných bloků. Na začátku letošního února dostane na stůl hodnocení tří nabídek zájemců v tendru na jeden nový blok v Dukovanech od ČEZ, jejichž součástí bude i nezávazná opce na další tři bloky.
„V okamžiku, kdy dostaneme hodnocení, tak rozhodneme, jak pokračovat. Já se netajím tím, že bych byl osobně pro, abychom rozhodli o výstavbě až čtyř jaderných bloků ještě v tomto volebním období,“ řekl.
Co konkrétně také ministr financí v rozhovoru uvedl o krocích a plánech vlády v ekonomice? Kdo by měl čtyři jaderné bloky platit? Co chystá ministr v rozpočtu na volební rok 2025 a jak vidí letošní evropské volby? Přečtěte si část rozhovoru s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou.
Souhlasíte, že jste promeškali přípravou konsolidačního balíčku definitivně čas na nějaké zásadnější reformy, ať už ve školství, zdravotnictví, stavebnictví, trhu práce – aby se ekonomika odbrzdila a nezávisela jen na spotřebě domácností?
Nesouhlasím. Současně mnohé ty hlasy jednostranně spoléhají na výdaje státního rozpočtu. Velmi často jsme kritizováni, že omezujeme výdaje, ale myslím si, že není cesta, aby stát zvyšoval deficity.
Velký přehled změn 2024: rodičovský příspěvek, eDoklady i řízení od 17 let
Číst článek
Na co se musíme soustředit v těchto dvou letech, je, abychom odstraňovali překážky pro soukromé investice, protože i v tom nejoptimističtějším scénáři stát nemůže investovat vše, co by česká ekonomika potřebovala.
Potřebujeme opravdu mohutné soukromé investice. Musíme začít u délky povolovacích procesů. Tam už jsme nějaké kroky udělali. Věřím, že ta aplikační praxe přinese podstatné zlepšení, aby samotná příprava důležitých staveb netrvala tak dlouho.
Přijde tedy něco, co by mohlo českou ekonomiku lidově řečeno nakopnout?
Jestli očekáváme nové státní výdaje, tak to určitě ne.
To nemyslím. Ale co by přineslo třeba ty soukromé investice.
To je setrvalý proces. Myslím, že musíme identifikovat ve spolupráci s podnikatelskými svazy překážky, které brání silnějším soukromým investicím. Chci jenom připomenout, že pro roky 2023, ale i pro letošní rok 2024 jsme výrazně zkrátili doby odepisování, abychom povzbudili investiční aktivitu firem. A to nám například vyčítají odbory, které vyčíslují negativní dopad do státního rozpočtu deset a více miliard. Ale já myslím, že to byl správný krok, aby firmy měly ekonomickou motivaci, aby co nejvíce investovaly.
Kondice pracovního trhu
Investoři se často České republice vyhnou i z jiného důvodu, než jsou dlouhé povolovací lhůty, a to kvůli tomu, že neseženou lidi. Jste připraveni udělat v letošním roce nějakou zásadnější změnu, aby byl trh práce pružnější?
Já jsem určitě pro, nicméně musíme si říct, že reálně máme nulovou nezaměstnanost. To znamená, že pokud budeme chtít zvýšit počet pracovníků, tak musíme náš pracovní trh otevírat, protože z domácích zdrojů už vlastně není šance.
Máme nízkou nedobrovolnou nezaměstnanost, firmy se bojí propouštět. Ale pomohlo by to, tvrdí ekonomka
Číst článek
Je jedna oblast, na kterou bychom se měli zaměřit, a to je sladění rodinného a pracovního života. My jsme loni uvedli do praxe nový zákon, který ekonomicky zvýhodňuje částečné úvazky. To je určitě cesta jak zlepšit podmínky a dostat zase především ženy dříve zpátky na pracovní trh.
Víte tedy o něčem, co vláda ještě v letošním roce předloží a co by se dalo nazvat nějakou zásadní reformou pro ekonomiku?
