Práce z domova není dovolená a nesmí se vynucovat, varuje šéf odborů Středula

Home office je ideální, pokud se na něm obě strany dohodnou a ani jedna nepociťuje újmu. Říká to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula ve speciálním vysílání Plusu.

Speciál Plus Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. | Foto: Ondřej Deml | Zdroj: ČTK

„Může se stát novým standardem pro vybrané společnosti a vybrané profese,“ míní ekonom České spořitelny Petr Zahradník, který je také členem Evropského hospodářského a sociálního výboru v Bruselu. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Stane se práce z domova novým standardem? Poslechněte si celý speciál

Zahradník poukazuje na to, že v zahraničí je home office běžnější, česká ekonomika je ale výrazně průmyslová. Je tu proto i více pracovníků, u kterých není možný.

Práce z domova navíc klade zvýšené nároky na zodpovědnost zaměstnanců a velkým problémem je i oddělování práce a osobního života – málokdo doma najde dostatečný klid na práci. Mladší zaměstnanci se také z domova nemohou učit od svých zkušenějších kolegů.

Jako výhodu home office naopak zaměstnanci uvádějí úsporu času, peněz a možnost trávit více času s rodinou a přáteli. Na straně firem je pak zajímavá zejména finanční úspora, a to hlavně za pronájem kancelářských prostor.

„Myslím, že je to výrazný prvek. Nejde jen o budovy, ale i o to, že velké společnosti mají obrovské flotily služebních vozidel. Blížíme se praxi, že ne každý zaměstnanec bude mít svůj stůl v kanceláři – fixní pracovní místo je ohroženo a myslím, že je to dobře,“ komentuje Zahradník.

Jen po vzájemné dohodě

Odborový předák Středula ovšem upozorňuje na to, že práce z domova má i negativa. Není podle něj možné, aby si ji zaměstnanci nebo i zaměstnavatelé vynucovali.

„Neberme to jako práci z domova, ale jako práci na dálku.“

Josef Středula

„Zdaleka to není jen práce u počítače, může to být i manuální práce. Zaměstnavatel usoudí, že ušetří pracovní plochu, a tak dá zaměstnanci domů 3D tiskárnu. Ten na ní bude tisknout z nějakého materiálu, jehož výpary a dopady přesně nezná, a může to ohrožovat zaměstnance i jeho rodinu,“ ilustruje Středula.

Podle něj je home office ideální, pokud se na něm obě strany dohodnou a ani jedna nepociťuje újmu. „Zároveň pokud si udrží sociální kontakt, dále že zaměstnanec to nepovažuje za dovolenou a ani nedochází k tomu, že se z osmihodinové práce stane 16hodinová,“ dodává šéf odborů.

Připomíná také, že část nákladů se prací z domova přenáší ze zaměstnavatele na zaměstnance, jde třeba o spotřebu energie.

Psycholog Pavel Beňo doplňuje, že až do vypuknutí pandemie byl home office benefitem. Jakmile ale řada zaměstnanců musela zůstat doma a zaměstnavatelé začali práci z domova nařizovat, tak tato výhoda přestala fungovat.

„Synergie a týmová práce se označovala za konkurenční výhodu, v poslední době se ale o ní mluví čím dál méně,“ všímá si.

Zásadní je i otázka kontroly toho, jak zaměstnanec pracuje. „Existují všelijaké aplikace, které lezou až do soukromí. Zaměstnavatel například vidí, komu během pracovní doby voláte, ale to nikam nevede – jen ke konfliktu,“ zdůrazňuje Beňo.

Celý speciál Martiny Maškové si můžete poslechnout na záznamu.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme