EET přineslo jen drobné. Stát by se měl zaměřit na odliv dividend a daňové ráje, radí ekonom

Vláda ve sněmovně narazila se spuštěním třetí a čtvrté vlny Elektronické evidence tržeb. Poslanci hlasování odložili. Podle pravicové opozice a Pirátů není důvod rozšiřovat povinnost evidovat tržby i na řemeslníky nebo trhovce, protože by to bylo špatně vymahatelné. Hosty v pořadu Pro a proti na Českém rozhlasu Plus byl ekonom Lukáš Kovanda a Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR

Pro a proti Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektronická evidence tržeb, EET (ilustrační foto)

Elektronická evidence tržeb, EET (ilustrační foto) | Zdroj: Profimedia

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš tvrdí, že Elektronická evidence tržeb přinesla do státní pokladny deset miliard korun. Díky tomu bylo podle něj na zvýšení platů učitelů nebo zdravotníků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co přineslo EET? Poslechněte si celé Pro a proti

Přínos EET je ale podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy zhruba jen ve výši tří miliard. Za podstatnější pro lepší výběr DPH pak považuje kontrolní hlášení. Elektronická evidence by se sice podle Kovandy neměla krátce po svém spuštění rušit, vzhledem k výnosům si ale nemyslí, že šlo o dobrý nápad.

Hlavní ekonom Czech Fundu zároveň upozorňuje, že daňové výnosy od malých podnikatelů jsou jen drobné ve srovnání s tím, že každý rok za hranice odtéká 300 miliard korun.

„To opravdu škodí naší ekonomice. Na rozdíl od toho, že nějaký hospodský přesně nevykáže daně. Začínáme od špatného konce,“ zdůrazňuje.

„Neřešíme situaci na korporátní úrovni: odlévání zisků do daňových rájů, odtok dividend do zahraničí nebo dotační podvody – tam bych zacílil jako první. Černé díry, ve kterých mizí veřejní peníze, tam jsou mnohem rozsáhlejší,“ podotýká Kovanda.

„Překvapuje mě také, že se podnikatelské asociace více nepostavily za podnikatele. Setkávám se s řadou živnostníků, u nichž nemám pochyb, že by snad jeli v nějakém černém byznysu, a ti vesměs říkají, že je pro ně EET zátěží,“ diví se ekonom.

EET podnikatelům prospělo

„Kritika není překvapením. Takových, kteří přesně věděli, jak to dopadne, je mnoho. Ale kolik z těch křiklounů si sedlo ke stolu a snažilo se vyjednat co nejlepší podmínky?“ ptá se Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Asociace prý například nyní jedná o zavedení offline režimu pro nejmenší podnikatele, u nichž Břečková připouští, že na ně EET nepříjemně dopadá. Celkově ale podle ní díky evidenci došlo k určitému narovnání podnikatelského prostředí a mnohým také elektronická evidence pomohla zpřehlednit vlastní podnikání.

EET ekonomice prospělo, jeho zavedení bylo otázkou času. V zahraničí se dávno masivně eviduje, v Česku máme takovou měkčí formu evidence,“ říká Břečková.

Zároveň ale připouští, že elektronická evidence má i řadu rezerv. A podle svých slov netuší, proč bylo jeho zavádění pro vládu až takovou prioritou.

Získaná data by pak podle Břečkové bylo možné do budoucna využít k administrativním úlevám pro podnikatele, například k automatickému počítání daňové povinnosti z hotovostních tržeb.

„Počet podnikatelů neklesá, naopak roste, a to i u živnostníků. Pikantní je, že největší přírůstek je u restaurací, u kterých přitom byly předkládány katastrofické vize,“ zdůrazňuje místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Veronika Sedláčková, ert Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme