Ekonom Janský: Nesmíme vytvářet prostor pro zneužívání dávek a nechceme, aby tak byly vnímány
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo svůj plán na spojení čtyř sociálních dávek do jedné. Sloučit by se měly příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Podávat by se nově měla jen jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl kromě příjmu žadatelů posuzovat také jejich majetek. Podle ekonoma Petra Janského to může vést ke snahám systém obcházet. „Proto s tím musíme pracovat,“ říká.
Existuje nějaká celková analýze toho, jak tato změna ovlivní celkový počet lidí, pobírajících dávky v Česku? Jak to dopadne na jednotlivé skupiny obyvatel a jaký bude dopad na státní rozpočet?
To jsou zásadní otázky, na které ale zatím nemáme konkrétní odpovědi. Já bych přidal ještě další otázky – jak velké množství lidí v republice aktuálně pobírá sociální dávky a jak to bude pro ně vypadat po této reformě? Na to jsem bohužel zatím odpověď nenašel a doufám, že ji v budoucnu uvidíme.
Neměly by tyto otázky předcházet plánům na to, jak se systém změní?
Přicházím z Univerzity Karlovy a věnuji se výzkumu, takže já bych doufal, že podobné reformy budou co nejvíce podloženy analýzami. Část analýzy jsme v pondělí viděli, ale já bych toho chtěl vidět ještě více.
Čemu se velmi věnovala ta pondělní prezentace – jak se změní pro vybrané skupiny obyvatel množství peněz, které ze sociálních dávek obdrží. Ale už jsme neviděli to, jak k různým skupinám bude ten systém štědrý v tom, jestli vůbec dávky dostanou. Takže vidíme, jestli si nějaká domácnost důchodců nebo rodin s dětmi polepší, nebo pohorší. Ale nevidíme, kolik takových lidí aktuálně pobírá dávky a kolik z nich je bude pobírat v budoucnu.
Reforma dávek: pracující si polepší, nezaměstnaní a záškoláci dostanou méně, plánuje ministerstvo
Číst článek
Novinkou má být takzvaný majetkový test. Úřady by měly nově zkoumat majetek žadatele o dávky. Pokud by měl na účtech více peněz nebo vlastnil další nemovitost, tak by na podporu státu ztrácel nárok. To je z vašeho pohledu správné?
Jsem mírný podporovatel toho, aby tam nějaký majetkový test byl. Takže pokud má někdo na účtu pět milionů korun, tak nechceme, aby dosáhl na sociální dávky. To není ta cílová skupina.
Kde je ta hranice?
Myslím si, že je mezi dvaceti tisíci a pěti miliony korun. Kdyby to bylo čistě dvacet tisíc korun, tak je to rozhodně málo – mohlo by to lidi demotivovat k tomu, aby si vytvářeli úspory. Naopak by je to motivovalo ke zbavování se úspor.
Je to každopádně něco, co lze podpořit analýzou. Tu jsem zatím neviděl. Podporuji zavedení majetkového testu, jenom se obávám, aby nebyl příliš nízko. Aby neodrazoval lidi od toho, co chceme – tedy aby si lidé spořili a měli „polštář“ třeba na důchod.
Petr Janský
Petr Janský je docentem ekonomie na Univerzitě Karlově v Praze, kde je ředitelem výzkumné skupiny CORPTAX a vedoucím Katedry evropské ekonomické integrace a hospodářské politiky. Specializuje se na veřejné finance, korporátní daně, daňové ráje a nerovnosti.
Právě na spoření na důchod jsem se chtěl zeptat. Protože příspěvek na bydlení pobírají často senioři, jejichž důchod nestačí na to, aby zaplatili nájem a další náklady spojené s bydlením a živobytím. Ten majetkový test, pokud by se týkal i jich, bylo by to spravedlivé? Pokud by důchodce, který si naspořil na důchod, o ty dávky přišel a jiní, kteří by v průběhu života všechno utráceli, tak ti by na ty dávky měli nadále nárok?
To je skvělý příklad, na který nevidím ze své specializace sociálního vědce ani ekonoma žádnou odpověď. Je to otázka, kterou si může každý z nás zodpovědět – jaké chceme mít sociální dávky. A já tvrdím, že se ty dva cíle musejí nějak vyvážit. Tedy nebýt ani na jednom extrému, ale naopak najít nějakou rovnováhu. Jde zkrátka o to, nastavit ten majetkový test relativně vysoko, aby nebyli biti ti, kdo si spoří.
V této souvislosti ještě jedna věc – nehrozí, že se lidé budou snažit ten majetkový test obcházet? Že senioři budou vybírat peníze z bank a nechávat si je doma, aby na to nikdo nepřišel. Nebo že budou převádět majetek na děti?
Ano, obávám se toho. Obávám se, že to nastavení sociálních dávek může mít tyto efekty, o které nikdo nestojí. Ale bude se to určitě dít, proto je třeba na to myslet.
Sjednocení sociálních dávek zefektivní systém, říká Jurečka. Chybí analýzy dopadů, oponuje Juchelka
Číst článek
Nejen, že lidé pak začnou dělat věci, které jste uvedl, ale čeho se bojím především je, že celý ten systém sociálních dávek může být vnímán jako nespravedlivý a jako něco, co se obchází. S čímž máme velký problém už nyní. Ne, že by ty dávky byly příliš zneužívány, ale drtivá většina lidí si myslí, že jsou. A proto s tím musíme pracovat. Nesmíme vytvářet prostor pro zneužívání dávek. A nechceme ani to, aby tak byly vnímány.
Dalším tématem, které s majetkovým testem souvisí, je jak do něj budou zahrnuty nemovitosti. Jestli lidé, kteří mají více než jednu nemovitost – vlastní třeba byt a chatu – tak jestli je možné těmto lidem dávat sociální dávky, nebo ne. Takže těch otázek je hodně. Můj osobní názor je, že člověk, který si může dovolit dvě nemovitosti, by spíše sociální dávky pobírat neměl. Ale to je něco, co by mělo být ještě podrobeno veřejné a politické debatě.