Vždycky je otázka, jaký krok vlády označíme za reformní. Zda to je, nebo není podstatná reforma. Jako člověk s politickými zkušenostmi chci říct, že žádné radikální přelomové reformy nepřijdou. To ani náš volební systém neumožňuje.
Já jsem spíš spíše příznivcem evolučního přístupu. Rušit konkrétní papíry, povinnosti, výkazy, to určitě zjednodušuje život všem. Byrokracie máme příliš a nejenom já, ale i moji kolegové ve vládě se chceme zaměřit v příštích měsících na redukci agend. Abychom identifikovali zbytečné agendy, aby stát uměl pracovat s daty, které má, protože stát má mnoho dat, ale zatím s nimi špatně pracoval.
Pořád nás nutí, abychom státu posílali dokola ty samé údaje, a pak je velký problém, když například potřebujete adresnou pomoc, tak nemáte dostatečnou datovou základnu, abyste to byl schopen dělat. Pak stát mnohdy volí plošná opatření, která jsou sice rychlá, ale na druhé straně jsou mimořádně nákladná a často nejsou efektivní.
A v tomto se tedy podle vás do konce vašeho vládního mandátu posuneme?
Ano.
Jaderné bloky
ODS opakovaně říkala, že ještě v tomto volebním období se rozhodne o stavbě dalších jaderných bloků. Bude to tedy už v roce 2024?
Ano. My máme jako vláda dostat někdy na začátku února hodnocení těch tří nabídek, které investor obdržel.
ČEZ má povolení pro další bloky v Dukovanech. Mohou přibýt až dva
Číst článek
To jsou nabídky na jeden blok v Dukovanech.
Ano. Zatím je to řízení koncipováno tak, že je tam závazná nabídka na jeden blok a nezávazná opce na potenciálně tři další bloky. V okamžiku, kdy dostaneme hodnocení, tak rozhodneme, jak pokračovat. Já se netajím tím, že bych byl osobně pro, abychom rozhodli o výstavbě až čtyř jaderných bloků ještě v tomto volebním období.
Investorem toho jednoho bloku v Dukovanech je ČEZ a jeho generální ředitel Daniel Beneš nám poměrně jasně řekl, že financování čtyř bloků už je nad možnosti ČEZ. Máte už o financování stavby těch dalších bloků tedy nějakou představu?
Určitě platí, že ten model na jeden blok v Dukovanech se nedá zopakovat čtyřikrát. Takže v okamžiku, kdybychom na vládě projednali možnost výstavby až čtyř nových bloků, tak bezesporu podstatnou součástí takového materiálu musí být způsob financování. A úplně realisticky říkám, že bez účasti státu to prostě nepůjde.
Jaké jsou možnosti?
Může to být contract for difference (předem garantovaná výkupní cena elektřiny z nového zdroje – pozn. red.) nebo něco podobného. Zatím jsme o tom nedebatovali, ale ty modely existují a je iluzorní si myslet, že by to šlo bez účasti státu. To by určitě nešlo.
Osud ČEZ
Právě tím, že by tam byla větší účast státu, tak součástí rozhodování může být i otázka, co bude dál s ČEZ. O jeho transformaci se mělo rozhodnout už v roce 2023. Vy jako ministerstvo financí jste hlavní akcionář. Bude tedy nějaká transformace ČEZ v roce 2024?
Tak za prvé o té transformaci se mluví od roku 2017. Já jsem tehdy byl v opozici a byly o tom první veřejné úvahy. Myslím si, že ty úvahy jsou legitimní, ale dokud ty úvahy nebudou dokončeny, tak to podle mě nemůžeme ani jako členové vlády nějak komentovat. Je to firma, která není stoprocentně státní, je kótovaná na burze, jsou tam poměrně přísná pravidla.
Zájem o Oprav dům po babičce je překvapivý. Posílí ho ještě výhodné půjčky, plánuje ministr Hladík
Číst článek
Chápu. Ale aspoň to, jestli transformace bude, nebo nebude, se říct dá?
Od roku 2017 stát zvažuje různé typy transformace a za těch šest let zatím nedospěl k nějakému řešení, které by chtěl představit veřejnosti, ostatním akcionářům a případně prosadit na valné hromadě.
Škrtání dotací
Zanedlouho začnete s přípravou dalšího státního rozpočtu na rok 2025. To bude volební rok. Výhledově plánujete schodek 235 miliard korun, tedy o 19 miliard korun méně než v tom letošním roce. Bude to podle vás udržitelné, když půjde o volební rok, nebudete mít tendence některé výdaje zase zvýšit?
Bezesporu se některé výdaje zvýší. Není to tak, že můžeme zamrazit všechny výdaje na úrovni letošního roku. Mnohé výdaje státního rozpočtu jsou automaticky valorizovány. Takže ano, některé výdaje určitě porostou.
Myslím ale, že to není tak dávno, co jsme schvalovali jak státní rozpočet na rok 2024, tak střednědobé rozpočtové výhledy na roky 2025 a 2026. Pevně věřím tomu, že tu ambici naplníme a deficit bude 235 miliard. Není důležité to samotné číslo, ale poměr dluhu veřejných financí pro ten konkrétní kalendářní rok. A ten by měl být v letošním roce 2,2 %. Měl by být i v příštím roce snížen. Myslím, že je to správná cesta a byl to náš klíčový předvolební slib, že dáme veřejné finance do pořádku.
Samozřejmě vždycky je jednodušší první úsporný rozpočet, těžší je pak druhý i třetí. A když se dělá čtvrtý, tak tam se ty další úspory už hledají hodně těžko. Ale shodli jsme se před několika měsíci na tom čísle a věřím, že ho naplníme.
Budete pokračovat i pro rok 2025 se škrtáním dotací, což byl takový hit roku 2023?
Ano.
Zároveň přiznejme, že to škrtání postihlo nejvíc dotace v energetice, v menší míře pak dotace v zemědělství. Pak jste zároveň museli třeba v energetice část dotací na obnovitelné zdroje zase vracet zpátky, protože velké firmy protestovaly s tím, že to poškozuje jejich konkurenceschopnost. Nebylo tedy to škrtání až přehnané?
Nebylo a určitě budu vyvíjet tlak na ostatní členy vlády, aby škrtali ve svých dotačních titulech. Já bych byl rád, kdybychom tu debatu otočili úplně naopak, aby každý člen vlády obhájil, proč má být dotační titul. Ne proč ho nemůžu nějak vyškrtnout.
Evropské státy jednotnou daň na tiché víno nechtějí. Nemělo to pozitivní odezvu, přiznává ministr Výborný
Číst článek
Měli bychom se vrátit k původnímu smyslu dotací, a to je snižovat regionální rozdíly. A pokud se k němu vrátíme, tak to zase nebude populární. Dneska jsou vlastně plošné dotace po celém území, a když se podíváme zpětně, jak úspěšné byly jednotlivé územní celky, tak rozdíly mezi nejbohatšími a nejchudšími regiony se spíše zvyšovaly.
A teď ještě k těm platbám za obnovitelné zdroje. To není dotace pro ty podniky, to je dotace pro ty, kteří provozují obnovitelné zdroje. V minulých deseti letech byla tato dotace ze státního rozpočtu v průměru mezi 20 a 22 miliardami, někdy to bylo 27 miliard. A příští rok to bude 12,5 miliardy, to je snížení zhruba na 50 % průměrné hodnoty těchto dotací, které platí státní rozpočet. Ale vlastně všechny dotace platit daňoví poplatníci. Buď přímo, nebo nepřímo přes státní rozpočet.
Teď to ale nesou víc ty velké firmy, které to samozřejmě znevýhodňuje na trhu, protože se srovnávají s podmínkami třeba v okolních zemích, kde takovou zátěž nemají.
Vždycky je potřeba to porovnávat nejen podle novinových titulků v zahraničním tisku. Pak se mnohdy ukazuje, že například platba za regulovanou složku elektrické energie je v jiných státech vyšší, protože mají větší objem obnovitelných zdrojů a to klade mnohem větší nároky na přenosovou síť. My se snažíme dělat nějaké střednědobé projekty. Například peníze z emisních povolenek více investovat i do rozvoje přenosové sítě, aby ten budoucí rozvoj, který bezesporu nastane, aby se pak zpětně neprojevoval ve zvýšení té regulované složky ceny elektrické energie.
Eurovolby Spolu
V roce 2024 nás čekají volby do Evropského parlamentu, krajů a části Senátu. Vaše ODS v eurovolbách kandiduje v koalici Spolu a její lídr Alexandr Vondra nedávno řekl, že klíčovými tématy budou migrační politika, bezpečnost a také Green Deal a jeho dopady. S tímto výběrem souhlasíte? Jsou to témata, se kterými se dají vyhrát volby?
Myslím, že ano. Je to to hlavní, co se řeší na evropské úrovni. V této chvíli probíhá intenzivní debata o migračním paktu, jak se Evropa jako celek má bránit ilegální migraci. A to myslím, že klíčové je. S tím souvisí samozřejmě bezpečnost, protože pokud připustíme masovou ilegální imigraci, tak se velmi zhoršuje bezpečnostní situace.
Stejně tak platí, že až plány a cíle Green Dealu narazí na to, kolik za to zaplatí střední třída na Západě, a to se stalo loni a letos, tak ty plány budou zreálněny. Jedna věc je, když se přijímají nějaké deklarace, co chceme za 10, 20 nebo 30 let, a druhá věc, když to má dopad na daňové poplatníky v celé Evropě. Tam pak vidíme velký odklon od stran, které to propagují.
O evropské volby se zajímají hlavně politici, u Čechů dopadly opět tragicky, popisuje zpravodajka
Číst článek
Tak uvidíme, jak dopadnou evropské volby nejen v ČR, ale v Evropě jako celku. A pak může nastat mnohem racionálnější debata o těch cílech v Green Dealu, než jaké jsme byli dosud svědky.
Green Deal je evropské téma, nicméně lidé často berou jakékoli volby jako takové vysvědčení pro vládu. Vy jste podle nedávného průzkumu Medianu pro ČRo dostali na pomyslné vysvědčení od respondentů čtyřku, a to hlavně kvůli vysoké inflaci a zdražování jídla a energií. Nemyslíte si, že třeba toto jsou hlavní témata, která lidi zajímají?
Určitě ano.
Nebudete se na to víc soustředit?
Určitě ano, ale to je téma domácí politiky. Musíme se na to soustředit, ale v Evropském parlamentu se tyto problémy neřeší a nemohou řešit. Každé volby, které proběhly od toho října roku 2021 tak opozice označila jako referendum o vládě. Očekávám, že to použije i tento rok ve všech třech volbách, které budou následovat, a je na nás, abychom měli dobrý program, přesvědčivé kandidáty a abychom v těchto volbách uspěli.
A v rámci domácí politiky a voleb, pokud jde o ceny potravin a energií, budete mít tedy něco pozitivního pro Česko v letošním roce?
Dneska to jsou jenom prognózy na začátku roku, já pevně věřím tomu, že to bude realita. To znamená mnohem nižší inflace, s tím souvisí i ceny potravin, ceny energií, bez toho by ta nízká inflace nemohla být. Růst reálných příjmů našich domácností. To si myslím, že jsou ty klíčové body, které se z těch prognóz mají v letošním roce stát skutečností.
Celý rozhovor a pořad Peníze a vliv najdete v audiu v horní části textu.
