Kolik je minimální důstojná mzda? V Praze 39 974 korun, mimo ni 33 909, vypočítal tým expertů
Kolik by si Češi měli vydělat, aby měli mimo jiné na jídlo, bydlení, oblečení a mohli i spořit? V Praze 39 974 korun, mimo ni 33 909, říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus politoložka a členka platformy pro minimální důstojnou mzdu Kateřina Smejkalová. Minimální částku zveřejnil tým sociologů, ekonomů a dalších nezávislých expertů. Letos s těmito daty přichází v nelehké době enormního zdražování.
Životní standard mnoha lidí kvůli prudkému zdražování klesá. Jak vysoký hrubý měsíční plat by měl člověk dostat, aby měl šanci na důstojný život?
Částku, kterou by měl člověk pro důstojný život dostávat, jsme byli nuceni rozdělit na dvě částky, a to pro Prahu a mimo Prahu. Zejména náklady na bydlení jsou v Praze výrazně vyšší než v menších městech, na vesnicích a podobně. Částka mimo Prahu je teď pro první kvartál 2022, kde je už započtena vysoká současná inflace, 33 909 korun hrubého. A pro Prahu jsme ještě podstatně výše, a to na 39 974 korunách hrubého.
To je, jestli se nemýlím, skoro o 3000 víc než za loňský rok. Je to tak? Tolik zdražily ty přidané věci, že se tak navýšila ta důstojná mzda?
Je to přesně tak, jak říkáte. Inflace se do toho promítla skutečně v podstatnou měrou, a proto ta čísla vypadají tak, jak vypadají.
Poslechněte si rozhovor s politoložkou a členkou platformy pro minimální důstojnou mzdu Kateřinou Smejkalovou
Zmínili jsme, že důstojný život znamená zaplatit složenky nebo koupit si kvalitní stravu. Co dalšího do něj počítáte?
Já bych vás možná opravila, co se týče té kvalitní stravy nebo možná obecně k tomu konceptu. Možná někoho, kdo nás teď poslouchá, zarazí, že zmíněné částky jsou poměrně vysoké.
Ony skutečně poměrně vysoké jsou, když je srovnáváme třeba se zákonnou minimální mzdou nebo třeba i se mzdovým průměrem. Nicméně to, co my jsme do toho započítávali je velmi základní životní standard.
Kvalita potravin ve smyslu, že by si bylo z té mzdy možné koupit nějaké biopotraviny nebo lokálnější potraviny, které jsou kvalitnější, tam vůbec započtená není. Je tam započtená velmi základní spotřeba ve všech těch kategoriích a ty kategorie jsou vedle potravin a bydlení ještě také ošacení, doprava, zdravotní péče, vzdělání a volný čas. Počítáme také s kategorií úspor pro případ neočekávaných okolností. Experti doporučují, že by je každý měl mít a být schopen je ze mzdy uplatit.
Odborníci tohle docela často zmiňují. Kolik podle vás činí úspora, kterou by měl člověk mít? Je to jeden nebo dva měsíční platy?
Měsíčně počítáme s celkem 12 procenty mzdy, které by bylo záhodné si uspořit. Počítáme s pěti procenty na jednorázové a nečekané výdaje, jako nákup a obnova bílých spotřebičů, a u zbylých sedmi počítáme, že by si je lidé měli ukládat stranou na důchodové spoření a další pojištění. Je ale třeba říct, jak jsem už říkala u potravin, že je to jenom nějaký velmi základní standard. Je to nižší než většina těch expertních doporučení, která počítají třeba spíše s 10 procenty měsíční mzdy pouze na penzi.
Zdražení ukrajuje z rozpočtů domácností. Pětina Čechů si bude muset najít výdělečnější zaměstnání
Číst článek
Kolik Čechů na důstojný měsíční plat nedosáhne? Existují takové statistiky?
Počítá se to trošku obtížně, ale je to něco mezi 40 a 50 procenty lidí.
Jako Česká republika patříme k zemím, které mají velký rozdíl mezi platovým ohodnocením nebo mzdovým ohodnocením mužů a žen.
Takže pokud se podíváme na muže a ženy, tak i tam je velký rozdíl. Až téměř polovina žen na minimální důstojnou mzdu nedosahují. Muži, kterých se tohle týká, se pohybují spíše kolem 40 nebo lehce pod 40 procent.
A jsou rozdíly i mezi regiony?
Rozdíly jsou určitě i mezi regiony. Asi podle očekávání je na tom Praha obecně o něco lépe, mimo Prahu je situace o něco horší.
