USA má nejvyšší úrokové sazby od roku 2008. Cílem je co nejrychleji vrátit inflaci k normálu
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 3,00 až 3,25 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. Sazba je nejvýše od roku 2008.
Fed naznačil další výrazné zvyšování základní úrokové sazby, která podle centrální banky do konce letošního roku vystoupá na 4,40 procenta a v roce 2023 dosáhne úrovně 4,60 procenta. Snižování sazeb se očekává až v roce 2024.
Česká národní banka ponechala základní úrokovou sazbu, je to poprvé po sérii sedmi zvýšení
Číst článek
Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků. Stejným tempem rostly úroky i předchozí dva měsíce. Od počátku letošního roku již Fed zvýšil svoji základní úrokovou sazbu o tři procentní body, uvedla agentura Reuters.
Podle aktuální projekce Fedu tempo růstu americké ekonomiky letos zpomalí až na 0,2 procenta a příští rok bude růst tempem 1,2 procenta.
Míra nezaměstnanosti, která v současné době dosahuje 3,7 procenta, by měla podle centrální banky letos vzrůst na 3,8 procenta a v roce 2023 na 4,4 procenta. Inflace se podle odhadů vrátí k dvouprocentnímu cíli Fedu v roce 2025.
Inflace v Turecku dosahuje 79,6 procent, je nejvyšší od roku 1998. Zvyšování cen přispívá pokles liry
Číst článek
Fed se podobně jako další centrální banky snaží zvyšováním úroků omezit růst spotřebitelských cen. Meziroční míra inflace ve Spojených státech se v červnu vyšplhala až na 10,1 procenta, tedy na nejvyšší úroveň za čtyři desetiletí. V červenci nicméně klesla na 8,5 procenta a v srpnu se snížila na 8,3 procenta.
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že představitelé banky jsou „pevně rozhodnuti“ snížit inflaci z nejvyšších úrovní za posledních čtyřicet let a „budou v tom pokračovat, dokud práci nedokončí“. „Jsme odhodláni dostat inflaci zpět na dvě procenta,“ řekl.
Vyhlídky na „měkké přistání“ ekonomiky se podle Powella pravděpodobně sníží, pokud představitelé centrální banky zjistí, že měnová politika musí být přísnější anebo déle přísná. Tvůrci měnové politiky si nejsou jisti, zda její zpřísňování povede k recesi, a v tom, jak hluboký by případný pokles mohl být.
Obavy z recese se zvyšují. Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí nečekaně klesla o 0,9 procenta
Číst článek
„Zvyšování úrokových sazeb sice může snížit inflaci, ale také může poškodit ekonomiku,“ uvedl analytik platformy Portu Filip Louženský.
„V USA je dobrým indikátorem příchozí recese rozdíl výnosu mezi dvouletým a desetiletým dluhopisem, který je ve standardní době kladný, od začátku července se ale dostává do záporu a jen tak se z něj nedostane. Recese je tedy ve Spojených státech na spadnutí a v nějaké formě udeří s vysokou pravděpodobností,“ dodal.
„Fed je evidentně ochotný zkrotit inflaci i za cenu poškození ekonomiky, které vyhodnotil jako menší zlo,“ řekl Louženský.
„Zásadní událostí je revize oficiální projekce sazeb centrální banky. Ta naznačuje, že nás do konce roku čeká ještě pětinásobné zvýšení úroků a na redukci sazeb v příštím roce mohou investoři zapomenout,“ konstatoval portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
